Dneškem končí první týden platnosti nového silničního zákona. Pesimisté odhadovali, že to bude právě ta doba, po kterou řidiči uvolní nohu na plynu a zbystří pozornost na křižovatkách. Pak se všechno vrátí k normálu, tedy k poměrům silniční džungle, tak nějak zněla pesimistická předpověď. Zdá se, že se nesplní.

Provoz na ulicích a silnicích se viditelně zklidnil. Už navečer prvního dne platnosti policie zveřejnila povzbudivá čísla - loni zaplatilo za odjezd na prázdniny životem patnáct lidí, letos jich bylo šest. Devět „statistických lidí“ se bude radovat ze života - a mohl to být kdokoli z nás, vy nebo já.

Je ovšem třeba vzít v úvahu, že týden právě uplývající byl mimořádný v tom, že doprostředka padly dva státní svátky. A to v české praxi znamená celotýdenní umrtvení všeho, včetně silničního provozu. S výsledky týdenní statistik bude třeba zacházet opatrně. Přes to všechno můžeme konstatovat, že nový silniční zákon vyvolává naděje, ale i obavy.

Řidič se stal nulou

Bodový systém, jak ho silniční zákon ustavil, se zásadně liší dnes už historického systému „štípání kuponů“. Tyto „dírky do kuponu“ byly součástí „výchovného systému“. Policista mohl, ale nemusel kupon štípnout. Štípnutí fungovalo jako „zostření trestu“. Zato bodový systém je děsivý a neúprosný svým automatismem. Policista zde funguje jako živý robot, který musí trestat jakékoli pochybení.

Ještě nikdy neměla česká policie tak bezprostřední a neúprosnou moc nad občany. Rázem jsme se ocitli v obrovském kriminále, kde nás čeká rána obuškem za vzpurnost, ale i za prostou lidskou chybu, za přehlédnutí, za chvilku nepozornosti.

Havlíčkovo „bože, kéž jsem policajtem“ došlo konečného naplnění. Ministerstvo školství by mělo ve školách vyměnit výukové tabule znázorňující evoluční vývoj. Od prvoka už nevede cesta jenom k živočišnému druhu homo sapiens sapiens: od 1. července máme zde živočicha ještě vyšší třídy, totiž policajta.

Vylíhl se v důsledku kopulace lidovců a sociálních demokratů: do genetického kódu všemocného policajta vnesli lidovci svou zavilou touhu trestat, tu si v sobě pěstují z dob, kdy jejich předkové předsedali inkvizičním tribunálům a posílali ženy s pihou na zádech na hořící hranice. Sociální demokraté pak doplnili genovou soustavu náruživostí státně reglementovat životy občanů. Měli bychom na tyto zásluhy obou kopulantů myslet, až budeme příště stát u volebních uren.

Situace je o to horší, že ke státní policii se přilípla policie městská, navíc motivovaná finančně a navíc nekontrolovaná a nekontrolovatelná. Uctivě nahrbený postoj občanovi nepomůže: před policajtem státním stejně jako městským se stal nulou a u ní je ohnutý hřbet normální jev.

Jakousi naději nám nabízí zase statistika. V prvních dnech a týdnech se budou nadlidé v uniformách vyžívat v raubířských přepadech řidičů všude tam, kde si nakladou svoje pasti: známé jsou značky omezující rychlost zčista jasna na volné silnici, navíc značky, které nemají konec svého úseku. Lahůdkovou pastí jsou spletité zákazy vjezdů a odbočení, takové případy zná každý řidič.

Vybíjení bezbranné zvěře ale lovce omrzí. Snad se tedy ustálí jakási hladina rozumnosti a kompetence. Policejní nadčlověk by se mohl časem naučit, jak rozeznat prostou lidskou chybu od záměrného řidičského gaunerství. Skutečných pirátů jezdí přece po silnici dost, aby se nadlidé mohli ukojit. Vyjadřuji tímto víru v rozum, jaká to pošetilost!

Druhý zdroj naděje je rázu politického. Ze situace na silnicích se stalo politikum, a to vycítil Jiří Paroubek, když zařadil zpátečku už druhý den poté, co zákon začal platit. Nerealizovatelným návrhem na jakousi „amnestii“ se pokusil udělat se hezkým, on, který šéfuje partaji s maximálním podílem odpovědnosti za tenhle drakonický zákon!

Kdo si vezme kauzu za svou?

Nemělo by však zůstat při posměchu populistickému politikovi. Občané by tedy měli říci: chcete po nás chování řidiče z civilizovaného světa a vymáháte po nás pokuty ve výši běžné na západ od našich hranic. Přitom nás nutíte jezdit po silnicích, do kterých jste za ta léta „opomněli“ vložit šest set miliard na údržbu. Příšerné zanedbané silnice jsou vizitka výkonnosti všech vlád, které jsme měli, komunistických stejně jako popřevratových demokratických.

Takže závěrem: doufejme, že teď, kdy nadlidé v uniformách zahánějí občany do kouta, nějaká reálná politická síla si vezme tuto kauzu za svou. Logicky by mohla být na tahu ODS, která byla osm let v opozici a jako celek nesouhlasí se zákonem, který udělal z policajtů nadlidi.

LN, 7.7.2006