Krásní mladí lidé, děti moje takřka vlastní, lituji, že jsem se na vámi proklamovaný pochod Prahou nemohl dostavit, neboť jsem plně zaneprázdněn (užitečnou práci, mimochodem budiž Bohu žalováno) někde úplně jinde. Rád bych vás totiž poznal. Člověka přitahuje pohled na zrůdy. Stejně, jako řidiči vozidel zpomalují při nehodách jiných: to není z ohleduplnosti, to je ze zvědavosti. Nakonec, už samotný Shakespeare údajně říkal, že komedie je tragédie, která se stala někomu jinému.

Vám se, krásní mladí lidé, děti moje takřka vlastní, tragédie skutečně přihodila. Jak mám rád a obhajuji právo každého jedince na to, aby měl svůj vlastní názor, byť i sebehloupější, pozastavuji se nad vaší drzostí - a co drzostí, přímo chucpe -, s níž trváte, že s vašimi názory musí být seznámeno celé lidstvo. Ta vaše tragédie spočívá v tom, že jste dosud nezjistili, v jakém světě žijete. Vy mi připomínáte naivní dětičky z tohoto světadílu, které se svého času domnívaly, že ve chvíli, kdy Spojené státy jednostranně odzbrojí, dojme se Sovětský svaz až k slzám a odzbrojí také.

Podle jedné z adres vidím, že jeden z pisatelů je nějak spojen s Velkou Británií. Pane, měl byste si někdy přečíst denní tisk nebo se alespoň podívat na televizní zprávy, či si je v nejhorším poslechnout v rozhlase.

Druhý adresát si říká, že je humanista. Nevím, co je humanistického na tom, že se nechcete bránit skutečnému nebezpečí. Kdyby hrozilo jen vám a vy jste se nechtěl bránit, prosím, svět by přišel o jednoho blázna. Jenže vy tu obranu odpíráte i jiným.

Ve vší vážnosti, svět, nad nímž by se rozplýval věčný mír a kamarádství všech se všemi, takový svět by nesporně byl skvělým místem k žití. Potíž spočívá v tom, že on takový není. Dnes tomu stojí v cestě ti, před nimiž se vy a vám podobní odmítáte bránit.

Nevím, čeho jste inženýry, a raději to ani nechci vědět ... ale vaše almy mater by po vás měly chtít, abyste jim vrátili diplomy. Jejich úlohou bylo, aby vás naučily přemýšlet. Vy jste to, jak sami svou činností potvrzujete, nezvládli.

Co takhle, když už cítíte tu potřebu - ba nutkání - se zviditelnit, zkusit to jinde? Třeba péct skvělé housky? Nebo se naučit tančit kozáčka?

Bez úcty