28.3.2024 | Svátek má Soňa


DOKUMENT: Žalujeme…

15.3.2007

V roce 1894 byl v Paříži zatčen francouzský důstojník Alfred Dreyfus, na základě vykonstruovaného obvinění ze špionáže odsouzen na doživotí a deportován na Ďábelské ostrovy. V jeho odsouzení hrál značnou roli jeho židovský původ a antisemitismus, tenkrát ve Francii rozšířený. O čtyři roky později reagoval na Dreyfusovo odsouzení světoznámý spisovatel Emil Zola svým otevřeným dopisem Žaluji (J´Accuse). Tento dopis měl ve Francii i v ostatních zemích neuvěřitelnou odezvu a přispěl nakonec k úplné rehabilitaci Dreyfuse, slavnostnímu navrácení vojenských hodností, vyznamenání nejvyšším francouzským řádem Legion d´Honeur a veřejné omluvě.
Přesně 100 let po zatčení A. Dreyfuse, v roce 1994, byl v Praze zatčen MUDr. Yekta Uzunoglu, Kurd, který vystudoval v Praze lékařství a usadil se v Evropě, v Československu a Německu. Byl aktivním účastníkem organizace Lékaři bez hranic, v jejichž řadách poskytoval pomoc válkou a vyhlazováním sužovanému kurdskému lidu. Podílel se na vydání kurdské gramatiky. Přeložil do kurdštiny nejen části Bible, ale i několik děl Karla Čapka. Do češtiny přeložil a vydal přísloví kurdského lidu. Spolupracoval s Kurdským institutem ve Francii a byl jedním ze zakladatelů Kurdského institutu v SRN. V roce 1979 byl pro své demokratické myšlení vypovězen z Československa, kam se vrátil až v roce 1990.
Byl a je i úspěšným podnikatelem. Připravil a vydal knihu Ekonomické perspektivy ČR (1994).
V roce 1994 byl MUDr.Y.Uzunoglu zatčen a obviněn na základě udání tureckého občana, který žil v ČR pod falešným jménem a byl policejním agentem. Tento muž dr. Uzunogla nařkl, že ho týral a omezoval jeho osobní svobodu. K obvinění dodatečně přibylo ještě obvinění z trestných činů přípravy vražd, loupeží, podvodů a nedovoleného ozbrojování. MUDr. Uzunoglu strávil dva a půl roku ve vyšetřovací vazbě. Spolu s MUDr. Uzunoglem byli zatčeni a obviněni ještě další tři Kurdové, z nichž jeden po propuštění zemřel, pravděpodobně na následky špatného zacházení ve vazbě.
MUDr. Uzunoglu byl zatčen poté, co se mu podařilo zprostředkovat pro naši republiku zakázky v hodnotě přes 300 mil. dolarů, a poté, co mu bylo bývalými exponenty předlistopadového režimu důrazně doporučováno, aby dal od těchto zakázek ruce pryč. MUDr. Uzunoglu byl držen ve vyšetřovací vazbě 31 měsíců (posledních 5 měsíců tedy se souhlasem Nejvyššího soudu ČR), ačkoliv žádné z absurdních obvinění nebylo solidně prošetřeno a dokumentováno. Během vyšetřování došlo k velkému počtu nezákonností, na které nereagoval žádný z orgánů, jež měly nad vyšetřováním dozor.
Již v roce 1996 varoval poslanec Pavel Dostál v tisku, že z tohoto případu bude mít Česká republika mezinárodní ostudu. Čtyřikrát byli ministři vnitra a spravedlnosti ČR v této kauze interpelováni poslanci Jičínským, Dostálem a Drápelou. V jedné z odpovědí ministr vnitra dokonce přiznal, že policisté MUDr. Uzunogla týrali. Německá spolková republika ve stejné době udělila MUDr. Y. Uzunoglovi - zřejmě jako projev sympatií a podpory - státní občanství a doklad o tom mu doručila do českého vězení.
Po 31 měsících byl MUDr. Uzunoglu propuštěn z vazby. Neodjel však do SRN, jejímž občanem se stal, zůstal v České republice, aby dovedl do konce svůj dlouhý boj a aby dosáhl od české justice plného zadostiučinění. Trestní stíhání bylo dne 25.9. 2003 zastaveno, "protože bylo porušeno právo obviněných na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě, zakotvené v článku 6 odst.1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod" (podepsán soudce Vítězslav Rašík). MUDr. Uzunoglu se proti tomuto výroku soudu odvolal a jeho odvolání bylo vyhověno. Plným právem žádá, aby ho soud v plném rozsahu osvobodil od absurdních obvinění.
Zůstane věčnou hanbou pro náš stát, že když si česká justice s případem Uzunoglu už nevěděla rady, chtěla ho v lednu 2003 prostřednictvím ministerstva spravedlnosti předat k vyřízení do Turecka, které tohoto Kurda pronásledovalo již od roku 1970, mimo jiné i za jeho humanitární činnost v Kurdistánu, odnětím tureckého pasu a zákazem vstupu na území Turecka.
Boj MUDr. Yekty Uzunogla nebyl a zdaleka není jen jeho soukromým bojem. Je to i náš boj za spravedlnost. Jsme přesvědčeni o tom, že stav soudnictví a výkon soudní moci nejpřesněji charakterizuje poměry v kterémkoli státě a tedy i u nás. Podle T.G. Masaryka "spravedlnost je matematikou humanity".
Za skandální pronásledování MUDr. Y. Uzunogla cítíme odpovědnost i my, prostí občané. Jeho případ již dávno nabyl dreyfusovských dimenzí a je nejvyšší čas s ním definitivně a spravedlivě skoncovat. Oprávněně si však klademe otázku, jaké jsou skutečné příčiny tohoto justičního skandálu a selhání našich státních a politických představitelů, kterým jsme svěřili řízení naší země a kteří v tomto případu zcela zklamali.

Proto obviňujeme představitele naší soudní moci, zúčastněné státní zástupce i soudce všech stupňů, včetně předsedů Nejvyššího soudu a nejvyšších státních zástupců v údobí 1994-2005, že v rozporu se svými právy a povinnostmi vyplývajícími ze zákona nekonali svou povinnost a nezjednali nápravu;

obviňujeme tehdejší ministry vnitra a spravedlnosti, jakož i předsedy vlády, kteří odpovídali za výkon jejich funkcí, že byli hluší ke stížnostem a informacím o porušování zákonnosti, se kterými se na ně ve svých dopisech z vyšetřovací vazby obracel MUDr. Uzunoglu a další občané, že nesplnili svoje ústavní pravomoci k vyšetření a odstranění zjištěných nepravostí s tím spojených;

obviňujeme i tehdejší předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu ČR v údobí 1994-2005, že zůstali neteční a lhostejní k tak závažným nedostatkům a chybám našich orgánů činných v trestním řízení, které případ Uzunoglu vyjevil.

Všichni tito činitelé naší zákonodárné, výkonné i soudní moci nesou odpovědnost za to, že MUDr.Yekta Uzunoglu strávil ve vazbě 31 měsíců a že česká spravedlnost nebyla schopna vyřešit jeho případ v průběhu neuvěřitelných 12 let.
Současně však klademe za vinu těm novinářům, kteří v honbě za sensacemi o kauze Uzunoglu zkresleně či nepravdivě informovali veřejnost, že tímto svým postupem hrubě poškodili pověst MUDr. Y. Uzunoglu, a tak se morálně zpronevěřili svému poslání.
Ať jsou ale příčiny tohoto selhání České republiky jakékoliv, ostudnou kauzu MUDr. Uzunoglu nutno uzavřít co nejdříve, a to veřejnou omluvou a poděkováním, že se nevzdal, že bojuje za čest, svobodu a spravedlnost nejen svou vlastní, ale i země, která se stala jeho druhou vlastí.
Úplná rehabilitace Alfreda Dreyfuse trvala 12 let a uskutečnila se přesně před sto lety, v roce 1906. Letos v září uplyne 12 let od zatčení MUDr. Yekty Uzunogla. Nebudeme mít pocit, že v naší zemi vládne spravedlnost, dokud MUDr. Yekta Uzunoglu nebude plně rehabilitován a naše republika se za utrpení a křivdy, které mu způsobila, řádně a veřejně neomluví. Jen tato omluva přesvědčí občany, že podobné praktiky a postupy patří minulosti, a nebudou nikdy znovu opakovány.
Příklad velké země, Francie, ukazuje, že to možné a správné je. Omluva nejvyšších politických představitelů Francie Dreyfusovi se stala důležitým symbolem velikosti této země. František Janouch, Táňa Fischerová, Květa Jechová, Karel Jech, Svatopluk Karásek, Jaroslav Kořán, Dana Němcová, Karel Schwarzenberg, Jiřina Šiklová, Libuše Šilhánová, Věněk Šilhán, Jaromír Štětina, Petruška ŠustrováV Praze, 3.3.2006

Do 10.12.2006 podepsalo otevřený dopis Žalujeme dalších 44 osob:

Miroslav Abbrent, konstruktér
Alena Abbrentová, pedagožka
Jan Beneš, spisovatel
Jiří Beneš, theolog
Jelena Bonner-ová
Jan Bouzek, filosof
Ing. Ivan Cuker, Praha, živnostník - realitní makléř
Jana Červenková, spisovatelka
Václav Daněk, básník
Jiří Dědeček, básník a písničkář
Václav Dostál, Olomouc
PhDr, Miloslav Doubrava, úředník
Jan Zeno Dus, evangelický farář
Martin Grohman, novinář
Ing. František Hezoučký, bývalý ředitel temelínské elektrárny
Jiří Hochman, USA, novinář
Josef Hrubý, básník
Vlasta Chramostová, herečka
Milan Jungmann, spisovatel
Anna Kareninová, překladatelka
Vladimír Karfík, spisovatel
Mgr. Rita I. Kindlerová, překladatelka
doc. RNDr. Zdeněk Kluiber, CSc., Ph.D.
Stanislav Křeček, Poslanec PS ČR
Prof. Miroslav Kutílek, pedagog
Martin Mejstřík, senátor
Stanislav Milota, filmař
Mina Norlin-ová, architekt
doc. dr. Zdeněk Pinc, sociolog a filosof
Miloš Rejchrt, evangelický farář
Břetislav Rychlík, žurnalista
Jan Sokol, universitní profesor
Jiří Stránský, spisovatel
Jan Šinágl, novinář
Jana Štroblová, básnířka
Ing Petr Šimčák, finančník
Alexander Tomský, vydavatel
Jiří Tomáš, vydavatel
Ota Ulč, spisovatel
Jan Urban, novinář
Ing. Otakar Vojtěch, CSc, chemik
prof. Ivan Wilhelm, jaderný fyzik, bývalý rektor Karlovy University
dr. Neela Winkelmannová, ekoložka
Jitka Žáková, reaktorová fyzička

Za správnost: