Lety, stejně jako Terezínské ghetto, estonské Raasiku nebo polská Treblinka, byly součástí promyšleného a s velkým úsilím prováděného projektu německého státu na usmrcení několika miliónů Evropanů.

Terezínská iniciativa je sdružením několika set dosud žijících českých židovských obětí holocaustu a několika desítek jejich potomků. Jsme organizací nepolitickou a našimi deklarovanými cíly jsou péče o památku těch, kteří nepřežili, o dnešní sociální situaci přeživších a úsilí přispět k tomu, aby se něco takového, co jsme prožili my, již nikdy neopakovalo.

V posledních měsících sledujeme s obavami a hrůzou diskusi, která se rozvinula kolem bývalého cikánského tábora v Letech. Slyšíme, že to nebyl žádný koncentrák, ale pracovní tábor, a pokud tam někdo umřel, tak proto, že nechtěl pracovat a nedodržoval hygienu. Taková vyjádření dobře známe z doby nacistické i pozdější. Terezínské ghetto nebylo koncentrák, ale "Židovské sídelní území", tak se přece zcela oficiálně jmenovalo; několik miliónů sovětských válečných zajatců, kteří na podzim a v zimě 1941 zemřeli v zajateckých táborech, si za to mohli sami, protože se nemyli; estonské Raasiku nebo polská Treblinka, kde byli během hodiny po vystoupení z vlaku lidé po tisících zabíjeni, nebyly koncentráky, vždyť tam nebyl ostnatý drát jako v Buchenwaldu; na dopisnicích, které museli lidé před smrtí v plynové komoře napsat byla uvedena adresa odesilatele pracovní tábor Birkenau.

Je třeba jasně říci, že všechna tato místa, a také Lety, byla součástí promyšleného a s velkým úsilím prováděného projektu německého státu na usmrcení několika miliónů Evropanů. Diskuse o názvech, uniformách strážců, množství polední šlichty, je v lepším případě absurdní, v horším případě snaha o relativizaci genocidy a příprava na další akci toho druhu.

V Praze dne 24. ledna 2006

Web: Terezínská iniciativa