Opět pan Hanák

Je to trochu smutné, ale v těchto svých „dementi“ nejčastěji vyvracím slova z komentářů Jiřího Hanáka v Právu. Za smutné to považuji proto, že se jedná o velmi „dospělého“, nepochybně vzdělaného a kultivovaného člověka, který už v životě leccos prožil, ale který často – nevím proč – nemluví pravdu.

Dne 2. listopadu 2007 napsal ve svém komentáři tato slova: „Prezident Václav Klaus o devadesátých letech obvykle hovoří jako o uzavřené kapitole, nabádá, abychom se nedívali do tohoto zpětného zrcátka a velice nelibě nese, když se o té době hovoří jako o létech temných.“

Chtěl bych velmi stručně říci toto:

1. O devadesátých letech jsem nikdy neřekl ani slovo ve smyslu „uzavřené kapitoly“. Termín „uzavřená kapitola“ jsem dokonce nikdy nepoužil ani ohledně komunistické éry. Je to termín nesmyslný a nepoužitelný. Střet o devadesátá léta je součástí dnešní doby a v tomto smyslu je nelze „uzavírat“.

2. O devadesátých letech jsem nikdy nepoužil ani svůj známý příměr „zpětného zrcátka“. Opakuji nikdy.

3. Nikdy jsem ani o komunistické minulosti nepoužil výrok „nedívat se“ do zpětného zrcátka. Naopak, vždy jsem říkal, že to bez zpětného zrcátka nejde. Jediné, co jsem k tomu dodával, je to, že musíme vždy nalézt optimální poměr mezi velikostí zpětného zrcátka a velikostí předního skla, tedy mezi díváním se dozadu a dopředu.

4. Jedině musím souhlasit s tím, že nelibě nesu, když se o devadesátých letech mluví jako o „létech temných“. Na rozdíl od pana Hanáka, člověka, který vyšel z „reformního“ komunismu (a nikdy ho myšlenkově nepřekonal), za temná léta považuji – v souladu s drtivou většinou našich občanů – éru komunismu (a před tím éru nacistického protektorátu).

Devadesátá léta, éra překonávání této skutečné temné éry, byla složitým zbavováním se tohoto temného dědictví. Byla to ale éra „světlá“, éra nadechnutí se, éra pro drtivou většinu lidí šťastná, radostná, nesmírně optimistická, mírou svobody a demokracie zcela bezprecedentní.

Ví to všechno pan Hanák? Byl – jako špičkový novinář v různých našich denících – v devadesátých letech něčím „temným“ ve svém životě a práci omezován? Zažil už za svůj život takovou svobodu jako právě v této době? Nevím přesně, co se stalo s jeho životní úrovní, ale předpokládám, že se radikálně zvýšila. Byly vlády devadesátých let pro něho bližší než všechny jiné, které za svůj život zažil, nebo se více identifikuje s vládami komunistické éry?

Tyto otázky by si měl zodpovědět sám.

6. 11. 2007