Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Podobné moralizující úvahy na téma plýtvání potravinami jsou mimo mísu. Je to jako když řeknete příbuzným ať si přijdou k vám na zahradu otrhat úrodu. Staří nemají čas a mladým se nechce. A tak část skončí v kompostu. Kdybychom potraviny ušetřili, museli bychom je "potřebným" nejspíš i dovézt a možná i uvařit. Ani v těch "chudých" zemích nehladoví všichni. Ale ty co nehladoví ani nenapadne si pro ty přebytky poslat loď a svým "potřebným" je rozdat. Kdo ale cítí nutkání zachraňovat Planetu a sytit hladové, nechť tak činí za svoje a na vlastní triko. Howgh.

Kdo na to má ten plýtvá. Nejen jídlem, ale vším čím disponuje a dost často kupuje nepotřebné blbosti. A když plýtvá ze svého, je to jeho věc.

Kdo na to nemá, ten si věci hlídá a šetří je. Ale to není nic nového, to tady bylo vždycky a vždycky to tady bude.

Ne každý, kdo na to má, plýtvá. Často to bývá přesně naopak, ten, kdo plýtvá, má holou prdel, a ten, který si majetku (včetně stravy) váží, posléze zaslouženě zbohatne.

Víte, já jsem se narodil na zemědělské usedlosti na venkově. Už velmi brzy jsem byl zapojován do nejrůznějších nezbytných prací. Jako čtyřletý jsem vyháněl na pastvu hejno hus, od šesti let jsem musel pást dobytek (vypásaly se meze kolem polí), od desíti jsem dokázal jezdit s koňmi a ovládal jednoduché a na sílu nenáročné práce se stroji. Takže aniž by mi to musel někdo složitě vysvětlovat, jsem záhy pochopil, že vyhazovat jídlo je plýtváním prací. Že jsem vystudoval VŠ moje postoje v tomto směru nijak nezměnilo. Takže nehlásejte, že potravinami neplýtvají (nebo plýtvají minimálně) jen to nejmladší.

Neste jediný. Moji rodiče také pocházeli z vesnice a neexistovalo aby něco vyhodili, zbytky sežral pes nebo prase. Já vyhazuji pouze odpad který poctivě třídím.

Pamatuji si, jak babička s určitou pýchou říkala:"Byli jsme jen malí sedláci, ale chleba se u nás nikdy nezamykal!"

Možná to bude tím, že nakupují v márketech a myslí si, že to všechno roste v těch regálech a nikdy si osobně " nepřičuchli " k práci v zemědělství -

brigády o prázdninách, nebo se školou.

Mně spíš připadá, že je v tom hodně pubertálně socialistického myšlení: například produkci CO2 snížím tak, že "se" přilepím k silnici za vypnutí uhelných elektráren, ale možnost, že bych bych si na noc ztlumil topení, mě jaksi nenapadne.

V Americe je základním zvykem, že se nedojídá. To mě vždycky znervózňovalo. A já naopak je, že jsem dojídal. Zvyk z domoviny.

Dojídat,

k tomu jsme byli vychováni.

Dost dobře nechápu, jaký je rozdíl mezi plýtváním jídlem a plýtváním čímkoliv. Je to tak trochu jako když za totáče stát, který utratil obrovské peníze za nefunkční kraviny okamžitě poukázal na to, že zelináři a řezníci šidí na váze.

Ano, plýtvání je prostě plýtvání.

Bydlím v paneláku, takže zkušenost mám se společných kontajnerů pro desítky rodin. Zdaleka se dnes, kvůli vysokým cenám, nevyhazuje tolik jako v minulosti. Před cca 20 lety to bylo horší.

Prasata se běžně krmila zbytky.

Šmarja, to je ta platforma Nesnězeno, která je napojená na restaurace a obchody a zajištuje aby ty nevyhazovaly potraviny, ale snažily se je ještě před vyhozením prodat na poslední chvíli ve slevě zákazníkům?

https://www.nesnezeno.eco/

No tak to pak asi není překvapení že právě jí si pak lidi hlásej že " že se tyhle potraviny zkazí (62 %) nebo projdou datem spotřeby (33 %). " :))))

Jogurt nebo sýr, který prošel o týden a je v původním balení, je stále v pohodě konzumovatelný. Předevčírem jsem vypil kefír prošlý o pět dní...

U masných výrobků bych si to samozřejmě netroufl.

Hlavu nám může zamotat i sloveso jíst, popř. sníst, u kterého se jako první nabízí dobře znějící tvar jezen, snězen. Podle Pravidel českého pravopisu je jedině správný tvar jeden, sněden (najeden, přejeden).