Vzhledem k tomu, co se dnes děje ve světě, je dle mého názoru „pravý čas“ na zamyšlení, jak se zapíšou Donald Trump, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj do historie svých států.

Platí jedno staré a osvědčené pravidlo – nedělat účet bez hostinského – a také, že historie hodnotí nejlépe zemřelé, nikoliv živé. Je často velmi ošidné psát o zápisu do dějin, pokud člověk, který rozhoduje o použití vojenské síly na čele států, je ještě naživu. Mohou se stát „nepředvídatelné“ okolnosti a z tohoto důvodu se tomu naprostá většina komentátorů vyhýbá. Pokusme se ale „zapomenout“ na to, že americký, ruský a ukrajinský prezident současnosti jsou stále aktivní politici a stále ještě rozhodují o tom, jak se bude vyvíjet situace v dnešním válkami zmítaným světem. Představme si, že je rok 2100, Země „neshořela“ v důsledku klimatických změn, na Zemi žije přes 10 miliard lidí a z toho přes 81 % v Africe a Asii. Kolik lidí tam bude zajímat Rusko, Ukrajina a USA v této době? Toť otázka do pranice, ale s odpovědí téměř stoprocentně jistou – malilinko. Tedy za předpokladu, že se do sebe USA s Ruskem nepustí atomovými zbraněmi.

Výhled růstu populace světa do roku 2100 (wikipedie) v miliardách

Víme, že Evropa současnosti sice pomáhá napadené Ukrajině, ale má jeden ještě „větší“ problém, a tím je záchrana klimatu na Zemi. Je to něco, na co současné USA pod Trumpem zcela „kašlou“ a dokonce zrušily svou účast na této „problematice“. Čína se sice tváří, že klima „chrání“, ale v podstatě jede svou politiku (USA i Evropa na člověka produkují více kysličníku uhličitého než Čína, takže se staví uhelné elektrárny o sto šest). A údajná záchrana klimatu prostřednictvím elektromobility je také pod čínským vlivem a evropské automobilky na konkurenci Číny nemají.

Donald Trump za první rok svého druhého mandátu dokázal velmi zajímavé věci. Nejen, že zrušil politiku záchrany klimatu, ale posunul USA opět do role světové velmoci číslo jedna – chcete-li do role světového četníka. Ukončil válku na Blízkém východě – rozdělením pásma Gazy fifty/fifty mezi Izrael a Hamás. Napadl jaderná zařízení Íránu a podle některých zpráv tak omezil možnosti Íránu ve vývoji jaderné zbraně. Využil pádu režimu v Sýrii a slíbil jí pomoc – za sliby se neplatí, že ano. Někdejší terorista číslo jedna dnes vládne Sýrii a dohodnul se i s Ruskem na přítomnosti ruských jednotek.

Stát s největšími zásobami ropy na světě „zpacifikoval“ únosem Nicoláse Madura a nová prezidentka údajně Trumpa poslouchá na slovo. (Takže není třeba podporovat venezuelskou opozici!). Írán se také řídí pokyny Trumpa a údajně zrušil všechny plány na masové popravy demonstrantů proti ajatolláhům. A „zbývá“ mu už jenom donutit Volodymyra Zelenského, aby podepsal s Ruskem mírovou dohodu. Trump se opět vyjádřil tak, že mírovou dohodu zdržuje Volodymyr Zelenskyj. Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters, který byl zveřejněn ve čtvrtek, to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko s Trumpem souhlasí a dodalo, že Kyjevu se zužuje prostor pro rozhodování.

Jak tedy budou dějepisci hodnotit kroky Trumpa, Putina a Zelenského v roce 2100?? Bude-li to takto pokračovat dále, Trump dosáhne svých cílů nejen vůči „nepřátelům“, ale i vůči „spojencům“ (koupí Grónsko), mohl by být v USA označován za „velkého prezidenta“. Pokud Rusko získá dnes okupovaná ukrajinská území do své správy, tj. Ukrajina se jich bude nucena v zájmu ukončení války s Ruskem vzdát, bude Putin v Rusku také „oslavován“.

Velké otazníky tak visí zejména nad historickou rolí Zelenského. Bude-li nakonec přinucen podepsat mír s Ruskem za ztrátu území, bude mu možná dnešní ukrajinskou opozicí (která nemá Rusko ráda stejně jako Zelenský, ale domnívá se, že by s Ruskem uměla lépe jednat) vyčítáno to, že jeho vláda byla pro Ukrajinu katastrofou. A zprávy z Ukrajiny nejsou příznivé. Nový ministr obrany v parlamentu uvedl: Sám Fedorov před svým jmenováním do funkce ministra v projevu před ukrajinským parlamentem uvedl, že v současné době má na Ukrajině přibližně 200 tisíc vojáků status osob, které bez povolení opustily své vojenské jednotky. „Ministerstvo obrany přebírám s dvěma miliony Ukrajinců, kteří jsou hledáni, a 200 tisíci se statusem zběha. Proto musíme tyto problémy vyřešit, abychom mohli jít dál,“ prohlásil Fedorov podle agentury Ukrinform.

Každým dnem se blížíme k novým dějinám. Nezapomínejme na to. Ten, kdo dnes masivně investuje do Afriky, Asie a Latinské Ameriky- a tou zemí je bezpochyby Čína – ten bude na rok 2100 nejlépe připraven.