Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

v žádném případě. ať si Česko rozeberou naši přátelé bez obětí našich potomků.

Nějaká forma odtržení mladých mužů v určitém věku od rodiny je tu s námi už od počátků civilizace. Kromě toho, neobstojí ani argument, že by chyběli v průmyslu - po absolvování takové zkušenosti by se jim vrátili zodpovědnější a samostatnější, což dnes chybí jako sůl.

Bavili jsme se tůdle v hospodě mezi šedesátiletými dědky o vojně. 100% shoda: dnešní generace mamánků do 40ti let je už definitivně a beznadějně ztracená. Chlapi, je to na nás, ještě můžeme vykřesat svými koulemi z křemene novou generaci husákových dětí! Letos jdu do toho. Dám tisíc stříbrných za jednu nevynešenou! A do kolíbky samopal, zatím dzevěnej.

Jestli povinnou vojenskou službou se zvýší naše obranyschopnost mám pochyby.

Ale Trump má pravdu, musíme alespoň naplňovat náš závazek 2% HDP. Musíme modernizovat armádu a hlavně si musíme připustit že obranu a akceschopnou armádu vůbec potřebujeme. My jako malý stát potřebujeme být pevně ukotveni v nějakém vojenském bloku, v NATO.

Je to bolestivé probuzení do reality.

No a do toho 70 pohlaví. To bude mazec.

V armádě je to podstatně jednodušší. (Pozor! Gender není pohlaví. ) Armáda rozlišuje jen dvě pohlaví. Kdo má pindíka, může na pisoár. Ostatní na mísu. Ve volných chvílích se identifikuj klidně jako picachu, ale ráno budou všichni, ve stejném zeleném, na nástupu.

Když je povinná základní školní docházka musí být povinná i základní vojenská služba. Obojí je v souladu s potřebami státu - zkráceno, bo se mi fakt nechce o tak zásadních věcech diskutovat.

Autor si neklade otázku, zda je nutné hypoteticky počítat s možností vojenského napadení země. Je-li jisté, že k němu nikdy nedojde, není třeba ani profesionální armády. Pokud možnost připustíme, je nezbytností profesionální armáda, v případě potřeby doplněná vycvičenými zálohami, pro jejichž vytvoření je nutná základní služba. Samozřejmě nebude dvouletá a povinnost se bude vztahovat jen na omezené počty mladých občanů. Vzor: Israel.

Taky by se mělo diskutovat o tom, zda budeme budovat velkou armádu jenom proto, abychom mohli umírat za politický program ukrajinské státnosti. Ani sami Ukrajinci nadšeně za svůj politický program nebojují. Věřit tomu, že se Rusové chystají svými tanky obsadit Prahu, mohou věřit jenom prostoduší lidé. Do války se dostaneme jenom kvůli tomu, že se budeme aktivně účastnit sporu mezi Ukrajinou a Ruskem.

Pro mě to není dostatečný důvod pro nás jít do války.

Tento článek může napsat jen někdo, kdo vojnu nezažil. Vojna je hlavně místo, kde mladí lidé zažívají tvrdou šikanu. Je to vězení, kam je povinně poslán mladý člověk, který se ničeho nedopustil. Je to místo, kde si na něm vylívají zlost ostatní vojáci a mladý člověk nemá, kam utéct. Vojna je místo absolutního bezpráví, kde vládne zvůle, zločinnost a násilí. Povinná vojna se sadistickými a inteligenčně méněcennými vojáky z povolání a mazáky nemá ve svobodné společnosti své místo.

A proč se má naše armáda vůbec rozšiřovat ? Protože je třeba západní civilizaci rozšiřovat na východ o Ukrajinu a další státy ? Stačí, když se NATO přestane rozšiřovat, a je po potřebě základní vojenské služby. Stačí, když NATO prohlásí, že Ukrajinu nikdy do NATO nepřijme, a Rusko přestane být naším nepřítelem. Je to tak jednoduché.

Všechno toto úsilí a oběti jenom proto, aby Ukrajina mohla vstoupit do NATO. Nechápu, proč toto snažení všichni tak slepě podporují.

Proboha, kam vás to šoupli, že z toho máte takové zážitky. To bych čekal tak někdy v 70. letech, možná to doznívalo ještě v osmdesátých. Ale za nás v devadesátých si to nikdo nedovolil. Tehdy už se po tom docela tvrdě šlo.

Včera jsem viděl videa tři amerických mladíků, kteří se vyslovovali k potenciální mobilizaci, kdyby se Amerika zase účastnila nějaké války v cizině. Všichni se vyjadřovali velmi odmítavě a rozhodně říkali, že by nešli bojovat a nasazovat život v cizině proti lidem, kteří jim nic neudělali a nijak je neohrožovali.

Ukrajinci platí tisíce dolarů za propašování do ciziny, aby se mobilizaci vyhnuli, spousta se jich údajně utopila, když v zoufalství chtěli přeplavat řeku na hranici s Rumunskem. Rusové hlásí, že mobilizaci nepotřebují, že se denně v průměru hlásí kolem patnácti set dobrovolníků. Hodně to vypovídá o tom, na čí straně je pravda.

V komentářích natočených na konci seriálu Band of brothers bylo uvedeno, resp. kdosi vydával svědectví o tom, že ve vesnici v USA kde žil, všichni kdo neuspěli při odvodu pro účely vylodění v Normandii, spáchali sebevraždu. Dnes nemyslitelné. Z toho je patrné že tato ochota či neochota je velmi podmíněna místem, časem a místní společenskou náladou. Dá se tedy říct, že nevypovídá téměř o ničem. Zapracujte pár let na naší mládeži, vtlučte jim do hlavy určitý “mindset” a alespoň 80% utáhnete na vařené nudli. No, vždyť ono se to vlastně děje, jen se tahá trochu podivnými směrem. Současný západní hyperindividualismus a hedonismus je hnus, ale mongolská stádnost a velikášství je téměř urážkou lidství.