Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

„Dítě, které ... vidí že generace jeho rodičů se sociálními dávkami, příspěvkem na bydlení nebo příležitostnou „šedou“ prací mají vcelku přijatelný život ....“ je poněkud mimo realitu.

Věta má znít: Dítě, které již třetí generaci nevidí nikoho vstávat do práce a přesto všichni mají na chlast, na cigarety, na automaty, na oblečení, na zlato, na toluen (to ti ekonomicky slabší, někteří jedou na koks nebo na perník), dostanou zdarma byty, zaplacený nájem, energie, dopravou jezdí zásadně zadarmo . . . . takové dítě nebude vstávat ani do školy.

Ať si EU zamete před svým prahem, jak se jí v západních zemích daří vychovávat syrské, afghánské atd. děti.

Přesně. Normálně bych je za to zažaloval v Bruseli. :-D

Jsem už dost starý ale ještě ne tak senilní abych si nepamatoval, jak po revoluci všelijací dobroserové kritizovali bolševika za jeho tehdy ještě cikánskou politiku. Byla pracovní povinnost, děti v podstatě MUSELY chodit do školky a školy, učitelky za ně měly příplatky.

Po revoluci se ale s vaničkou vylilo i dítě. Vzpomínám na jednu reportáž v televizi, kdy se nějaká nána rozplývala nad tím, jak jsou ty děti muzikální. Asi viděla jejich budoucnost v cikánské kapele. Taky si pamatuju, že nějaký už romský aktivista vykřikoval, že je třeba Romy nechat žít tak, jak jsou zvyklí a jaká je jejich přirozenost. Tak jo. Mnozí Romové po zjištění, že opravdu do práce nemusí a přesto dostanou dávky, s prací sekli a začali si přivydělávat úklidem různě poválených kovů apod. Jenže kovy došly, co tedy mají chudáci dělat? Tak čemu se dneska divíme?

Pamatuji si pracovní povinnost Romů v éře komunismu. Dělali jenom pomocné, podřadné práce. Do práce chodili jenom, když se jim chtělo a podnik to nikdy nehlásil. V práci nechyběli a psát hlášení na VB a pak zdůvodňovat, jak tím, že nechodil do práce ohrozili provoz socialistického podniku, to se nikomu nechtělo. Podnik díky jim plnil nařízení, kolik musí zaměstnat lidi a to stačilo.

Jako učitelka bych už mohla napsat román. Asi by nemohl vyjít, leda jako samizdat.

Že vy chcete skončit za příkopem!?

Jezdím jednou týdně kolem jedné výkladní skříně přičmoudlých snědých nepřizpůsobivých ( Třemošnice, výjezd z města směr Hedvikovská rokle ). Usmolení rodiče a usmolené děti tam před usmolenými baráky už desetiletí marně čekají na výchovu státem. Namísto toho jim ten holomek sype jen dáfky a dáfky. Oni sami nevědí jak na to a to už stovky let. Ale vypadají velmi spokojeně. Klíšťata.

To je klicove: nevědí, jak na to.

Už je to nějaký čas, v televizi byl jakýsi vicedilny pořád o romských školách. Kluci byli na konci základky úplně marní, děvčata o něco ambicioznejsi, ale jejich představa končila u cjrarek a kade

Jediné Cikáně ve třídě dokáže úplně rozhodit výuku ostatních dětí. A kde je jich víc, terorizují ostatní...

Ve vyloučené lokalitě Havířov - i v nadřízené vyloučené lokalitě Moravskoslezský kraj to (bohužel) funguje tak, že pokud počet romských dětí ve škole překročí určitý nepatrný počet - škola se přes prázdniny vyprázdní, protože rasističtí bílí rodiče chtějí, aby jejich děti uměly alespoň tereziánské trivium - číst, psát, počítat

Ti rodiče jsou nikoliv rasističtí, nýbrž reálně uvažující a pragmatičtí.

Zajímavé je, že u vietnamských dětí tento efekt nefunguje.

Problém je ve vrozeném parazitickém pojetí života cikány, podporovaném jejich rodinami a neřešeným současnou pseudo humanitní věrchuškou. A klidně mi dejte totalitní protiústavní ban, protože ani stokrát opakovaná lež se prostě pravdou nestane.

Stran cikánů souhlas, ale ban není protiústavní (i když je většinou dokonale pitomý). Píšete sem na smluvním základě a jedna z podmínek je, že provozovatel si vyhrazuje právo banovat, co se mu nelíbí. Což jste mu přihlášením do diskuse odsouhlasil.

Mluvil jsem s jedním Romem, který nikdy nepracoval. Řeč přišla na můj plat. Řekl jsem mu kolik dělám a on na to odpověděl něco v tom smyslu proč dělám. Já jsem mu oponoval tím, kdo mě bude živit. On se mě podíval jak na pitomečka a řekl no přeci vláda jak mě a tátu a mámu. Na další otázku, kde bere peníze. Hbitě odpověděl natiskne je.

Za děti odpovídají rodiče a ne stát. V komunitě kde je největší hodnotu žití na cizí účet, tedy za sociální dávky je vzdělání zbytečné. A v Bruselu ať mají jiné starosti, stačí se tam projít po ulici...

Snaha žít na účet ostatních je cílem rozhodující většiny lidské populace. Pouze se liší pohled na to, kdo si takto žít "zaslouží" a kdo si nezaslouží. Pokud člověk zdědí velký majetek, tak si podle některých lidí "zaslouží" žít jako povaleč a podle některých ne.

Není racionální důvod odlišovat bohaté lidi od Rómů. Obě skupiny obyvatel se snaží žít na úkor ostatních a daří se jim to. Podobně je relativně malý rozdíl v osobní povaze politiků, podnikatelů či právníků a lidí sedících ve vězení. Ostatně přechod z vězení do čela společnosti a naopak je něco zcela běžného.