... a už máme polovinu prázdnin za sebou

Motto dne:
I ta nejhorší hodina ve vašem životě trvá jenom hodinu, i ten nejhorší den ve vašem životě trvá jen 24 hodin, i ten nejhorší rok trvá jen 365 dní. Tak se oklepte, život prostě jde dál.

Stěžoval si mně tady jeden maník, že mu zahýbá milenka. No a co, to se stává i v lepších rodinách. Ovšem po chvíli debaty nebo spíše jenom jednostranného poslouchání jsem zpozorněl. Nemá to chlapec vůbec jednoduchý. Jeho krásná milenka je řádně vdaná, manžel ten je naprosto jasnej, tam naprosto žádné pochyby, ten na to má prostě a jednoduše úřední papír. S tím nic neuděláš.
Ale von jí někde seznámil se svým přítelem a ona mu teď s tím kamarádem zahýbá. Zajímavý trojspolek nebo čtyřspolek. Tak mu říkám, ženskejch je na světě furt vo něco víc než chlapů, tak si nějakou jinou najdi. To prej se mi dobře říká, holt se mu líbí zrovna tahle a ta jedna jediná. Ve třech jim to fungovalo krásně. Znám u nás na horním Střekově podobný spolek, ti aspoň všichni tři (dva muži a jedna žena) chodí léta na pivo spolu do jedné hospody, bydlí spolu a je klid. Lidičkové v okolí, v hospodě a i hospodskej už si na to dávno zvykli. Tak holt trp, kozáče, možná budeš někdy atamanem, a poučení pro příště: Kamarádům v této situaci se radši vyhni. Kamarád prostě taky rád. Každý zaměstnanec píchá pouze svou vlastní píchačku - tohle heslo holt platí jen omezeně.

No jó, něco mu radit, vono to samozřejmě nejde, je to pouze jeho a eště jednou jeho problém. Ale vždycky se ovšem najdou Eskymáci, kteří vypracují pro obyvatele Konga úřední pokyny, co dělat v době tropických veder. Někteří naši vrcholní špičkoví politici jsou toho naprosto jasným důkazem - viz mistr a duševní Titán Uhl zvaný Zřítelnice našich očí a ostatní jemu podobní v cauze našich četných (ne)milých Hnědočechů severských, západočeských, jihočeských, severomoravských a jiných. Snad jenom hornatý kraj Vysočina je z toho jakž takž malinko venku - řídké osídlení, dosti nevhodné přírodní podmínky a prostí obyvatelé jsou drsnějších mravů a k pořádné ráně nemají daleko. Krást tam brambory na polích se moc nevyplácí, taky proč, je to namáhavé, venku je skoro furt zima a občas dostaneš fest přes držku. Daleko jednodušší a bez rizika je zaskočit do útulné teplé kanceláře pro své oblíbené sociální dávky. Tam stačí bez jakékoliv námahy natáhnout ruku a pohoda. Proč vůbec pracovat, když mě k tomu nikdo a nic nenutí a o přemlouvání naprosto nestojím. Přemlouvání, pcha, to jsou jenom slova! Taky mám dvě uši - jedním tam, druhým ven.

Někdo bude říkat, že do politiků rejpu - logicky, že ano. Představte se, že své firmě budete zaměstnávat člověka (a politik je placen z našich přímých i nepřímých daní, takže je našim zaměstnancem), jehož výsledky pracovní činnosti jsou nulové. Co s ním uděláte? Vyhodíte ho, samozřejmě! Politika ovšem lze vyhodit jednou za čtyři roky, když tedy mám o volby zájem a neřvu pak po hospodách. A že taková Džamila má výsledky své činnosti nulové, resp. dokonce i tvrdě záporné, musí každý člověk přiznat!

Pro salónní humanisty, kteří mě zase nazvou odporným rasystou, podotýkám, že stejný názor bych měl na spoluobčany žluté, modré, zelené a fialovo-žlutě kostkované. V barvě kůže to opravdu není. Na vině je zvláště příšerně odporný a naprosto odpudivý životní styl TÉ komunity. Já bych znovu opakoval ta nejhorší čtyři slova, které ti může říci TEN onen Hnědočech - JSEM VÁŠ NOVÝ SOUSED! Chtěl bych vidět někoho, kdo mě kritizuje, jestli bydlí v jednom baráku s TĚMI Hnědočechy, cha, cha a eště jednou cha. Jestli se čistě náhodou mýlím, ať se ozve, hluboce se mu veřejně omluvím. Omluva ovšem bude, až to celé uzřím na vlastní oči (pod zn. Zajedu kamkoliv), což samozřejmě nikdy neuzřím.
Já klidně chodím do místní hospody s těma normálníma a slušnejma Hnědočechama a vůbec mi to nevadí (a nevadí to tam v té klasické české hospodě naprosto nikomu!), dělám pro ně, voni pro mě, sháním zakázky, dělám účetnictví a taky se nic neděje.
To je parta, které můžeš bez obav dát klíče od své xmilionové vily a odjet v pohodě na víkend. Až se vrátíš, budeš mít vymalováno, uklizeno a nikdy, opakuji nikdy se nic nikomu neztratilo, spíše se při malování a stěhování nábytku něco našlo. A já se s tou partou taky dost tvrdě vytahuju. Jak vidno, taky to jde. Jejich všechny děti jsou vzdělané, střední škola minimálně, každé dítko svůj byt. A žádnej problém ani s dalšími menšinami - prostě jdu k Číňanovi na žrádlo, prostě jdu k Vietnamcovi na pivo, prostě jdu k Bulharovi pro zeleninu.

Jak se tvoří fámy aneb Úvaha o užitečnosti ohně
Jako každý rok v létě pravidelně na Kanárských ostrovech hoří, jako každý rok o tom v tomto okurkovém období referují naše noviny a televize. Jako každý rok mi pro změnu referuje přítel Winston, který na těchto ostrovech bydlí už 40 let, jaký jsou novináři naprostý tupci a blbci. Ti jenom prostě píší o strašných požárech, které ničí tamní lesy, a o tom, že na pobřeží se můžete bez obav koupat, tam je bezpečno - bez jakýchkoliv dalších souvislostí.
Prostě požár tam u nich k lesním porostům na ostrovech patří a kdyby nehořelo, tak jsou ostrovy za chvilku bez porostů. Jádra semen stromů bez ohně nevyklíčí, musejí projít stratifikací, horko a potom vlhko. A navíc nehoří lesy jako klasické lesní požáry v Austráliji a třeba Emerice, hoří lesní hrabanka a křoviny v lese a ten rádoby požár stromům naprosto neublíží, jenom trochu opálená ta stará kůra, popel je také špičkové hnojivo. Vypadá to sice hrůzostrašně, ale je to povětšinou furt jenom čoud. Že se to občas kropí, to je pouhá prevence a taky pravidelné roční hasičské cvičení. Nemám naprosto důvod mu nevěřit.

Když se bavíme klasicky o ženskejch (o milenkách a exmanželkách) našich vrcholných politiků, napadla mě docela zajímavá úvaha. Snad za celou dobu naší novodobé demogracyje (nebo o tom nějak nevím) se nikdy nerozvedlo manželství vrcholného politika na návrh manželky. Von by to asi taky těžko politycky přežil. V běžném životě zase opak je pravdou, návrh na rozvod podává v naprosté většině žena. Jak zřetelně vidno, o peníze jde až v první řadě, jak s oblibou říká Václav I., náš stařičký president. Opravdu dobře hmotně zajištěné manželky politiků zřejmě jenom ze zištných důvodů zálety svých manžílků raději přehlížejí.

Historka letní exekutorská
Ne, opravdu nechci mluvit o Hnědočeších, kteří si navzájem prodávají mosazné plíšky a vydávají to za zlato a dokonce k tomu přikládají i papýr, že to zlato je. Razítko je ovšem vyřezáno z bramboru. Přijde se na to občas při exekuci. Jedna klasická ve vedlejším okresu. Vcelku nevelká částka - televizor asi za 15k, s poplatky to ovšem vylezlo holt na 35k. Pán domu doma nebyl, manželka dost vyděšená, hrabala se v dokladech a našla tam takovej podelší papír a nevinně se ptá pana exekutora, co to je. Já to na dálku poznal a říkal si, další problém. Hle, problém naprosto opačného gardu. Směnka na viděnou, vystavená v prospěch zrovna tohodlenc dlužníka jakousi firmou a na částku několikanásobně přesahující dluh. Pan exekutor ten dokument pečlivě prostudoval, uznal směnku za platnou, exekuci přerušil, pomohli jsme jim sundat nálepky ze dveří a oba jsme vypadli.
Tak jsem si říkal, že teď si tato rodina najmula bezplatného advokáta. No, bezplatného, nechá si to fakt dobře zaplatit. On se směnkou vyrazí na okresní soud, ten vydá směnečný platební rozkaz a pojede to dál. Von z firmy celou částku na směnce vymlátí, zaplatí dluh a svojí odměnu a zbytek rodince vrátí. Aspoň nemusejí tahat nábytek tam a zpátky. Jó, právo šekové a směnečné není žádná sranda, pozoruhodně zákon prakticky ve stejném znění platí od roku 1950(!) a vydržel i 40 let komunismu.
Kdykoliv se setkám se směnkou, tak si vzpomenu na jednu krásnou advokátku u nás v Ústí, která řeší vyplacení směnky tím, že klienty posadí na strany dlouhého stolu a po jedné straně stolu se postrkuje směnka a po druhé peníze, vše po dozorem ochranky. Že výstavce směnku sebral a mžiku jí sežral, už se jí prej jednou stalo, pak jseš prostě a jednoduše v .... Moc jí sice nevěřím, ony ty advokátské historky jsou někdy dosti nadnesené, ale v životě lidském možné je vše. Ona také vstoupila do dějin soudnických, když si na ni stěžoval soudu zástupce protivné strany, že to není fér hra. Víte, pane soudce (paní soudkyně), já byl její krásou tak oblouzněn, že jsem podepsal to, co jsem nikdy v životě podepsat nechtěl. No a co? Olympiáda to není a není důležité se zúčastnit, důležité je vyhrát. A navíc, pěkné ženě se promine ledacos, to je taky fakt.

Někdy před lety patnácti jsem dojížděl hákovat v rámci privatizace zdravotnictví do jednoho okresního městečka jihozápadně od Ústí. Pracovně jsem se tam seznámil s jednou slečinkou asi tak 1000 týdnů mladou. Taková rybí kostřička, útlá, podelší vlas, ale s opravdu velice zajímavým hlasem, takový tmavý hrdelní alt a malinko chraptěla. Fakticky z fleku mohla dělat špičkovou sexy hostesku po telefonu, navíc ten krásný hlas s její útlou postavičkou vůbec nekorespondoval, kontrast byl velice zajímavej.
A je to pár dní, co se ozvala, hlas v telefonu jsem i po těch letech okamžitě poznal. Tak jsem se za ní po letech vypravil, pracovně samozřejmě. Přijedu do firmy, v jedné kanceláři se poptám na paní Adélu a jakási odulá ženština prohlásila jejím hlasem: "To jsem já." A já jsem upadnul na zem, tedy aspoň psychicky. Obličej jako měsíc v úplňku, mastnej a sádelantej, mezi obrovitými kozami (jinak se to slušně nazvat nedá) čůrky potu, no děs a hrůza. Ta rybí kostřička jí zůstala, ale obalená opravdu pořádnými pláty tuku. Nebyl jsem pomalu schopen slova. Jak se může člověk, co člověk - ženská, za pár let tak změnit! A ona mi ještě říká: "Trochu jsem přibrala, ale sluší mi to, viďte?" Vy všechny naše ženy, berte to jako výstrahu a pak si nestěžujte, že na vás partner kašle a nebo se někdy časem vykašle. Vono když nerozeznáš, co jsou prsa a co břišní faldy, no......

Žádost majiteky jednoho serveru, kterej není zrovna dvakrát pro muže
Ahoj Boušánku, mám k tobě - jakožto k představiteli oné druhé půlky člověčenstva - prosbu: napiš mi, jaká má být správná ženská. Nemyslím tím, jestli má být bloncka s trojkama a mít nohy aaaaž na zem, ale nějaké zásadní charakterové vlastnosti. Tvoje zcela subjektivní požadavky. Myslím, že jsem už jakžtakž poznala, že zrovna ty sebou nenecháš nějak extra mávat a máš svou představu víceméně vyhraněnou. Chtěla bych (protože tenhle dopis nepíšu jen jednomu) dát dohromady pár typů, návodů na optimální jednání pro ty mé skuhralky a smutnice. Protože, jak jistě víš, návody a manuály se nyní dávají snad i ke škrabce na brambory. Ale to, jak se má "vyhovující" partner chovat, jaký má být - respektive jaký by se měl snažit být, aby životem lépe a pohodověji proplouval - se nikdo nikde nedočte. To až pak, když se hromadí průser na průser, když jsou vyplakány kýbly slziček, případně dojde i na "modro pod očima".
Nebudu u toho uvádět autora, vezmu to celkově, jako takovej anonymní návod od "jednoho svatého chlapa". Návod, který sice tutově nebude mít požadovanou univerzální platnost, ale věřím, že se v něm - v hlavních bodech - všichni shodnete.... Přiznávám, že jsem sama dost zvědavá:-)))
P. S. To, co na oplátku chtěj ženský - je děsně jednoduchý:
- nádhernýho kurevníka, kterej mi ale bude věrnej
- svalovce (Ramba), který mě ale bude jen hladit;
- riskantního pracháče, abych měla všechno (ale nikdy ho nebudu muset živit já) a byl se mnou alespoň dvacet hodin denně;
- pokud možno vzhledu krááásně ďábelskýho, vášnivýho... a ale aby mě miloval, ať jsem jaká jsem... "
Takže - nejspíš něco, jako jsi ty, že? Ahoj, těším se na tvou slohovou práci - panebože, jen pár řádek... co ti to udělá při tvé psavosti?:-)) hojky daniela
Pozn. B. Myslím, že na tuto velice složitou slohovou práci jsem ještě mlád a málo medituji. Von to stvořitel vymyslel stejně dobře, jednomu se líbí hubené, druhému prdelaté. Na to celé odpovědět jednoduše nejde - anebo z toho udělat situační komedii. A navíc spousta lidí se nikdy z ničeho nepoučí a tu držku si bude nabíjet furt stejně dál a dál. Asi se jim to celé líbí. Kdyby se ti to nelíbilo, tak to prostě a jednoduše dělat nebudeš. Jak jednoduché!
V předminulém deníku jsem referoval o tom, že v Ústí bude na výsypkách uhelných dolů docela špičkové golfové hřiště. Firma tady a jinde prodává akcie, nějak se to moc nedaří, tak byly nasazeny zbraně silnějšího kalibru.
Co je mi to platný, když jsem chtěl jamku u průměru 0.5 yardu vzhledem k mým očičkám a udělat jí pro mě nechtěli, pacholci jedni. Tak takové tam prej budou dámy golfové a takhle se budeš za velice krátkej čas válet v penězích, koupíš-li si jejich akcie.
Pozn. B. Asi to nechám těm mladším. A konečně já už se válím v penězích dost dlouho a kdo je má furt přehazovat vidlema, aby se nazapařily. Je to docela fyzicky náročné a hlavně taky ta opakovaná rutinní práce je dost otravná.

Odposlechnuto: Mám už letitého přítele, tak to v životě bejvá a má bejt. Má skvostná ňadra viděl asi tak tisíckrát, každé měl v ruce asi pětsetkrát. Ovšem kdykoliv jdeme na večeři a nebo jenom na pivko, tak ho pokaždý přistihnu, jak se na ně dívá. No není to krásné, milé dámy! JE! Stává se to i mně. Ale vzhledem k mému věku je mi většinou odpuštěno. Holt sice dosti pitomým systémem - Ať se dědek aspoň podívá! - ale tak už život běží.

Julius Varga a Cigáni na Slovensku
Jak koukám, tak to taky naši milí sousedi, kluci slovenský, nemají jednoduchý. Jednodušší to mají ovšem v tom, že si tam zákony dokážou prosadit a taky je vymáhat a ne tak bezzubě jako u nás. Ač toho pána samozřejmě neznám, tak mě (a asi spoustě lidiček jiných) mluví docela z duše Nic nového pod sluncem. Špičkový je ovšem závěr tohoto povídání, kdyby tedy nebyl spíše k pláči:
Zreteľne si uvedomujem, že takých 20% mojich daní pretečie hrdlami ľudí, ktorí by ma pri najbližšej príležitosti okradli, či zbili a pritom ja som jedným z ich živiteľov! Nezostávam ľahostajný pri predstave, že príživníci bezohľadne vycicavajú pracujúcu populáciu len preto, aby sa bez akejkoľvek práce mohli povaľovať a ožierať. Necítite sa byť diskriminovaní pri predstave, že hlúpy a lenivý príživník je dosť vynaliezavý na to, aby vedel ako zneužiť jestvujúci systém sociálneho zabezpečenia, aby sa na váš úkor priživoval?
Občas sa stretávam s argumentom, že Cigáni majú inú kultúru, inú mentalitu, že majú inú hierarchiu hodnôt. Ak by som mal tento argument zobrať vážne, musel by som sa pýtať: prečo potom od nás pýtajú našu techniku, naše zdravotnícke služby, naše peniaze - čokoľvek, čo vyprodukovala naša kultúra? Keď chcú zostať pri svojej kultúre, nech pri nej zostanú so všetkým, čo k nej patrí: teda bez našich hodnôt, ale aj bez našich služieb a peňazí. Ale ak im nesmrdia naše peniaze, prečo im smrdí vzdelanie a práca? Ešte aj dnes sú na zemi miesta, kde sa obyvatelia plným právom živia lovom a zberom. Je to ich spôsob obživy, na nič lepšie ich kultúra neprišla. Lenže sú zase iné krajiny, kde sa "lov" považuje za pytliactvo a "zber" cudzej úrody za krádež - a oboje je trestným činom. Kultúru jednej krajiny jednoducho nemožno prenášať do krajiny inej: nemôžem sa vysťahovať do inej krajiny a žiadať od nej, aby rešpektovala moje predstavy o spôsobe života. Take obmedzovanie pôrodnosti nie je genocída. Ak by bola, mohol by som s väčším oprávnením povedať, že na Slovensku páchajú Cigáni genocídu na necigánoch, pretože počet Cigánov rastie a necigánov klesá.
Veta, ktorá životný postoj slovenskeho Cigána vyjadruje úplne jednoznačne a ja som si ju veľmi dobre a doslova zapamätal:
Ňe robic treba - JEBAC treba!

Všechno zlý je pro něco dobrý. Byl jsem podepsat protokol na naší milé Polycijy střekovské ohledně těch blbců, co mi kradli benzin z auta. Byli celkem tři, jednoho lapli, nechali do rána na služebně a vykecal všechno. Věk všech okolo 16 let a straší venku ve tři ráno. Copak asi dělají jejich rodiče? To na dítko kašlou či co? Ale zase máme na Střekově fakt pěknou policajtku. Některejm, ale opravdu jenom některejm. ženám uniforma velice sekne a ta letní obzvlášť. A spousta žen si to velice dobře uvědomuje. Doufám, že nedopadne jako ta ona v tom už trošku fousatém vtípku. Kdyby se to k ní náhodou dostalo, tak se hluboce předem omlouvám, věřím, že ta neznámá policajtka má smysl pro humor, urazit ji v žádném případě nechci, to si nezaslouží.

Policajtka Máňa řídila provoz na kritickém úseku a zrovna dostala ony ženské problémy. Když jeli kolem v autě policajti, tak je zastavila a povídá: "Kluci, zajeďte k nám na čtyřku a řekněte jim, že jsem to dostala, že tady nemůžu takhle stát, že si musím skočit domů, aby mě přišel někdo vystřídat." "Spolehni se, Máňo, už tam jedeme," odpověděli policajti a odjeli. Asi po hodině už je Máňa celá nesvá a zastaví se stejným přáním další policejní auto. Za další hodinu další a tak to šlo dlouho, až ztratila nervy, opustila místo bez ohlednu na řidiče a šla na svůj čtvrtý okrsek policie říci jim to sama. Otevřela dveře a co vidí: asi čtyřicet ožralých policajtů si neustále nalívá skleničky a každý radostně křičí: "Máňa to dostala, Máňa to dostala!"

Osobní zprávy (výběr z diskuze na Psu):
- respektujte ale, prosím, majestát smrti a obrovskou tragédii a bolest v rodinách, kde k ní došlo. Je to už druhá zmínka o smrti mladého kluka, která je přinejmenším necitlivá až trapná, k Vašim šedinám se nehodící. Vtipné, ale ani poučné to není vůbec, pokud jste humornou nadsázku zamýšlel, pak jste se ocitl velmi jinde. Zkuste si představit, že by to byl Váš syn, máte-li nějaké děti. Stačilo by si to možná jen přečíst.
- ale takovych necitlivych k nestesti jinych je vice, pokud nejsou sami postizeni. Chudak tata a voni mu, ti dedci hospodsti, reknou, ze je taky vinen. Nad takovym hyenismem zustane normalnimu cloveku stat rozum.
- pocity starého fotra velmi dobře chápu, je mu na skok ze skály. Ale to fakt neznamená, že by se o tom nemělo mluvit. Naopak, třeba to otevřené mluvení jinému klukovi zachrání život, když ho starej fotr pošle do brusele při prosbě o zapůjčení své motorky.
Pozn. B. Tak asi o blbých a nepříjemných věcech psát nebudu. Dost nechápu, proč je mi vyčítáno že používám humornou nadsázku, doporučoval bych si ty dva příspěvky přečíst ještě jednou a humor v tom žádný není, je to prostě situace taková jaká je. A tak, jak jsem to v hospodě slyšel, a to prosím o té doby ne jednou. Furt se o tom mluví. A furt si stejně všichni myslí, že tatík na tom má svou vinu. Koupil synáčkovi prostě samozabíjecí stroj.
A že by historka o motorkáři a jeho nešťastné nevěstince byla nějak humorná a necitlivá - to musí mít pan kritik opravdu, ale opravdu velkou představivost. Faktem ovšem neoddiskutovatelným je to, že se spousta, samozřejmě většinou jenom mladých, lidí na motorkách zabíjí - z neumění, z opojení z rychlosti a nebo taky vlastní blbosti. Starej motocyklista si dá prostě bacha. Tak k tomu všemu na dokreslení jenom jedna zpráva:
U Vranovic zahynuli motorkář a jeho spolujezdec 4. srpna 2007 15:49
U Vranovic na Brněnsku se srazilo auto s motorkou. Motorkář i jeho spolujezdec na místě zemřeli, uvedl operační důstojník policie. Řidič motorky jel pravděpodobně příliš rychle, nezvládl zatáčku a narazil do protijedoucího auta. Velmi vážná zranění utrpěli také dva motorkáři, kteří se čelně srazili na letišti v Milovicích na Nymbursku. (bez komentáře)

Dva známí se nedávno dohadují o dovolené. První pyšně a vychloubačně: Tak jsem dělal Severní Ameriku! Druhej uvážlivě: Proč si jí dělal, vždyť celá Amerika je předci dávno postavená? První docela uraženě: A kde jsi byl ty? Druhej pohodově: Krásnou dovolenou jsem prožil ve své garsonce s dámou, o kterou jsi se před jistou dobou velice neúspěšně pokoušel a tvoje ego těžce neslo, když zrovna tobě řekla ne. A věř mi, ani se nám nechtělo po celou tu dobu dovolené vylízt z postýlky. První už jenom: Chchm, chrrr, hmm....
Pozn. B. Tak tomu druhému se povedlo někoho docela slušně naštvat a srazit mu hřebínek. Má docela pravdu, do Emeriky může ject snad už každej, ale taková půvabná dáma v postýlce, to je věc. Jak říkala jedna známá, která měla krásné dlouhé černé vlásky, stálo jí to dost práce a ani před lety to nebylo módní: "Víš, jak čarokrásně vypadají černé vlasy rozhozené jen tak nedbale na bílém polštáři?"
Dovolenou by si každý měl trávit dle svých představ a své chuti a když se to těm dvou líbilo, tak jim lze jenom závidět (ovšem jenom velice potichounku, aby se to nezakřiklo).

A to je faktickej a tutovej

konec - END!!!