DENÍK: Dědkovy zápisky (17)
Tak jedna opravdu zajímavá zpráva ze sousedního okresu - teda samozřejmě bývalého okresu, abych byl přesnější a zase někdo mě nelál. Budeme to brát podle soudů a tam okresy sou furt, tak co. A dokonce to trochu ze soudama souvisí.
Sdružil se tam finanční úřad, živnostenský úřad a městská policie a úředníci začali spolu obcházet provozovny. Jak asi dobře víte z tisku, TV a podobně, tak se stává, že v jedné vilce nebo v jednom bytě je 20 a více společností, většinou tedy spíše cizokrajného názvu a jednatelé jsou skoro vesměs z Vietnamu. No a podle novely (dost už staré) musíš mít sídlo firmy a sídlo provozovny označené viditelnou a snadno čitelnou tabulkou.
No a teď to začne, spolek dorazí k jedné pěkné vilce pod Krušnými horami, slušně se ohlásí a začnou mu povídat, že živnostenský zákon nařizuje... a taky pro doručování zásilek Českou poštou a nebo soudním úředníkem či exekutorem je to podstatně jednodušší. A když se začne vztekat, tak se zeptají, kde má nájemní smlouvu a jestli z příjmu z nájmu odvádí daň. A už ho mají, von řve, že vo ničem neví, kecá samozřejmě, musel někdy v minulosti k tomu dát souhlas. Bez toho se firma nezapíše. A tak mu dají termín a pak von holt dostane pokutu 500 korunek českých za každou firmičku, když se na to vykašle, pak korunek tisíc za každou firmičku a bude ty úřady mít furt na krku. A může povykovat jak chce, on je vlastník a správce objektu a všichni jsou tam s jeho souhlasem, tak cedulky taky pěkně zařizuje on, pan správce..
Tak jsem si tak v duchu představuji jak na jedné krásné soukromé vile (kde bydlí jen on sám, případně občas jakási dlouhovlasá přítelkyně) bude viset 20 kusů tabulek o rozměrech 30 x 40 cm pěkně v řadě pod sebou, každá s viditelným a čitelným textem. A vedle nich zase dvacet kousků poštovních schránek. Každej, kterej půjde vokolo, okamžité pochopí, vo co jde, a má ten chlapec milý trochu dost po žížalkách.
Tak to je docela dobré, vtipné a neotřelé.
Tím samozřejmě nijak nechci urážet a napadat vietnamskou komunitu. Že kšeftujou, že malinko okrádají náš stát, no a co, o tohle se snaží každej. Vždyť konečně k nim nemusíš chodit nakupovat, krámu jinejch je tady dost a dost. A ovšem podstatně dražších.
A jestli někdo tvrdí, že nezkouší odrat stát, tak nebetyčně kecá. Ať hodí velikým, ale opravdu velikým kamenem ten, kterej s chutí a rád platí státu daně! Ovšem oni jsou komunita asi tak stejně velká jako naši Hnědočeši, ale nikdo nikdy od nich neslyšel, že by potřebovali nebo chtěli pomoc našeho opravdu bohatého českého státu.
Holt někdo dělá dokonce i v neděli, aby ten druhej nemusel pracovat vůbec, to je holt ta statistika, ty máš kuře, já nemám kuře, ale statisticky každej máme kuřete půl. Že jsem si na něj vydělal já a ty děláš prd, resp. ho*no a chceš půl, to je ta sociální rovnováha a sociální spravedlnost., která spoustu lidí štve.Ovšem zase jsem neslyšel o Cikánkovi, kterej by vydržel 12 hodin prodávat na tržnici (co prodávat, jenom tam bejt). Jinak docela obdivuju jejich píli a pracovitost (ne Cikánů). S adolescentem Kateřinou chodí do třídy pár Vietnamců a ti všichni patří mezi těžké premianty (a to ještě mají handicap v řeči). Budeme si pomalu zvykat, že přijdeme k obvodnímu lékaři a on to bude on (a nebo ona).
Studenti medicíny mají přednášku o rozmnožování. Profesor vykládá: "Kupříkladu takový normální býk zvládne tento akt i třicetkrát za den.".Z první řady se ozve hlasitě studentka: "Třicetkrát?! Mohl byste to prosím zopakovat, aby to slyšeli i ti studenti, kteří sedí vzadu?"
Přednášející tedy zopakuje hlasitěji: "Býk zvládá tento akt i třicetkrát za den." V poslední řadě se zvedne student: "Prosím vás, a to ho připouštějí stále na tu stejnou samici?" "Ne, to samozřejmě ne, pokaždé na jinou," odpoví profesor. "A mohl byste to vaše tvrzení, vážený pane profesore, hlasitě zopakovat, aby to také slyšely i studentky v první řadě?"
Několik úvah k mezinárodnímu dnu Cikánů - 8. duben
Romští aktivisté podají trestní oznámení Jiřího Čunka. Vadí jim, jak o nich lidovecký vicepremiér mluví. Výroky o tom, že Romové jsou "opálení" a "dělají binec a ohně na náměstích" mohou podle aktivistů podněcovat nenávist k romskému etniku.
Čunek pobouřil Romy odpovědí na dotaz čtenáře Blesku, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové. Uvedl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák." K tvrzení, že prý většina Romů zneužívá dávky, dodal: "Do vlády jsem vstoupil proto, že se mi podaří tak zkomplikovat sociální systém těm, kteří ho chtějí zneužívat, že nakonec uvidíte těch Romů pracovat hodně." Podle textu trestního oznámení mohl vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a lidovecký předseda v jedné osobě, podnítit nenávist k občanům romského etnika a vyvolat dojem oprávněnosti jednání, které by vedlo k omezení práv a svobod. "Navodil dojem, že Romové jsou nepřizpůsobiví a neochotní vydělávat si prací," uvedla Mihaličková.
Pozn. B. Ta paní Mihaličková asi nikdy nebyla na Úřadu práce v den, kdy se vyplácejí dávky, to by se pak divila. Mimo jiné, v minulém deníku jsem se zmínil o svém známém, který si vzal partu opálenců na úklid luk a lesních porostů v okolí. Potkal jsem ho minulý týden a divil jsem se, že mu za tejden zdrhnul jenom jeden cikánek. Já bloud a blbec na kvadrát a von taky, voni u něj vydrželi přesně do poloviny týdne, přesně do dne a hodiny, kdy pobrali sociální dávky (to byla podmínka) a druhej den ani škrt. Proč bílí gádžové nemají podobné problémy s jinými společenskými minoritami žijícími na našem území? Proč nejsou v tomto směru problémy například s Vietnamci nebo Číňany? Ti mají také své tradice, mnohem více rigorističtější než ty cikánské, které jsou mnohdy jen proklamované a liší se navzájem od sebe nejenom město od města, ale slum od slumu, tedy přesně podle toho, jak se v dané situaci dají zneužít k prezentaci neexistujícího rasového útlaku. Proč, když potkám na ulici Vietnamce, se nechovám stejně obezřele, jako když potkám cikána? Inu proto, že mi ještě žádný Vietnamec nepřiložil nůž ke krku a nechtěl po mně to, na co nemá nárok. Já sám navštěvuji restaurace v místě svého bydliště, kam chodí hodně Vietnamců. Ještě nikdy se mi nestalo, že by někdy byli příčinou nějakého excesu. V případě cikánů se mi to již stalo mnohokrát. A pokud nedošlo v takovém případě přímo ke rvačce, tak se právě přítomní cikáni chovali tak hlučně a barbarsky odpudivě, že jsem se zvedl a změnil lokál. Pak se nemohu divit, že jsa cikánem, všichni se ode mne odtahují jako od prašivého psa, malomocného nebo jako od AIDSáka či narkomana.
Pokud chci někde žít, musím přijmout zásady a podmínky, za kterých mohu bezproblémově žít. V opačném případě musím počítat s obstrukcemi ze strany svých spoluobčanů. Pokud se nechci přizpůsobit, pak mi nezbude nic jiného než zapřáhnout koně, prásknout bičem nad hlavou a s hrdinným výkřikem "Hyjé!" se vydat hledat štěstí někde jinde než v civilizované společnosti.
Vážení cikánští spoluobčané, vozatajská společnost České dráhy a České aerolinie a další dopravci jsou vám v tomto směru nadále plně k dispozici.
Na příjmu na psychiatrii se ptá lékař pacienta: "Jak jste se sem dostal? Co Vás přivádí?" "No, začalo to tím, že jsem se oženil. To jsem nikdy neměl dělat. Vzal jsem si totiž jednu vdovu, co měla dospělou dceru, která se tedy stala mojí nevlastní dcerou. Když přijel na návštěvu můj otec, tak se do ní zamiloval a pak se s ní oženil, takže moje nevlastní dcera teď byla mojí nevlastní matkou. Pak se mé ženě narodil syn, který byl samozřejmě taky tátův švagr, protože to byl bratr jeho manželky. No, jak jsem vám říkal, moje nevlastní dcera byla také mojí nevlastní matkou, takže její malý bratr byl teď i mým strýčkem. No a z toho taky vyplývá, že moje žena, která je matkou mé nevlastní matky, je také mojí babičkou a já jsem tudíž její vnuk. Ale to není všechno. Protože mám za ženu nevlastní babičku, nejsem jen její manžel a vnuk, ale jsem také svůj dědeček. Teď už chápete, proč jsem tady?"
Nejni sranda tohle vymyslet!!!
Dorazila jedna panička cosi pod čtyřicet let, znám ji už pár let, řádně vdaná, jedno skoro dospělé dítko. A jak to tak bejvá, začal jí trochu ujíždět vlak a vona si narazila jakéhosi mladšího milence. To je asi normální, řekl bych já, starý to muž, ať si holka něco užije. Fotřík stejně sedí furt v hospodě, tak co. Ovšem stala se jedna věc, která se zhusta stává, přišla prostě a jednoduše do jiného stavu. V ní zafungovaly hormony a já si to dítě samozřejmě nechám, což bych řekl, že je taky v pořádku. Stejně je většina dětiček zplozena povětšinou náhodou, někdy omylem, někdy z nudy, někdy ze vzteku, někdy z lajdáctví, někdy v rozverné náladě, někdy v opilství a vůbec a podobně, spoléhat se jenom na plánované rodičovství, tak asi velice brzo vyhyneme. Prostě příroda dobře ví, co dělá.
Tak začala s tím, že by se chtěla rozvést. Což o to, sepsat ten kousek papírku a tísicikorunovej kolek není naprosto žádný problém, s tím k advokátovi chodit nemusí, tam za stejnej papírek dá 1500 korunek českých plus ten kolek stejně a je to to samý. Průser ovšem bude, že v každém případě tatínek toho dítka bude její manžel, jí říkám já, poučený muž. To je přeci blbost, ten můj přítel prohlašuje, že to dítě je jeho a je ochoten to kdekoliv a u kohokoliv podepsat. Nic to není platné, rigorosně v zákoně o rodině platí, že tatínek je manžel. Prostě v době otěhotnění jsi byla vdaná. A říkám jí, v porodnici se tě asi budou ptát, jestli tatínek je váš manžel, abychom mu mohli zavolat, že se mu narodil pěknej klouček, asi dost blbý, ne.
Sranda je to, že se z toho nedá tak jednoduše vymotat, manžílek bude holt dělat chvilku sponzora na kukaččí dítě. Až se rozvedou a rozsudek nabude právní moci, on si podá návrh na určení otcovství, krevní testy, testy DNA, stojí to balík peněz (desítky kilokorun) a trvá to docela dlouhou chvilku. A holt mezitím bude platit alimenty určené mu soudem, s tím taky nic neudělá. Má holka zábavu a nebo může mít cizí dítko v rodině a držet hubu, třeba v inkriminované době vyjímečně s manželem vlezla do postele, když přišel z hospody. Vono je to konečně jedno, stejně se říká a existují nějaké anonym výzkumy, že každé 8. až 10. dítě v normální rodině je kukačkou. No a co, rodičem není ten, kterej dítě zplodí, ale kdo ho vychovává a vychová. To konečně velmi dobře znám z vlastní zkušenosti, proto ta tolerance..
Začala operace Škaredá středa 11. dubna 2007 a dneska bude před úřadem vlády velmi tmavo, budou demonstrovat naši milí Cikáni, doufám, že ti, kteří tam budou, jsou všichni zaměstnaní a mají řádnou omluvenku z práce (nebo radši ze zaměstnání).
Večerní zprávy -Tak tam bylo asi 150 lidí a z toho asi polovina bílých aktivistů, kteří se chtěli zviditelnit, pár poldů a pár čumilů. Na to, že 99 % cikánů (nebo opálených) je nezaměstnaných, nic tedy moc. Už jsou líní i zvednout zadek a jít za sebe mávat transparentem. Konečně na to mají bílé nablblé gádžiny jako tu slavnou nafackovanou Kateřinu nebo paní ministryni ještě slavnější Džamilu, které jim tam dělají dokonalýho vola (nechci hovořit o volovi v ženském rodě) a služku. Opravdu špičková úroveň politika. Voni prostě nemají čas, musí prostě pracně utrácet své sociální dávky v hospodách, restauracích, pubech a hernách s nonstop provozem.
Ještě mě tak napadlo, viděl jsem už spoustu vietnamských krámů a krámečků, ale ani jeden cikánskej, viděl jsem pár hospod čínskejch a vietnamskejch, ale ani jednu cikánskou a tak můžu pokračovat dál. Nevypovídá to taky o něčem? A nebo někdo víte?
Napřič Austrálií skáče klokan, po každých 100 metrech se zastaví, z jeho vaku vykoukne tučňák a blinká. V Antarktidě sedí ve skupince tučňáků malý klokánek, klepe se zimou, občas kýchne a zamumlá: "Zasraný výměnný pobyty..."
Tak tenhle deník nebyl zrovna takový jaký bych si představoval, ale taková je u nás realita.END!!!
Sdružil se tam finanční úřad, živnostenský úřad a městská policie a úředníci začali spolu obcházet provozovny. Jak asi dobře víte z tisku, TV a podobně, tak se stává, že v jedné vilce nebo v jednom bytě je 20 a více společností, většinou tedy spíše cizokrajného názvu a jednatelé jsou skoro vesměs z Vietnamu. No a podle novely (dost už staré) musíš mít sídlo firmy a sídlo provozovny označené viditelnou a snadno čitelnou tabulkou.
No a teď to začne, spolek dorazí k jedné pěkné vilce pod Krušnými horami, slušně se ohlásí a začnou mu povídat, že živnostenský zákon nařizuje... a taky pro doručování zásilek Českou poštou a nebo soudním úředníkem či exekutorem je to podstatně jednodušší. A když se začne vztekat, tak se zeptají, kde má nájemní smlouvu a jestli z příjmu z nájmu odvádí daň. A už ho mají, von řve, že vo ničem neví, kecá samozřejmě, musel někdy v minulosti k tomu dát souhlas. Bez toho se firma nezapíše. A tak mu dají termín a pak von holt dostane pokutu 500 korunek českých za každou firmičku, když se na to vykašle, pak korunek tisíc za každou firmičku a bude ty úřady mít furt na krku. A může povykovat jak chce, on je vlastník a správce objektu a všichni jsou tam s jeho souhlasem, tak cedulky taky pěkně zařizuje on, pan správce..
Tak jsem si tak v duchu představuji jak na jedné krásné soukromé vile (kde bydlí jen on sám, případně občas jakási dlouhovlasá přítelkyně) bude viset 20 kusů tabulek o rozměrech 30 x 40 cm pěkně v řadě pod sebou, každá s viditelným a čitelným textem. A vedle nich zase dvacet kousků poštovních schránek. Každej, kterej půjde vokolo, okamžité pochopí, vo co jde, a má ten chlapec milý trochu dost po žížalkách.
Tak to je docela dobré, vtipné a neotřelé.
Tím samozřejmě nijak nechci urážet a napadat vietnamskou komunitu. Že kšeftujou, že malinko okrádají náš stát, no a co, o tohle se snaží každej. Vždyť konečně k nim nemusíš chodit nakupovat, krámu jinejch je tady dost a dost. A ovšem podstatně dražších.
A jestli někdo tvrdí, že nezkouší odrat stát, tak nebetyčně kecá. Ať hodí velikým, ale opravdu velikým kamenem ten, kterej s chutí a rád platí státu daně! Ovšem oni jsou komunita asi tak stejně velká jako naši Hnědočeši, ale nikdo nikdy od nich neslyšel, že by potřebovali nebo chtěli pomoc našeho opravdu bohatého českého státu.
Holt někdo dělá dokonce i v neděli, aby ten druhej nemusel pracovat vůbec, to je holt ta statistika, ty máš kuře, já nemám kuře, ale statisticky každej máme kuřete půl. Že jsem si na něj vydělal já a ty děláš prd, resp. ho*no a chceš půl, to je ta sociální rovnováha a sociální spravedlnost., která spoustu lidí štve.Ovšem zase jsem neslyšel o Cikánkovi, kterej by vydržel 12 hodin prodávat na tržnici (co prodávat, jenom tam bejt). Jinak docela obdivuju jejich píli a pracovitost (ne Cikánů). S adolescentem Kateřinou chodí do třídy pár Vietnamců a ti všichni patří mezi těžké premianty (a to ještě mají handicap v řeči). Budeme si pomalu zvykat, že přijdeme k obvodnímu lékaři a on to bude on (a nebo ona).
Studenti medicíny mají přednášku o rozmnožování. Profesor vykládá: "Kupříkladu takový normální býk zvládne tento akt i třicetkrát za den.".Z první řady se ozve hlasitě studentka: "Třicetkrát?! Mohl byste to prosím zopakovat, aby to slyšeli i ti studenti, kteří sedí vzadu?"
Přednášející tedy zopakuje hlasitěji: "Býk zvládá tento akt i třicetkrát za den." V poslední řadě se zvedne student: "Prosím vás, a to ho připouštějí stále na tu stejnou samici?" "Ne, to samozřejmě ne, pokaždé na jinou," odpoví profesor. "A mohl byste to vaše tvrzení, vážený pane profesore, hlasitě zopakovat, aby to také slyšely i studentky v první řadě?"
Několik úvah k mezinárodnímu dnu Cikánů - 8. duben
Romští aktivisté podají trestní oznámení Jiřího Čunka. Vadí jim, jak o nich lidovecký vicepremiér mluví. Výroky o tom, že Romové jsou "opálení" a "dělají binec a ohně na náměstích" mohou podle aktivistů podněcovat nenávist k romskému etniku.
Čunek pobouřil Romy odpovědí na dotaz čtenáře Blesku, zda dostanou podporu od státu i jiní občané než Romové. Uvedl: "To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák." K tvrzení, že prý většina Romů zneužívá dávky, dodal: "Do vlády jsem vstoupil proto, že se mi podaří tak zkomplikovat sociální systém těm, kteří ho chtějí zneužívat, že nakonec uvidíte těch Romů pracovat hodně." Podle textu trestního oznámení mohl vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a lidovecký předseda v jedné osobě, podnítit nenávist k občanům romského etnika a vyvolat dojem oprávněnosti jednání, které by vedlo k omezení práv a svobod. "Navodil dojem, že Romové jsou nepřizpůsobiví a neochotní vydělávat si prací," uvedla Mihaličková.
Pozn. B. Ta paní Mihaličková asi nikdy nebyla na Úřadu práce v den, kdy se vyplácejí dávky, to by se pak divila. Mimo jiné, v minulém deníku jsem se zmínil o svém známém, který si vzal partu opálenců na úklid luk a lesních porostů v okolí. Potkal jsem ho minulý týden a divil jsem se, že mu za tejden zdrhnul jenom jeden cikánek. Já bloud a blbec na kvadrát a von taky, voni u něj vydrželi přesně do poloviny týdne, přesně do dne a hodiny, kdy pobrali sociální dávky (to byla podmínka) a druhej den ani škrt. Proč bílí gádžové nemají podobné problémy s jinými společenskými minoritami žijícími na našem území? Proč nejsou v tomto směru problémy například s Vietnamci nebo Číňany? Ti mají také své tradice, mnohem více rigorističtější než ty cikánské, které jsou mnohdy jen proklamované a liší se navzájem od sebe nejenom město od města, ale slum od slumu, tedy přesně podle toho, jak se v dané situaci dají zneužít k prezentaci neexistujícího rasového útlaku. Proč, když potkám na ulici Vietnamce, se nechovám stejně obezřele, jako když potkám cikána? Inu proto, že mi ještě žádný Vietnamec nepřiložil nůž ke krku a nechtěl po mně to, na co nemá nárok. Já sám navštěvuji restaurace v místě svého bydliště, kam chodí hodně Vietnamců. Ještě nikdy se mi nestalo, že by někdy byli příčinou nějakého excesu. V případě cikánů se mi to již stalo mnohokrát. A pokud nedošlo v takovém případě přímo ke rvačce, tak se právě přítomní cikáni chovali tak hlučně a barbarsky odpudivě, že jsem se zvedl a změnil lokál. Pak se nemohu divit, že jsa cikánem, všichni se ode mne odtahují jako od prašivého psa, malomocného nebo jako od AIDSáka či narkomana.
Pokud chci někde žít, musím přijmout zásady a podmínky, za kterých mohu bezproblémově žít. V opačném případě musím počítat s obstrukcemi ze strany svých spoluobčanů. Pokud se nechci přizpůsobit, pak mi nezbude nic jiného než zapřáhnout koně, prásknout bičem nad hlavou a s hrdinným výkřikem "Hyjé!" se vydat hledat štěstí někde jinde než v civilizované společnosti.
Vážení cikánští spoluobčané, vozatajská společnost České dráhy a České aerolinie a další dopravci jsou vám v tomto směru nadále plně k dispozici.
Na příjmu na psychiatrii se ptá lékař pacienta: "Jak jste se sem dostal? Co Vás přivádí?" "No, začalo to tím, že jsem se oženil. To jsem nikdy neměl dělat. Vzal jsem si totiž jednu vdovu, co měla dospělou dceru, která se tedy stala mojí nevlastní dcerou. Když přijel na návštěvu můj otec, tak se do ní zamiloval a pak se s ní oženil, takže moje nevlastní dcera teď byla mojí nevlastní matkou. Pak se mé ženě narodil syn, který byl samozřejmě taky tátův švagr, protože to byl bratr jeho manželky. No, jak jsem vám říkal, moje nevlastní dcera byla také mojí nevlastní matkou, takže její malý bratr byl teď i mým strýčkem. No a z toho taky vyplývá, že moje žena, která je matkou mé nevlastní matky, je také mojí babičkou a já jsem tudíž její vnuk. Ale to není všechno. Protože mám za ženu nevlastní babičku, nejsem jen její manžel a vnuk, ale jsem také svůj dědeček. Teď už chápete, proč jsem tady?"
Nejni sranda tohle vymyslet!!!
Dorazila jedna panička cosi pod čtyřicet let, znám ji už pár let, řádně vdaná, jedno skoro dospělé dítko. A jak to tak bejvá, začal jí trochu ujíždět vlak a vona si narazila jakéhosi mladšího milence. To je asi normální, řekl bych já, starý to muž, ať si holka něco užije. Fotřík stejně sedí furt v hospodě, tak co. Ovšem stala se jedna věc, která se zhusta stává, přišla prostě a jednoduše do jiného stavu. V ní zafungovaly hormony a já si to dítě samozřejmě nechám, což bych řekl, že je taky v pořádku. Stejně je většina dětiček zplozena povětšinou náhodou, někdy omylem, někdy z nudy, někdy ze vzteku, někdy z lajdáctví, někdy v rozverné náladě, někdy v opilství a vůbec a podobně, spoléhat se jenom na plánované rodičovství, tak asi velice brzo vyhyneme. Prostě příroda dobře ví, co dělá.
Tak začala s tím, že by se chtěla rozvést. Což o to, sepsat ten kousek papírku a tísicikorunovej kolek není naprosto žádný problém, s tím k advokátovi chodit nemusí, tam za stejnej papírek dá 1500 korunek českých plus ten kolek stejně a je to to samý. Průser ovšem bude, že v každém případě tatínek toho dítka bude její manžel, jí říkám já, poučený muž. To je přeci blbost, ten můj přítel prohlašuje, že to dítě je jeho a je ochoten to kdekoliv a u kohokoliv podepsat. Nic to není platné, rigorosně v zákoně o rodině platí, že tatínek je manžel. Prostě v době otěhotnění jsi byla vdaná. A říkám jí, v porodnici se tě asi budou ptát, jestli tatínek je váš manžel, abychom mu mohli zavolat, že se mu narodil pěknej klouček, asi dost blbý, ne.
Sranda je to, že se z toho nedá tak jednoduše vymotat, manžílek bude holt dělat chvilku sponzora na kukaččí dítě. Až se rozvedou a rozsudek nabude právní moci, on si podá návrh na určení otcovství, krevní testy, testy DNA, stojí to balík peněz (desítky kilokorun) a trvá to docela dlouhou chvilku. A holt mezitím bude platit alimenty určené mu soudem, s tím taky nic neudělá. Má holka zábavu a nebo může mít cizí dítko v rodině a držet hubu, třeba v inkriminované době vyjímečně s manželem vlezla do postele, když přišel z hospody. Vono je to konečně jedno, stejně se říká a existují nějaké anonym výzkumy, že každé 8. až 10. dítě v normální rodině je kukačkou. No a co, rodičem není ten, kterej dítě zplodí, ale kdo ho vychovává a vychová. To konečně velmi dobře znám z vlastní zkušenosti, proto ta tolerance..
Začala operace Škaredá středa 11. dubna 2007 a dneska bude před úřadem vlády velmi tmavo, budou demonstrovat naši milí Cikáni, doufám, že ti, kteří tam budou, jsou všichni zaměstnaní a mají řádnou omluvenku z práce (nebo radši ze zaměstnání).
Večerní zprávy -Tak tam bylo asi 150 lidí a z toho asi polovina bílých aktivistů, kteří se chtěli zviditelnit, pár poldů a pár čumilů. Na to, že 99 % cikánů (nebo opálených) je nezaměstnaných, nic tedy moc. Už jsou líní i zvednout zadek a jít za sebe mávat transparentem. Konečně na to mají bílé nablblé gádžiny jako tu slavnou nafackovanou Kateřinu nebo paní ministryni ještě slavnější Džamilu, které jim tam dělají dokonalýho vola (nechci hovořit o volovi v ženském rodě) a služku. Opravdu špičková úroveň politika. Voni prostě nemají čas, musí prostě pracně utrácet své sociální dávky v hospodách, restauracích, pubech a hernách s nonstop provozem.
Ještě mě tak napadlo, viděl jsem už spoustu vietnamských krámů a krámečků, ale ani jeden cikánskej, viděl jsem pár hospod čínskejch a vietnamskejch, ale ani jednu cikánskou a tak můžu pokračovat dál. Nevypovídá to taky o něčem? A nebo někdo víte?
Napřič Austrálií skáče klokan, po každých 100 metrech se zastaví, z jeho vaku vykoukne tučňák a blinká. V Antarktidě sedí ve skupince tučňáků malý klokánek, klepe se zimou, občas kýchne a zamumlá: "Zasraný výměnný pobyty..."
Tak tenhle deník nebyl zrovna takový jaký bych si představoval, ale taková je u nás realita.
