DENÍK: Dědkovy zápisky (15)
Tak se potloukám v jednom městečku jižně od Ústí nad Labem, městečko leží také na Labi, tak má člověk hned takovej lepší pocit sounáležitosti. Dva řezníci a jeden hospodský zakládají s.r.o., tak jim dávám dohromady nepeněžní plnění pro založení a ty další úřednické věci vokolo. Ne tedy sám, aby bylo jasno.
Jezdím tam vláčkem, za 20 minut a 12 korunek českých jsem na místě. Kde úřadujeme, to je nasnadě, v hospodě předci. Tak mě tam krmějí, napájejí lounským pivem a vedou se řeči. Poslouchám povídání o výhodách a nevýhodách tohohle spolku a řekl bych, že výhody opravdu znatelně převažují :
- jsou konkurence odolnější, můžou brát od pěstitelů více najednou a to se samozřejmě projeví v nákupní ceně
- každej má malej krámeček s pár zaměstnanci, když někdo omarodí, tak si můžou zaměstnance zpřeházet a dokonce prodávat maso může konečně i pinglová z hospody, on sám fakt nemůže nakupovat, vozit, bourat a ještě bejt na krámě
- všichni mají jednoho chlaďaře a na každé provozovně náhradní kompresor a ceny klidně okolo 40-50 kolíků, to taky odpadne, stačí jeden na všechny
- jsou sice jednatelé a majitelé, ale také zaměstnanci vlastní firmy se všemi právy a povinnostmi, s dovolenou a podobně, sociálku a zdravotní platí firma a všechno stihne jedna účetní najednou
- no a samozřejmě že všechno, co zrovna na krámě už není košer, tak se spotřebuje v hospodě, speciální guláše, gulášové polívky, sekaná (ta vydrží všechno), vono to tak dříve bylo, že jeden majitel měl zároveň hospodu a řeznictví. Vzpomněl jsem si na Ládika Ch., blahé paměti, který tvrdil, že host po po sobě sežere vlastní ho*no, ale musí to vypadat a musí to taky chutnat.
- Ládík byl stejně dobrej kuchař a hospodskej, tvrdil taky, když dostanu kus masa, tak z toho můžu udělat jídlo chutné a nebo odporné za stejný peníze a se stejnou námahou, tak proč bych tedy nedělal jídlo vynikající, to měl tedy plnou pravdu
Doufám, že jim ten spolek vydrží, všechno je o dohodě a o lidech samotných. Minulý rok jsem se flákal pár dní po asi tak stejně velkém městečku západně od Ústí, likvidoval jednu řeznickou V.O.S. a tam páni řezníci na sebe brali řeznické sekery (fakt nekecám).
Feudál cestuje po svých pozemcích a nejednou spatří v davu člověka, který je mu velmi podobný. Kývne na něho, zavolá ho k sobě a ptá se: "Hej, nesloužila někdy tvoje matka na mém zámku?" "Ne, matka ne, výsosti, ale sloužil tam můj otec!"
Opravdu, ale opravdu mě mrzí, že nemohu sehnat tu VELKOU KNIHU našeho Nejjasnějšího z Jasných Jyřikovi P. Na síti se objevila informace, že původní cena 999 korunek českých byla snížena zásluhou jakýchsi sponzorů (prej těch odpadlíků, na které Jyřik furt strašně nadává) na 490 korunek, to už jde. Myslím tedy, že koukat na svých 2 600 fotek je tedy opravdu, ale opravdu už chorobnej stupeň narcisismu. Reakce knihkupců: "To je kult jako za doby, kdy v Rusku uctívali Stalina."
Kdo vlastně byl Narcis a co se mu přihodilo? Narcis byl jinoch zamilovaný jen sám do sebe, egoista a velice pyšný sebezhlížeč, který nebral na vědomí druhé, sám sebe považoval za nejlepšího a nejkrásnějšího, a proto ho jaksi nemáme rádi. My všichni - ten zbytek světa - holt tak dokonalej nejni.
Narcisté se ztotožňují ve své fantazii se svým vlastním ideálním obrazem, aby tak dosáhli nezávislosti na hodnocení ze strany druhých. Negativní součásti, které jsou neslučitelné s ideálem, jsou vytěsněny a často také implikovány druhým. Tato idealizace vlastní osoby a vlastních schopností je velice vzdálena realitě a vede k tomu, že tito lidé již nejsou schopni zřetelně rozpoznat, kým skutečně jsou.
Jaro už je neoddiskutovatelně tady. Já to docela dobře poznám, každoročně v tuto dobu dorazí jedna má oblíbená bezdomovkyně a ubytuje se u mě za barákem, nedávno jsem jí půjčil (co půjčil, věnoval) i obstarožní deku.
Nic nedělá, nemluví, ani nikoho neotravuje, z lékárny dostane pár kartonů, tak si z toho udělá byteček, občas jí někdo něco dá, občas si někde něco ona v kontejnerech najde. Vydrží takhle pár dní a pak zase zmizí, kam....jo, to ví jenom Pán Bůh a všichni svatí, co dělá přes zimu....? Občas jí taky odvezou policajti někam na léčení, ale vrací se.....jako ten věrnej tažnej pták. A to tahá sebou občas taky nějaké vypelichané psisko, které má určitě prašivinu. Ale moje kostičky baští!
Upozornění Obecního úřadu v Tisé (okr. Ústí nad Labem)
Jako každý rok v jarních a letních měsících, v Tiských skalách začínají dozrávat a následně opadávat horolezci. Případným návštěvníkům rezervace se proto doporučuje vybavit se kvalitní přilbou a dbát v době pobytu zvýšené opatrnosti.
CAUZA ČUNEK zdálky - je problémový jako každý trubkovitý politik, který si myslí, že minulost je zapomenuta. To je velký omyl. Všichni čudlové, kteří zahájí vyšší politickou kariéru, a to s holou zadnicí, by si měli uvědomit, co vlastně dělali v posledních letech, nejlépe co nejvíc nazpět. Měli by se vžít do situace, že si žádají o prověření NBÚ, a tak tedy by si měli rekapitulovat, zda:
- si kdy co a od koho půjčili či vypůjčili
- opravdu vydělali tolik, aby měli v majetku tolik, kolik se dá zjistit
- co zač byli a jsou věřitelé, dlužník nejni zajímavej, pokud jsi mu ovšem nepůjčil peníze, které nemůžeš prokázat
- s kým si kde vyzkoušeli mimomanželský sex - a nevytahovat se!
- existuje někde zhrzená milenka, manželka nebo prostě a jednoduše jakási ženská, ta klidně dokáže položit vládu (viz Profumo v staré dobré Anglii a nebo náš chudák nervní Topol)
- byli někdy byť jen jednou ve vykřičeném domku a to kdekoliv, o všem se ví, všude jsou kamerové systémy a záznamová zařízení (ověřeno)
- kde a kdy leželi namazaní v hospodě
- plácali po zadnici nebo po něčem jiném spolupracovnici či spolupracovníka či kohokoli jiného tam i onde
- nevysedávali v hospodě s nejrůznějšími podivnými existencemi
- neměli kdy materiální výhody poskytnuté různými subjekty
- nepokusili se někoho uplatit a nebo někdo se pokusil uplatit je
a tak dále. Lze to libovolně a dle vlastní fantazie rozšiřovat
Zdá se to nesmyslné, ale je to tak: co možná projde nám pěšákům nebo starostovi podle Haškova "všichni byli ožralí, jen pan starosta byl trochu veselej", to přestane procházet člověku, který to vezme hákem do velké politiky (jako Čunek), anebo pozvolna, leč jistě (jako Standa Křišťál Gross či Michal Boby Kraus a další). A může se jejich strana usnášet a zaručovat jak chce. Blbost zvěčněná usnesením nebo pitomost tesaná zákonem zůstane blbostí potažmo pitomostí bez ohledu na běh času. A takhle my tady žijem.
Pozn. B. No jó, vono to jinde na světě není lepší, ale tam už si na to dávno zvykli a už to nikoho nepřekvapuje. Akorát my se chováme někdy jako Nováci.
Středu 28. března si asi budu dlouho pamatovat. Ten den jsem měl vizi navštívit jednu zákaznici v Děčíně a taky odevzdat zakázku v Lovosicích. Říkám - vezmu auto a obrazím to všechno. Ovšem bojovník Pařez, který vysloveně miluje vláčky, všechno rozhodnul za mě. Tak v 07.45 začal přesvědčovat jakési individuum ženského rodu (snad) v prodejně jízdenek na hlavním ústeckém nádraží, aby nám prodala lístky na okružní jízdu po trase Ústí, Děčín, Lovosice, Ústí. Koukala chudák jako pako, ale pak jí seplo. Tak nám vydala jednu várku zpátečních lístků z UL do DC a druhou várku lístků z UL do Lovosic, poplatil jsem celých 92 korun za tu celou srandu.Tak do DC pohoda, panička na nás čekala před nádražím a zpátky nás zase na nádraží DC vrhla.
Průvodčímu bylo vysvětleno, ať nám rovnou orazítkuje i tu druhou várku z UL do Lovosic, že holt v Ústí jako vystoupíme a hned jako nastoupíme. Pozoruhodně všechno vyšlo, V Lovosicích jsme vyměnili papíry za nějaké to platidlo České národní banky a v 11.15 jsme už seděli spolu na nějakém pivu v naší milé střekovské hospůdce Pod Vyhlídkou. Pařez se tam pokusil vysvětlit známému, co od rána se zažilo, von nás poslal někam, že je to blbost a stihnout se to vlakem nedá. Konečně bejt třikrát za dopoledne na jednom nádraží.........
Na nádraží v Lovosicích řval rozhlas, odstupte z nástupiště a dejte si bacha, rychlík do Němců to tam mydlí 120 km v hodině, fakt tě sfoukne pomalu z nástupiště.
Takhle se jeden fotřík doma ráno probudí, v hlavě bušej permoníci, v puse jak v torbě na zmije, otevře oko a na stole dva aspiriny a sklenice vody. Posadí se a vidí - na židli vyžehlená košile, kravata, kalhoty, vedle stojej vyblejskaný boty. Nahoře leží cedulka: "Miláčku, snídani máš na stole, jela jsem nakupovat. Miluji Tě." Tak se oblíkne, jde do kuchyně, na stole slanina s vejci, čerstvý rohliky a noviny vedle talíře. Jeho syn snídá, tak se ho ptá: "Co se tu proboha stalo?"
"Přišels domu ve tři ráno, ožralej na šrot a vůbec jsi nevěděl co děláš. Vyvrátils dveře, rozbil židli a udělal sis monokl o roh stolu." "No ale to nedává žádnej smysl. Proč mám připravenou snídani a to všechno?" "Jo tohle? To když tě máma odvlekla do koupelny a snažila se tě svlíknout, tak jsi jí řekl: "Ruce pryč dámo, jsem šťastně ženatej."
A to je konec povídání, mějte se všichni pohodově, jaro je pěkné!!!END !!!
Jezdím tam vláčkem, za 20 minut a 12 korunek českých jsem na místě. Kde úřadujeme, to je nasnadě, v hospodě předci. Tak mě tam krmějí, napájejí lounským pivem a vedou se řeči. Poslouchám povídání o výhodách a nevýhodách tohohle spolku a řekl bych, že výhody opravdu znatelně převažují :
- jsou konkurence odolnější, můžou brát od pěstitelů více najednou a to se samozřejmě projeví v nákupní ceně
- každej má malej krámeček s pár zaměstnanci, když někdo omarodí, tak si můžou zaměstnance zpřeházet a dokonce prodávat maso může konečně i pinglová z hospody, on sám fakt nemůže nakupovat, vozit, bourat a ještě bejt na krámě
- všichni mají jednoho chlaďaře a na každé provozovně náhradní kompresor a ceny klidně okolo 40-50 kolíků, to taky odpadne, stačí jeden na všechny
- jsou sice jednatelé a majitelé, ale také zaměstnanci vlastní firmy se všemi právy a povinnostmi, s dovolenou a podobně, sociálku a zdravotní platí firma a všechno stihne jedna účetní najednou
- no a samozřejmě že všechno, co zrovna na krámě už není košer, tak se spotřebuje v hospodě, speciální guláše, gulášové polívky, sekaná (ta vydrží všechno), vono to tak dříve bylo, že jeden majitel měl zároveň hospodu a řeznictví. Vzpomněl jsem si na Ládika Ch., blahé paměti, který tvrdil, že host po po sobě sežere vlastní ho*no, ale musí to vypadat a musí to taky chutnat.
- Ládík byl stejně dobrej kuchař a hospodskej, tvrdil taky, když dostanu kus masa, tak z toho můžu udělat jídlo chutné a nebo odporné za stejný peníze a se stejnou námahou, tak proč bych tedy nedělal jídlo vynikající, to měl tedy plnou pravdu
Doufám, že jim ten spolek vydrží, všechno je o dohodě a o lidech samotných. Minulý rok jsem se flákal pár dní po asi tak stejně velkém městečku západně od Ústí, likvidoval jednu řeznickou V.O.S. a tam páni řezníci na sebe brali řeznické sekery (fakt nekecám).
Feudál cestuje po svých pozemcích a nejednou spatří v davu člověka, který je mu velmi podobný. Kývne na něho, zavolá ho k sobě a ptá se: "Hej, nesloužila někdy tvoje matka na mém zámku?" "Ne, matka ne, výsosti, ale sloužil tam můj otec!"
Opravdu, ale opravdu mě mrzí, že nemohu sehnat tu VELKOU KNIHU našeho Nejjasnějšího z Jasných Jyřikovi P. Na síti se objevila informace, že původní cena 999 korunek českých byla snížena zásluhou jakýchsi sponzorů (prej těch odpadlíků, na které Jyřik furt strašně nadává) na 490 korunek, to už jde. Myslím tedy, že koukat na svých 2 600 fotek je tedy opravdu, ale opravdu už chorobnej stupeň narcisismu. Reakce knihkupců: "To je kult jako za doby, kdy v Rusku uctívali Stalina."
Kdo vlastně byl Narcis a co se mu přihodilo? Narcis byl jinoch zamilovaný jen sám do sebe, egoista a velice pyšný sebezhlížeč, který nebral na vědomí druhé, sám sebe považoval za nejlepšího a nejkrásnějšího, a proto ho jaksi nemáme rádi. My všichni - ten zbytek světa - holt tak dokonalej nejni.
Narcisté se ztotožňují ve své fantazii se svým vlastním ideálním obrazem, aby tak dosáhli nezávislosti na hodnocení ze strany druhých. Negativní součásti, které jsou neslučitelné s ideálem, jsou vytěsněny a často také implikovány druhým. Tato idealizace vlastní osoby a vlastních schopností je velice vzdálena realitě a vede k tomu, že tito lidé již nejsou schopni zřetelně rozpoznat, kým skutečně jsou.
Jaro už je neoddiskutovatelně tady. Já to docela dobře poznám, každoročně v tuto dobu dorazí jedna má oblíbená bezdomovkyně a ubytuje se u mě za barákem, nedávno jsem jí půjčil (co půjčil, věnoval) i obstarožní deku.
Nic nedělá, nemluví, ani nikoho neotravuje, z lékárny dostane pár kartonů, tak si z toho udělá byteček, občas jí někdo něco dá, občas si někde něco ona v kontejnerech najde. Vydrží takhle pár dní a pak zase zmizí, kam....jo, to ví jenom Pán Bůh a všichni svatí, co dělá přes zimu....? Občas jí taky odvezou policajti někam na léčení, ale vrací se.....jako ten věrnej tažnej pták. A to tahá sebou občas taky nějaké vypelichané psisko, které má určitě prašivinu. Ale moje kostičky baští!
Upozornění Obecního úřadu v Tisé (okr. Ústí nad Labem)
Jako každý rok v jarních a letních měsících, v Tiských skalách začínají dozrávat a následně opadávat horolezci. Případným návštěvníkům rezervace se proto doporučuje vybavit se kvalitní přilbou a dbát v době pobytu zvýšené opatrnosti.
CAUZA ČUNEK zdálky - je problémový jako každý trubkovitý politik, který si myslí, že minulost je zapomenuta. To je velký omyl. Všichni čudlové, kteří zahájí vyšší politickou kariéru, a to s holou zadnicí, by si měli uvědomit, co vlastně dělali v posledních letech, nejlépe co nejvíc nazpět. Měli by se vžít do situace, že si žádají o prověření NBÚ, a tak tedy by si měli rekapitulovat, zda:
- si kdy co a od koho půjčili či vypůjčili
- opravdu vydělali tolik, aby měli v majetku tolik, kolik se dá zjistit
- co zač byli a jsou věřitelé, dlužník nejni zajímavej, pokud jsi mu ovšem nepůjčil peníze, které nemůžeš prokázat
- s kým si kde vyzkoušeli mimomanželský sex - a nevytahovat se!
- existuje někde zhrzená milenka, manželka nebo prostě a jednoduše jakási ženská, ta klidně dokáže položit vládu (viz Profumo v staré dobré Anglii a nebo náš chudák nervní Topol)
- byli někdy byť jen jednou ve vykřičeném domku a to kdekoliv, o všem se ví, všude jsou kamerové systémy a záznamová zařízení (ověřeno)
- kde a kdy leželi namazaní v hospodě
- plácali po zadnici nebo po něčem jiném spolupracovnici či spolupracovníka či kohokoli jiného tam i onde
- nevysedávali v hospodě s nejrůznějšími podivnými existencemi
- neměli kdy materiální výhody poskytnuté různými subjekty
- nepokusili se někoho uplatit a nebo někdo se pokusil uplatit je
a tak dále. Lze to libovolně a dle vlastní fantazie rozšiřovat
Zdá se to nesmyslné, ale je to tak: co možná projde nám pěšákům nebo starostovi podle Haškova "všichni byli ožralí, jen pan starosta byl trochu veselej", to přestane procházet člověku, který to vezme hákem do velké politiky (jako Čunek), anebo pozvolna, leč jistě (jako Standa Křišťál Gross či Michal Boby Kraus a další). A může se jejich strana usnášet a zaručovat jak chce. Blbost zvěčněná usnesením nebo pitomost tesaná zákonem zůstane blbostí potažmo pitomostí bez ohledu na běh času. A takhle my tady žijem.
Pozn. B. No jó, vono to jinde na světě není lepší, ale tam už si na to dávno zvykli a už to nikoho nepřekvapuje. Akorát my se chováme někdy jako Nováci.
Středu 28. března si asi budu dlouho pamatovat. Ten den jsem měl vizi navštívit jednu zákaznici v Děčíně a taky odevzdat zakázku v Lovosicích. Říkám - vezmu auto a obrazím to všechno. Ovšem bojovník Pařez, který vysloveně miluje vláčky, všechno rozhodnul za mě. Tak v 07.45 začal přesvědčovat jakési individuum ženského rodu (snad) v prodejně jízdenek na hlavním ústeckém nádraží, aby nám prodala lístky na okružní jízdu po trase Ústí, Děčín, Lovosice, Ústí. Koukala chudák jako pako, ale pak jí seplo. Tak nám vydala jednu várku zpátečních lístků z UL do DC a druhou várku lístků z UL do Lovosic, poplatil jsem celých 92 korun za tu celou srandu.Tak do DC pohoda, panička na nás čekala před nádražím a zpátky nás zase na nádraží DC vrhla.
Průvodčímu bylo vysvětleno, ať nám rovnou orazítkuje i tu druhou várku z UL do Lovosic, že holt v Ústí jako vystoupíme a hned jako nastoupíme. Pozoruhodně všechno vyšlo, V Lovosicích jsme vyměnili papíry za nějaké to platidlo České národní banky a v 11.15 jsme už seděli spolu na nějakém pivu v naší milé střekovské hospůdce Pod Vyhlídkou. Pařez se tam pokusil vysvětlit známému, co od rána se zažilo, von nás poslal někam, že je to blbost a stihnout se to vlakem nedá. Konečně bejt třikrát za dopoledne na jednom nádraží.........
Na nádraží v Lovosicích řval rozhlas, odstupte z nástupiště a dejte si bacha, rychlík do Němců to tam mydlí 120 km v hodině, fakt tě sfoukne pomalu z nástupiště.
Takhle se jeden fotřík doma ráno probudí, v hlavě bušej permoníci, v puse jak v torbě na zmije, otevře oko a na stole dva aspiriny a sklenice vody. Posadí se a vidí - na židli vyžehlená košile, kravata, kalhoty, vedle stojej vyblejskaný boty. Nahoře leží cedulka: "Miláčku, snídani máš na stole, jela jsem nakupovat. Miluji Tě." Tak se oblíkne, jde do kuchyně, na stole slanina s vejci, čerstvý rohliky a noviny vedle talíře. Jeho syn snídá, tak se ho ptá: "Co se tu proboha stalo?"
"Přišels domu ve tři ráno, ožralej na šrot a vůbec jsi nevěděl co děláš. Vyvrátils dveře, rozbil židli a udělal sis monokl o roh stolu." "No ale to nedává žádnej smysl. Proč mám připravenou snídani a to všechno?" "Jo tohle? To když tě máma odvlekla do koupelny a snažila se tě svlíknout, tak jsi jí řekl: "Ruce pryč dámo, jsem šťastně ženatej."
A to je konec povídání, mějte se všichni pohodově, jaro je pěkné!!!
