9.12.2022 | Svátek má Vratislav


DEN VETERÁNŮ: Velká válka – Čechoslováci 1914-18

14.11.2022

Ve víru událostí kolem nás, tedy nebývalé inflaci, růstu cen, mediálně hospodské rvačce o křeslo presidenta a válce na Ukrajině, jsem poněkud zapomněl na Den veteránů. Dne 11. listopadu 1918 v 11 hodin bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem, jímž byly ukončeny boje 1. světové války. V knize „Dějiny zemí Koruny české v datech“ od F. Čapka zjistíme, že pro nás tehdy v roce 1918 bylo důležité také to, že: „Dne 11. listopadu 1918 císař Karel I. naposledy udělil hodnosti tajných radů, předal řády a podepsal abdikační listinu, Rakousko-Uhersko tak zahynulo.“ V této válce bojovali slovanští obyvatelé Zemí koruny české a také Slováci na všech frontách. Na straně Rakousko-Uherska je odborně odhadován počet zapojených českých vojáků na 1,4 milionu! Do konce roku 1918 jich padlo podle nejhrubších odhadů více než 140 tisíc. Zmizelých, vážně raněných bylo dalších cca 300 tisíc. V legiích bojovalo okolo 120 000 Čechoslováků. V bojích jich padlo 5 405.

vlk

Čeští a slovenští dobrovolníci v srbské armádě

První světová válka byla ve skutečnosti válkou všech proti všem. Takové to heslovité obecně známé shrnutí, že šlo o válku Dohody proti Mocnostem, je příliš jednoduché.

Češi toho všeho, po celkem vstřícné náladě a věrnosti na začátku války k „svému Rakousku“, začali mít v průběhu války Rakouska obecně mít dost, a tak šli bojovat coby Čechoslováci prakticky všude.

vlk

Legionářský obrněný vlak Sokolík

To, že našinci bojovali pod vlajkou rakousko-uherského mocnářství, je obecně známo. Začněme Rakouskou armádou, kam byli povinně našinci odvedeni. Od roku 1914 bylo postupně mobilizováno do maďarských oddílů asi 400 000 mužů ze Slovenska, což tvořilo asi 15 % obyvatelstva a asi 4 % vojáků Rakousko-Uherské armády. Hned na začátku války ztratili Slováci asi 50 000 mužů (padlí, ranění, zajatí Před I. světovou válkou sloužilo v rakousko-uherské armádě asi 5 % českých důstojníků z povolání (oproti přibližně 12 % vojáků základní služby, což zhruba odpovídalo zastoupení Čechů v monarchii). Češi byli nejen pěšáky, „rejtary“, dělostřelci, letci, „zákopníky“ atd., ale také vojenskými námořníky. Češi sloužili i na ponorkách. V poměru k počtu obyvatel R-U byl jejich počet mimořádně velký, díky všeobecné dobré technické vzdělanosti. U hladinových lodí dosahoval počet českých námořníků u K. u. k. Kriegsmarine cca 10 % posádek, u ponorek to bylo neuvěřitelných 33 %! Ještě více bylo lodních lékařů, počet dosahoval neuvěřitelných 60-70 %.

vlk

Legionářskýprůzkum dobytého německého zákopu

Přes všechny demagogické lži, které nám natloukli do hlavy němečtí nacisté a pak komunisté, bojovali Češi a pak Čechoslováci – legie, celkem pod vlajkami sedmi států. Jistě že často proti sobě, na obou stranách fronty. Češi v Rakouské armádě bojovali proti Rusku, proti Srbsku a Černé Hoře, proti Itálii a Francii. V Rusku bojovala Česká družina, později čs. legionáři na straně carské armády proti Německu a Rakousku. Tzv. Centrálním mocnostem. Češi bojovali také jako součást srbské armády proti Centrálním mocnostem, Bulharsku a Osmanské říši. Na straně Francie a Itálie bojovali čs. legionáři proti Německu a Rakousku. České a československé jednotky také bojovaly jako součásti armád USA a Kanady.

Hlavní a rozhodující síla byly jednotky čs. legií a boj tzv. čs. ruských legií proti bolševikům. A pro vznik samostatného Československa pak byl příchod 60 000 tzv. zeměbranců, bývalých rakouských českých a slovenských vojáků z Itálie v roce 1919, kteří přišli jako součást čs. armády na pomoc republice.

Dnes se opět válčí kousek od nás, na Ukrajině. Toto území bylo za posledních 100 let součástí Polska, Ruska, SSSR, Německa, Rakousko-Uherska, nacistického Generálního gouvernementu, ale i Československa. A protože dodnes u nás stojí tisíce pomníků a památníků z let 1914 až 1918 a opět jsou zde statisíce uprchlíků z této oblasti jako tehdy, bylo by dobré si o tom něco přečíst.

Mnohé odpovědi na tehdejší historii i dnešní dění naleznete v knížce:

„Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami“ (Češi a Slováci 1914-1920) nakl. Jonathan Livingston. Naleznete ji buď v knihkupectví anebo si ji můžete objednat přímo na adrese : Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami: Češi a Slováci 1914-1920 - Dobre-knihkupectvi (dobreknihkupectvi.cz)