Vypusťte lidi z ohrady a každý bude dělat něco jiného. Co je na tom překvapivého? To chtějí lidé návrat k jednotě ve všem? I ve stupiditě a nesvobodě?

Jednou ze základních charakteristik svobodné společnosti je fakt, že lidé jsou schopni respektovat vládu někoho, s jehož názory hrubě nesouhlasí, nebo jej dokonce z duše nenávidí. Stejně tak to platí pro vztahy mezi lidmi. To je klíčový princip západní civilizace.

Svobodní lidé jsou svobodní proto, že si mohou myslet, co uznají za vhodné. Pokud si mohou myslet, co chtějí, musejí mít také právo svoje myšlenky vyslovit. Logickým důsledkem je nutnost vzniku nějakého systému, který umožňuje lidem, aby spolu nesouhlasili. Jeho základní principy se zrodily v době osvícenství v západní Evropě a Americe. Systém je schopen přinést mír a prosperitu lidem, kteří mají na mnoho věcí velmi rozdílné názory.

Spory nevadí

Systém západní civilizace je postavený na střetu rozdílných a často nesmiřitelných myšlenek. Umožňuje, aby představitel názoru, který v občanském hlasování prohrál, mohl v míru odejít z veřejného života.

Poprvé se tak stalo v roce 1801 za velkou louží. Druhý americký prezident John Adams opustil pokojně Bílý dům a předal vládu Thomasi Jeffersonovi. Stalo se tak přesto, že předcházející volební kampaň byla mimořádně agresivní a obě strany se uchýlily k něčemu, co nápadně připomíná „špinavé“ kampaně dnešní doby.

Jedním z důvodů, proč John Adams prohrál, byl zákon o pobuřování, s jehož pomocí stíhal politické oponenty.

Naučte se nenávidět

Rozdělení společnosti v dnešní době je hluboké a vyvolává rozepře více než v minulosti. Je to proto, že již nejde pouze o střet názorů, jakým způsobem by se společnost měla dále rozvíjet. Jedná se o spor nad základními principy společnosti, které umožňují, aby spolu lidé nesouhlasili.

Spisovatel Chesterton kdysi napsal, že „správný voják bojuje ne proto, že nenávidí to, co je před ním, ale proto, že miluje to, co je za ním“. Důvodem sporu nemá být nenávist vůči jinému názoru, ale láska k tomu, co obhajuje.

Progresivní levice klíčové principy klidného nesouhlasu zavrhla. Nebojuje za své ideály trpělivým přesvědčováním, ale dští vulgární nenávist, navíc za peníze lidí, a zároveň tvrdí, že stát má stíhat osoby s nesouhlasnými názory. Bez jakéhokoli uzardění.

Univerzity k ničemu

Zavržení principů svobodné společnosti učinilo z lidí kmenovou společnost. Univerzity se staly opakem toho, jak je anglický filozof John Newman popsal v polovině 19. století ve svém díle „The Idea of a University“:

„Na univerzitách se vytváří myšlenkový návyk, který si lidé s sebou nesou celý život a jehož znaky jsou svoboda, spravedlnost, rozvaha, umírněnost a moudrost. To bych označil za mimořádný přínos vzdělání na univerzitě.“

Kdo není s námi…

Na „pád“ univerzit navázala všechny média hlavního proudu, která dále rozdmychávají polarizaci společnosti. Zcela menšinové názory dostávají ve veřejném prostoru neúměrný prostor a zavádějí princip „kdo není s námi, je proti nám“ do všech otázek veřejné debaty. Většinovým názorům, pokud s nimi svazáčtí moderátoři nesouhlasí, se sluchu nedostane.

Progresivní levice uspěla s převrácením každé diskuze na otázku morálky nebo dokonce inteligence. Jiný názor tak není pouze jiným názorem, ale rovnou nemorálním postojem, známkou nedostatečné inteligence a v univerzálním případě zradou pro šíření názorů úhlavního nepřítele. Pokud lidé věří, že nemůže existovat nic jiného než jeden morální supersvět, je dalším logickým krokem snaha zničit každého, kdo o něm vyjádří sebemenší pochybnost.

Hesla progresivní levice připomínají svojí intelektuální kvalitou hesla, která ještě před čtyřiceti lety visela na zdech místních továren. V jednotě je síla, ale jednotou se stejně jako v minulosti rozumí stav, že lidé povinně souhlasí s tím, co jim někdo řekne.

Svět podle Bastiata

Návod na harmonickou společnost popsal francouzský ekonom a novinář Frédéric Bastiat v první polovině 19. století ve své nejslavnější knize „Zákon“:

„Každý z nás má přirozené právo bránit svůj život, svoji svobodu a svůj majetek. To jsou tři základní podmínky života. Kdyby každá osoba měla právo bránit i za použití síly svůj život, svobodu a majetek, pak je logické, že skupina lidí má právo vytvořit společnou organizaci, která bude tyto práva neustále bránit. Z toho vyplývá, že princip společného práva, důvod jeho existence a zákonnost jsou postaveny na právu jednotlivce.“

„Společná organizace, která disponuje nějakými donucovacími prostředky a která má chránit společná práva, potom nemůže logicky mít žádný jiný účel nebo misi než chránit práva jednotlivce. Kdo se odváží říci, že je možné použít sílu na zničení stejných práv našich bratří? Nevyplývá z toho logicky, že stejný princip platí i pro společnou organizaci, která není ničím jiným než sloučením individuálních sil?“

Takto definoval nejdůležitější principy harmonické společnosti Frédéric Bastiat. Podobně jako další autoři osvícenství před ním i po něm.

Útok na základní principy

Neschopnost progresivní levice základní principy akceptovat, neochota vzdělávacího systému s nimi seznamovat mladou generaci a rezignace médií na roli obhájce lidí proti zvůli státu je důvodem současného hlubokého rozdělení společnosti.

Jaké jsou ty základní principy? Lidé jsou nadřazeni státu, vše, co stát činí, vychází z jejich vůle. Základní rolí státu je ochrana jejich práv jednotlivce. Morální aspekty života jednotlivce určuje sám člověk, rodina, víra, občanské spolky a lokální komunity. Právo na vyjádření vlastního názoru je právem klíčovým, protože je ve střetu s mocným státem jedinou zbraní, kterou lidé mají.

Je to jednoduché

Důvodem pro rozdělení společnosti není střet názorů. Rozdílné názory jsou logickým důsledkem svobodné společnosti. Důvodem současné situace je fakt, že se progresivní levice rozhodla útočit na nejzákladnější principy západní civilizace, která jako jediná v historii lidstva stvořila systém, jenž umožňuje lidem spolu nesouhlasit, a přesto žít v míru a blahobytu. Při svém útoku se neváhá obrátit proti vlastním lidem. Neváhá využít otevřených hranic a spojit se s islámem. Je připravena poslat veškerou sílu státu a jeho byrokratů proti každému, kdo by se odvážil myslet si něco jiného nebo podle toho také jednat. Proto je to jiné než v minulosti.

Jak uchránit svobodu?

Není to jednoduché. Zakladatelé Ameriky pečlivě studovali zkušenosti antického Řecka a Říma a dospěli k závěru, že nejlepší bude namíchat prvky monarchie, aristokracie a demokracie. Celý příběh vám přináší Liga svobodných podání Marka Vašuta. Historické argumenty do aktuální diskuze s nástěnkáři.

Post scriptum

Uvedené principy samozřejmě platí pro všechny. Ale jediným, kdo zatím dokázal ovládnout většinu mocenských pák v Evropské unii, je právě progresivní levice. Využít své pozice se rozhodně nebojí.