Lidé v rozvinutých zemích mají v posledních letech jen jedno nebo dvě děti, a týká se to kupodivu všech rozvinutých zemí bez ohledu na jejich předchozí historii, ať již jde o tradičně katolické země jako Španělsko, Itálie, Irsko a Polsko, tradičně liberální a demokratické státy jako Británie, USA , Francie a Švédsko, islámské země jako Katar, Kuvajt, Bahrajn a Turecko, budhistické státy jako Thajsko, Japonsko a Singapur, komunistické státy jako Čína a Kuba, nebo bývalé komunistické státy jako Rusko, Ukrajina, Česko a Maďarsko, či konfuciánský Taiwan.

V předindustriální éře mívali lidé v průměru 5-8 dětí a s rozvojem společnosti toto číslo klesalo (zde). V rozvinutých zemích klesala porodnost ve 20. století asi hlavně v důsledku zrovnoprávnění žen. Celosvětově pak porodnost klesala od 70. let 20. století (zde, zde), asi hlavně v důsledku přístupnější antikoncepce. Pro udržení konstantní populace by měla každá matka porodit alespoň 2,2 dětí (ne každá žena porodí, zde), čemuž odpovídá porodnost asi 12-15 živě narozených dětí na 1000 lidí za rok. V Evropě mají ženy mezi 1,1 (Španělsko) a 1,8 dětmi (Bulharsko, zde). Prostou reprodukci již nevykazuje téměř žádný rozvinutý stát; v rozvojových státech však populační exploze pokračuje (viz tabulku států zde).

Některé z důvodů klesající porodnosti jsou zřejmé: dostupná a bezpečná antikoncepce umožňuje plánovat velikost rodiny, a menší rodina chudším lidem zlepšuje ekonomickou situaci a bohatším umožňuje věnovat se víc jejich zálibám. Navíc, pozdější sňatky zvyšují věk prvorodiček, a s věkem prvorodičky prudce klesá plodnost a roste počet postižených plodů (zde). Údajně též klesá plodnost mužů (zde). Příčiny tak velkého poklesu počtu dětí v rodině pod dvě však není zcela jasný. Mezi důvody jsou například uváděny hedonistický důraz na pohodlný život, feministické názory na důležitost kariéry pro ženské štěstí a progresivistické útoky na rodinu (zde). Politické argumenty zleva zmiňují údajnou rostoucí nerovnost a epidemii zoufalství v západní společnosti (zde, že by africké masakry činily lidi rovnějšími a šťastnějšími?).

Též se uvažuje ekonomická nejistota, drahé bydlení, náklady na výchovu dětí, vysoká inflace, strach z klimatické situace či z války (zde). Ohledně dalšího poklesu porodností v posledních několika letech se navíc uvažují rozpadlé vztahy v pandemických letech (zde) a vliv očkování na plodnost žen (zde). Návrat ke dvěma dětem na rodinu by prý byl možný, kdyby stát podpořil hodnotové přenastavení mladých lidí směrem ke konzervativnějším hodnotám a ukazoval jaký je význam rodiny pro jednotlivce a pro celou společnost (zde).

Přes všechny uvedené důvody mně připadá uniformní pokles počtu miminek v rodinách od Kalifornie po Japonsko obtížně pochopitelný. Společenské změny a všeobecně přístupná antikoncepce jsou hlavním důvodem, proč v Evropě nevidíme rodiny s 6 až 12 dětmi, ale sotva vysvětlují, proč tolik lidí má jen jedno dítě nebo žádné. Napadá mě zcela triviální důvod: lidem se možná snížila touha po dítěti. Holčičky si hrají s panenkou na maminku a jak rostou, tak si s nadšením pochovají opravdové miminko, a touha po dítěti od počátku dospělosti patřila vždy k nejsilnějším psychologickým rysům ženy.

Náklonnost k roztomilému kojenci nebo batoleti byla dřív silnější než touha po hezké dovolené nebo radost z nějaké virtuální zábavy. Biologická touha po opravdovém dítěti se přece sotva otupí vysokou inflací nebo strachem z klimatu. Co když moderní antikoncepce nějak otupuje touhu po dítěti? Například kombinovaná pilulka, obsahující progestin a estrogen, zcela mění hladiny hormonů v krvi během měsíčního cyklu, jak ukazuje následující obrázek (Trends in Ecology and Evolution, zde); žlutá, zelená, červená a modrá čára ukazují koncentrace hormonů FSH, LH, progesteronu/progestinu, a estrogenu, v tomto pořadí, přičemž (a) ukazuje normální cyklus a (b) cyklus s použitím pilulky.

Obrázek ukazuje, že pilulka snižuje hladinu estrogenu během celého cyklu (modrá čára). Vysoké hladiny estrogenu během normálního cyklu mají pozitivní vliv na náladu, která je v ovulaci nejlepší, ženy si připadají atraktivnější (zde) a zároveň jsou přitažlivější pro muže (zde). V ovulaci roste libido a žena je více nakloněna intimnímu vztahu (zde). Vyšší hladina estrogenu během cyklu zlepšuje pozornost a snižuje symptomy ADHD (zde). Navíc je známo, že estrogen zvyšuje množství oxytocinu – zvaného hormon lásky – v krvi a také množství receptoru pro oxytocin v mozku. Oxytocin je hormon důležitý pro vytváření sociálních vztahů, emocionálních vazeb a mateřského chování (typický pokus ukazuje, že ovce se po vstříknutí oxytocinu začne starat o cizí jehně, zde).

Moderní antikoncepce je užívána dost široce po celém světě (zde). Většina forem antikoncepce má nějaký vliv na fyziologii nebo psychologii. U hormonální antikoncepce je podezření, že má vliv na mozkové struktury (zde), ten ale nebyl příliš studován, možná díky odporu farmaceutických firem. Jisté však je, že hormonální antikoncepce snižuje hladinu estrogenu, což by mohlo ovlivnit chování spojené s navazováním kontaktů a s touhou otěhotnět. Je pravda, že pilulku užívá jen část žen, takže uvažovaný vliv by vysvětloval jen část pozorovaného poklesu porodnosti. Vzhledem k široké diskusi o důvodech tohoto poklesu a jeho důležitosti je však zajímavé, že ještě nebyl negativní vliv pilulky na touhu po miminku uvažován.

Odkaz