P. Kmoníček 2.2.2023 13:45

Samozřejmě fenomén Žižka Vám nic neříká. Ach jo, J. Černy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 2.2.2023 13:39

I já děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 2.2.2023 13:39

Ale jsou pravdivá !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 13:18

Ano, je to důsledek naší nerozumné politiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 13:16

Nemyslím si, že jsem naivní. S Čínou má problém primárně Tchaj-wan. Nás se přímo tento spor nijak netýká, stejně jako různé etnické spory uvnitř Číny. USA jsou konkurentem Číny a Tchaj-wan je pouze jedním z nástrojů soupeření USA s Čínou. Sekundárně se jedná tedy o spor mezi USA a Čínou někde velmi daleko od nás. Nás se tento spor týká jenom kvůli tomu, že jsme spojenci USA.

V takové situaci, kdy se nás nějaký konflikt týká jenom velmi vzdáleně, bychom se neměli v tomto konfliktu sami angažovat a pouze bychom měli případně podpořit USA, pokud by své spojence o takovou podporu požádaly. My jsme však v čele nepřátelství Západu vůči Číně a to považuji za tragickou chybu. Na tento konflikt nemáme žádný přímý vliv, přímo se nás netýká a podle toho bychom měli k němu taky přistupovat. Je to elementární pravidlo lidského chování všeobecně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Novy 2.2.2023 13:04

Obávám se, že vaše slova vyznívají neskutečně naivně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 2.2.2023 12:34

Mě nikdy nenapadlo, že budu číst text jako je komentář Timofeje Sergejceva publikovaný v neděli 3. dubna oficiální státní agenturou RIA Novosti

Přečetl jsem a mám za to, že jsme také adresáti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 2.2.2023 12:22

Petr Pavel se nechová jako voják. Voják je povinen znát své místo v tvaru a umět je rychle a klidně zaujmout. Sám píšete, že to nedělá. Jeho místo v tvaru není velitel gen. štábu, ale zvolený prezident.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Novy 2.2.2023 12:20

Díky pane Zieglere.

Rusák se za stopadesát let nezměnil a počítám, že za dalších sto bude pořád stejně kulturní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 11:54

Jenomže něco takového přesahuje rozumové schopnosti našich současných ústavních činitelů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 11:51

Neměli bychom se chovat jako Vikingové nebo křižáci. Myslím, že si většina národa přeje žít se všemi ostatními národy v míru a že netouží ani po nějakých výbojích či koloniích, ani po válečném dobrodružství. A pokud se chce opravdu někdo rvát a bojovat, tak ať se věnuje sportu svého výběru. A klidně se může s Rusy nebo kýmkoliv jiným porvat v hokeji či v jiném sportu.

Nikdy by mě v minulosti nenapadlo, že budu muset něco takového psát. Za takový svět jsme bojovali v roce 1989 a dnes se ukazuje, že jsme tento boj prohráli. Tehdy jsem nebojoval proti komunistům nebo Rusům, ale proti systému, který oslavuje válku, násilí a nesvobodu. A to vše se nám teď pomalu vrací zpět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 11:42

Petr Pavel se pořád chová jako voják a ne jako politik a prezident. Teď už od něj nečekáme odvahu a odhodlání se někde bít, ale zajišťovat budoucnost tohoto státu a dobré vztahy s ostatními. Tak jako Babiš nikdy neměl říci, že chce zradit našeho spojence Polsko, neměl by náš prezident bezdůvodně nazvat Čínu naším nepřítelem. S tímto státem nejsme ve válce a v podstatě s ním sami nemáme ani žádný spor. Takto se rozumný prezident a diplomat chovat nemá.

Voják samozřejmě může říci, že je připraven bojovat s každým nepřítelem. Ale voják neurčuje toho, s kým bude bojovat, to je role politiků. A ti by se měli zbytečným konfliktům vyhýbat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 2.2.2023 11:17

Na světě by mohlo být moc krásně. Kdyby nebyly války. Jenže lidi jsou prasata. Vždycky byli. Už moc tisíc let. Od té chvíle, co přestali být opice. ... Ono v každém z nás, kamaráde, Od Modrovousa po arcibiskupa z Canterbury je něco špatného. A ve válce se všechno špatné v nás provalí. Když je mír, tak učitelé, mámy a jiní andělé můžou dělat leccos, aby to špatné z nás dostali ven. Ale pak přijde válka a udělá z nás zase zvířata. Pro tohle já především nenávidím války.

Jan Masaryk

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 2.2.2023 11:11

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Vacek 2.2.2023 11:11

Právě proto je důležité nevracet se ke starým křivdám, ale budovat korektní vztahy. Vždyť dnes už jsou všude jiné generace, jiné režimy. V Rusku komunismus nebudují, v Německu skončili s nacismem.

Bohužel někteří "taky politici" nejsou schopni získat si voliče jinak, než budováním nenávisti. I u nás takové jsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. De Winter 2.2.2023 11:02

Výstižně napsáno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Blazkova 2.2.2023 10:54

Ve 30. letech 20. století byl Lvov třetím největším polským městem (po Varšavě a Lodži). V roce 1931 ve Lvově žilo 312 231 obyvatel, z čeho Poláci tvořili 63,5 % (200 000 osob), Židé 24 % (75 000 osob) a Ukrajinci 10 % (31 000 osob) obyvatel města. Po 2. světové válce sem přišli Ukrajinci (z ostatních částí Ukrajiny a z Polska) a Rusové. Většina Poláků byla přesídlena do západního Polska (mnoho jich bylo zavražděno nebo odvlečeno během války). Židovská menšina, která před válkou tvořila asi čtvrtinu obyvatelstva, čítá po holokaustu jen několik tisíc příslušníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 10:48

Česká republika dnes žije v historicky naprosto mimořádných podmínkách : Češi nejsou ve sporu se žádným svým sousedem. Češi si nenárokují žádná cizí území a ani žádný soused si nenárokuje žádná česká území. Něco podobného se děje snad poprvé v historii.

Nemůžeme však nahlížet na minulost dnešním pohledem. Budoucnost českého národa byla v minulosti nejistá a naši předci se chovali v souladu s tehdejší situací. A jsme dnes tady díky jejich úsilí a dobrým rozhodnutím. Proto si dnes také naši nejvyšší ústavní představitelé dovolují přepych iracionální zahraniční politiky orientované na boj dobra proti zlu po celém světě. Takové hloupé chování si může dovolit pouze stát, který opravdu nemá žádné vlastní vážné problémy. Ale nemylme se, tato velice příznivá situace nebude určitě trvalá a v budoucnu dojde velmi pravděpodobně k ohrožení naší dnešní pohody.

Států v takové pohodě je na světě velmi málo a proto je i málo zemí, které se chovají tak iracionálně a furiantsky jako my. Z této trestuhodné bezstarostnosti nového prezidenta Petra Pavla i předsedů sněmovny a senátu mi běhá mráz po zádech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 2.2.2023 10:45

Tak francouzská revoluce byla jedna z nejkrutějších věcí té doby a byla skoro o 100 let dřív.

Ale ano Rusko není o tolik horší než západní Evropa o 100 let dřív. Bohužel má Rusko zbraně témě na dnešní úrovni a nějak už se do toho středověku vracet nechceme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Blazkova 2.2.2023 10:43

Škola byla založena polskými jezuity roku 1608 jako jezuitská kolej. Roku 1661 na žádost polského krále Jana II. Kazimíra získala titul „akademie“. V letech 1661—1773 ji nadále vedli jezuité až do zrušení řádu za vlády Marie Terezie. Teprve roku 1759 udělil papež Klement XIII. akademii statut univerzity. Vyučovalo se v latinském jazyce v oborech teologie, filozofie, matematika, práva, lékařství a umění. V letech 1784—1805 byla Josefinskou univerzitou, v letech 1805—1817 nesla titul Lvovské lyceum, po Vídeňském kongresu roku 1817 byl germanizována. V letech 1817—1918 byla nazývána "Univerzitou Františka I."

V letech 1842-1844 byl pro univerzitu adaptován zrušený klášter trinitářů a přilehlý kostel sv. Mikuláše se stal kostelem univerzitním. Rektorem Lvovské univerzity v letech 1853–54 byl Ignác Vojtěch Lemoch (1802–1875).

Znak Lvovské univerzity

V letech 1919—1939, tedy v době II. polské republiky nesla název "Univerzita Jana Kazimíra" (polsky Uniwersytet Jana Kazimierza). Poté, co se Lvov stal součástí Ukrajinské SSR, byla pojmenována po ukrajinském spisovateli a absolventu školy Ivanu Frankovi. Polští využující byli po válce (stejně jako ostatní polské obyvatelstvo z východního Polska) odsunuti do nově získaných oblastí na západě a pomáhali při obnově Vratislavské univerzity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 2.2.2023 10:39

Protože tam byla nadpoloviční většina Poláci a protože zaostalé Rakousko bylo proti Rusku nesmírně vyspělé.

Kdysi dávno se na tom území mluvilo "staroukrajinsky", když se dostali někdy ve 14 století pod Poláky, byla jejich šlechta přijata k té polské. Poláci totiž nejsou takoví totalitáři jako Rusové. Nicméně po 2 světové odtam Poláci odešli pokud je Rusové nepozabíjeli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Novák 2.2.2023 10:32

Protože patřil Rakousku-Uhersku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.2.2023 10:29

1) Není to jen film, takto to opravdu vypadá na degenerovaném západě. Kdejaký vrah má "právo" na "druhou šanci."

2) Ukrajinci a Chorvati nebyli horším než Japonci. Zato Němci byli "kultivovaní." Vzorný otec rodiny a svědomitý úředník Adolf Eichmann řádně plnil úkol zorganizovat Holocaust...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 2.2.2023 10:27

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 2.2.2023 10:13

Masivní polonizace na západní Ukrajině vedla ke vzniku fenoménu Bandera.

Autor i Poláci by si měli prohlížet fotografie z Volyně, Polesí... poučné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 2.2.2023 10:04

Klausovu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Adámek 2.2.2023 10:04

Poslední věta mi ukazuje že ke Klusovu dědictví patří mimo výraz "nevýhra" také spojení "falešný a prázdný".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Blazkova 2.2.2023 9:58

Autor píše : "Polštinou se dalo domluvit na úřadech a polsky se přednášelo na univerzitách v Krakově a ve Lvově."

Proč ve Lvově ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 2.2.2023 9:31

A já si říkal, že o něčem takovém nic nevím. Tak až do roku 1795 jste musel zabrousit, hm. Víte že v tom roce ještě existoval francouzský Revoluční tribunál, který stihl za 13 měsíců své existence odsoudit k trestu smrti přes dvanáct set lidí? A za Robespierra byl přijat zákon o omezení právní pomoci obviněným, a jediný přijatelný trest byl trest smrti? Za 49 dnů stihl tribunál udělit skoro čtrnáct set trestů smrti. Jo, a Robespierre byl členem Výboru pro obecné blaho...

Byla jiná doba, pane autore. Ale kdo by v dnešní době nevyužil další příležitost k flusanci, byť notně vyschlému, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.2.2023 9:09

Válka a vraždění jsou normální stav lidské společnosti, mír a spolupráce výjimkou. Pokud nebudeme ze všech sil usilovat o mír, dostaneme se zpět do normálního stavu : války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek