Tento scénář vznikl jako jeden z vícero scénářů v roce 2018 v rámci přípravy nové strategie jednoho většího průmyslového výrobce pro období 2025-2030. Tehdy byl oponenty považován za celkem málo pravděpodobný. Z této obecné části scénářů vycházela pak následně část podkladů pro firemní strategii, která se již zabývala konkrétním oborem podnikání firmy.

Ke zveřejnění tohoto materiálu, který jsem před lety zpracoval, mne inspiroval článek pana Kechlibara. Dávám tedy bez jakékoliv obsahové úpravy tehdejší text k posouzení, nakolik se tento scénář ev. naplnil či zda byl takříkajíc „mimo“. Nejsem sociolog ani politolog, ale podobné scénáře pomáhají při tvorbě či změnách strategií firem, zejména v situacích, kdy se ukazuje, že stávající nasměrování firmy není dlouhodobě udržitelné a perspektivní.

Petr Karásek

• GLOBALIZACE již dosáhla svého vrcholu a postupně dojde k opětovnému „rozparcelovávání“ světa
• vytváření bariér volného obchodu (cla i netarifní překážky obchodu), vytváření bariér volného pohybu osob, kapitálu, služeb  jednoznačně se to projeví v oblasti nákupu vojenského materiálu nebo některých potravin/zem. výrobků; na druhou stranu nejobtížněji to bude realizovatelné v oblasti ICT
• klíčové světové velmoci si začnou vytvářet (a rozdělovat mezi sebou) opět své sféry zájmu - bloky do kterých budou omezovat přístup dalších - Čína, Rusko, USA, Saudská Arábie, možná i Indie; rizikem i rozpad stávající EU na menší části
• ve všech částech světa bude postupovat URBANIZACE  sestěhovávání obyvatel do megapolí a velkých měst (a jejich těsného okolí) a vylidňovávání venkova
• DEMOGRAFICKÉ trendy budou pokračovat v růstu populace rozvojových zemí a snižování populace ve vyspělých, což bude tlačit na MIGRACI za lepšími podmínkami z životu
• to může vyvolávat POLITICKOU NESTABILITU v řadě regionů a opětovný tlak na budování bariér pohybu a „rozparcelovávání“ světa  bezpečnostní situace se zhorší a státy budou muset vynakládat větší zdroje na bezpečnost
• příznakem každé krizové situace je snaha o zjednodušení systému řízení, tedy mj. i k CENTRALIZACI MOCI (ve státě, v oblasti sféry zájmu velmocí)
• protitlakem k tomu v „modernistické“ části světa bude neustálý nárůst regulací, který ale povede postupně k anarchii, protože systém už bude vnitřně tak komplikovaný, nepřehledný s řadou regulací vzájemně neslučitelných a neslučitelných s ještě rozumnými podmínkami pro normální fungování lidí, společností a podniků
• stávající INDIVIDUALISTICKÝ styl života ve vyspělých státech motivovaný svobodou, volností a lidskými právy se přemění v opět INDIVIDUALISTICKO-SOBECKÝ, ale postavený na nutnosti samostatně existovat a v rámci daného stavu „přežít“, a to bez ohledu na ostatní; ÚPADEK MORÁLNÍCH HODNOT SPOLEČNOSTI s vlivem na životní a pracovní styl
• dosavadní ŽIVOSTNÍ STYL lidí ve vyspělých státech bude pod tlakem zajistit si osobní bezpečnost, a zajistit si přístup k dostatečným zdrojům pro svoje „přežití“, resp. osobní život  vznikne riziko POLARIZACE SPOLEČNOSTÍ a NARŮSTAJÍCÍ NEROVNOST mezi lidmi a částmi společností, budou více vznikat PARALELNÍ SPOLEČNOSTI, které budou uzavřeny samy do sebe
• v důsledku procesů „parcelizace“ světa (tj. deglobalizace) dojde ke snížení mobility lidí, kapitálu; otázkou je mobilita informací  a tím i k přístupu k informacím
• v souvislosti s menší předvídatelností vývoje významných událostí se dále posílí KRÁTKODOBOST (tedy život „ze dne na den“) bez dlouhodobějších osobních i podnikatelských plánů a s větším podílem fatalistického přístupu, konzumujícího hodnoty ihned (tedy bez odkládané spotřeby, vytváření plánů na delší budoucnost a postupným šetřením zdrojů na jejich realizaci)
• dále se bude snižovat KVALIFIKACE LIDÍ (ve smyslu specializace a praktických řemesel/oborů), což bude na jedné straně vyvolávat NEDOSTATEK LIDÍ v těchto prakticky zaměřených oborech (z části nenahraditelných roboty), na druhé straně to bude vyvolávat přetlak obtížně využitelných profesí a tlak na jejich saturaci přes státní rozpočet, což povede k dalšímu nárůstu mandatorních výdajů a tím i daňovému zatížení, resp. omezení rozpočtových výdajů na investice a obnovu/údržbu infrastruktury
• ELEKTRONIZACE, DIGITALIZACE, ROBOTIZACE, VIRTUALIZACE, IoT budou dále postupovat rychlým tempem, nicméně v důsledku „parcelizace“ světa toto tempo bude v různých částech světa rozdílné; vzniknou oblasti, které k nejmodernější ICT technologii nebudou mít takový přístup (celní a netarifní bariéry, embarga, finanční zdroje apod.); z důvodu obrany zájmů regionálních celků může dojít i k omezení elektronického sdílení informací
• rychlý vývoj v některých odvětvích předběhne vytváření pravidel pro rozumnou regulaci těchto oblastí a dojde k HYPERKONKURENCI, která s sebou bude přinášet ještě větší míru nepředvídatelnosti a krátkodobosti
• rozložení KAPITÁLOVÝCH ZDROJŮ bude stále více nerovnoměrné a volný pohyb kapitálu bude omezován zmíněnou „parcelizací“ světa, což v některých oblastech povede k přebytku akumulovaného kapitálu (a nedostatku příležitostí ho smysluplně investovat a využít), v jiných částech světa naopak bude kapitálu nedostatek, což bude tlačit na minimální náklady výrob a služeb
• VLIV KAPITÁLOVÝCH TRHŮ se bude globálně zmenšovat, ale v řadě separátních oblastí světa budou klíčoví hráči kapitálových trhů ještě více propojeni se státně mocenskými strukturami a tam lokálně jejich vliv vzroste
• BEZPEČNOSTNÍ SITUACE se bude globálně i v řadě dílčích regionů zhoršovat; dojde k rizikům konfliktů jak v rámci jednoho daného mocensko-společenského bloku, tak zejména i k rizikům konfliktů na hranách těchto bloků
• kromě doposud známých bezpečnostních rizik (terorismus, střety států/bloků, rizika spojená s migrací a bojem o zdroje/suroviny vč. vody a energií) budou vznikat i NOVÁ RIZIKA, která budou souviset s polarizací jednotlivých částí společností daného státu či regionálního uskupení
• tempo inovací se sice nebude vyvíjet na celém světě rovnoměrně (v důsledku deglobalizačních tendencí),
  v „silnějších“ oblastech bude vysoké tempo inovací pokračovat a bude předbíhat schopnost společnosti regulovat výdobytky těchto inovací (tj. legislativa se bude opožďovat za realitou)  situace se stane obtížně předvídatelnou a vliv legislativních regulací bude postupně relativně klesat
• síla ekologických hnutí se z globálního pohledu postupně sníží, protože řada společností bude čelit vážnějším hrozbám, než jsou virtuální hrozby či skutečné dlouhodobé změny klimatu apod.
• v podnikání bude pokračovat přesun tvorby zisku od výroby přes vývoj/marketing a prodej ke službám až typu služeb, které budou víceméně odtrženy od běžného reálného života (tzv. „deriváty“ služeb); pravděpodobně se postupně vydělí část služeb/prodeje a výroby výrobků, které budou vyžadovány pro běžný život určitými skupinami obyvatel a u těchto výrobků a služeb nastane renesance poptávky po kvalitních užitných vlastnostech bez virtuálních a marketingových „pozlátek“
• nicméně ve většině sektorů dojde k postupné OLIGOPOLIZACI až MONOPILIZACI dodávek výrobků a služeb, čemuž přispěje právě ona „parcelizace“ světa, tedy i relativní zmenšování trhů
• móda tzv START UPů postupně odezní (podobně jako třeba móda tzv. „blue chips“) a nové podnikatelské nápady se budou muset ucházet o přízeň investorů a zákazníků na základě skutečné kvality a ekonomické výhodnosti/návratnosti
• v ekonomikách jednotlivých globálních bloků bude docházet k výrazným strukturálním změnám, a to v každém z bloků zřejmě odlišně; v některých dojde k mírné renesanci zemědělství (vč. krajinářství) a potravinářství (v zájmu soběstačnosti), rozvoji energetiky, průmyslu vody a oblasti využívání druhotných surovin a řešení odpadů; naopak v důsledku zmíněné „parcelizace“ dojde k poklesu dopravy a cestování (vč. globálního turistického ruchu); naroste segment spojený s bezpečností
• v důsledku inovací i nových politicko-společenských podmínek některé dílčí obory budou rychle zanikat a jiné budou rychle vznikat, a to i nepředvídatelným způsobem
• v důsledku deglobalizace dojde k výraznému omezení dostupnosti různých zdrojů surovin pro jednotlivé bloky či ekonomiky, což může znamenat intenzivní soupeření o tyto zdroje a riziko dalších konfliktů; vody, energie a potravin se toto soupeření bude týkat nejvíce