Příroda je mocná čarodějka

Nyní přes Vánoce jsem strávil osm dní na Maltě. Dovolím si proto malé srovnání s touto rovněž členskou zemí Evropské unie. Vlastně tou úplně nejmenší a možná i nejkrásnější.

Co mne zaujalo – roušky povinné všude, tedy i venku, i u moře. Musím uznat, že Malťané a pod jejich příkladem i turisté dodržovali opatření opravdu příkladně. Za celou dobu jsem tam snad neviděl člověka bez zakrytého obličeje. A to i včetně svátků vánočních, kdy všichni máme tendenci pravidla dodržovat méně intenzivně – „když jsou ty svátky…Ježíš(ek) přece taky roušku nenosil“.

Kolikrát se tam lidé mezi sebou gentlemansky napomínají, pokud má někdo roušku „pod nosem“, jak to často vidíme například v pražské nebo brněnské MHD. Na každém kroku bezplatná dezinfekce a měření teploty při vstupu do budov.

Cum grano salis - na to, že Malta je země (resp. středomořský ostrov) pár kilometrů od Itálie a Afriky, pro Čecha (resp. Moravana), neuvěřitelná a neočekávaná disciplína.

Čtenář nyní čeká, že autor bude hrát na tradiční notu, jak lidé venku vše respektují a my zde švejkovsky flákáme, co se dá, proto jsme ostuda Evropy, ne-li dokonce světa. Nyní však v glose přichází koperníkovský obrat.

Počet nakažených covidem-19 v republice Malta je 628 za den. Jde o průměr za měsíc prosinec. Jak víte ze zeměpisu, který jste si mnozí asi opakovali s dětmi během lock-downu, obyvatel Malty je přibližně 420 tisíc, a nás 10,7 milionu. Avšak čtyřiadvacetinásobného počtu nakažených nyní opravdu nedosahujeme.

A to navíc Malťanům hraje do karet středomořské klima, nyní pěkných vánočních 18 stupňů, v Česku mrazy. Ostatně vzpomeňme, jak v létě 2020 a 2021 klesal u nás počet nakažených. Samozřejmě díky počasí, ne díky moudrosti naší vlády.

I když tedy Malťané takřka vše dodržují (řádově více než my), čísla nakažených mají aktuálně o dost horší než my. A pak se v tom vyznejte, pane Jonáš, zvolala by patrně (věčná) slečna Melicharová.

I když je autor této glosy racionálním zastáncem očkování, díky němuž má covid u nakažených mnohem lehčí průběh, současně si je vědom toho, že je zde něco, co nás přesahuje a co má své důsledky, i kdybychom se na hlavu postavili. Takže je celkem perfidní vyčítat jak minulé, tak dnešní vládě, že s pandemií doposud pořádně nezatočila.

Mile mne překvapilo, že za celou dobu pobytu jsem nepotkal jediného bezdomovce nebo žebráka, a to jsem ostrov projel křížem krážem, včetně různých postranních uliček a zapadlých kavárniček. Naopak po příletu do Bratislavy po mně za půl hodiny chtěly tři osoby „iba euro či dve“ a pak v Brně „drobák“ další dvě osoby. Nicméně, to je již námět zase na jinou glosu.

Autor je právník

MfD, 29.12.2021

**********************

Úvahy o veřejném právu

Kniha JUDr. Petra Kolmana je dílem převážně právně-teoretickým, ovšem se značnou ambicí být i praktickým rádcem osobám, které se potýkají s některým úskalím vyplývajícím ze současného veřejného práva.

Publikaci je možno zakoupit zde.