Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lesní a zemědělské pozemky

není  třeba oceňovat, pokud se vrátí v naturální podobě. Totéž platí o zastavěných pozemcích, které jako zastavěné byly církvi konfiskovány. Problém nastane u případů, kdy se charakter konfiskovaného majetku změnil - došlo např. ke změnám druhu pozemku, znehodnocení nebo likvidace budov apod. Jde jenom o to, jestli zástupci církve umí dohledat rozsah konfiskovaného majetku.

A propos - průměrná cena 27,70 Kč za m2 lesního pozemku je hodně nadnesená. Vychází tak průměrný roční výnos kolem 5.500,-Kč ročně, což ještě nedokázal z lesa vyždímat ani současný ředitel Lesů České republiky.

To jsou kecy, paní Králová!

"v roce 2007 se k nim dopracovala.....Znalců netřeba" Máte evidentně selektivní přístup k faktům a tak používáte zpochybňující argumenty, které ale byly dávno vyvráceny. K oněm miliardám nepřišla komise jen tak, plynou z expertízy provedené Národohospodářskou fakultou VŠE v Praze na zakázku této komise. Možná vám experti z VŠE nepřijdou dost "expertní", takže se tváříte jakoby jejich expertíza neexistovala, ale spíš mluvíte do něčeho o čem mnoho nevíte. Navíc vám uniklo, že čísla o kterých se mluví jsou jen čísla rámcová a že nikdo nikomu přesně tyto peníze do pytle nenasype. Oprávněné církevní instituce budou žádat a dokládat způsobem dle zákona vlastnické oprávnění a příslušné úřady budou způsobem dle zákona rozhodovato vydání či nevydání. Za nevydané se bude vyplácet v nějakém poměru k reálné hodnotě náhrada. O sporných věcech rozhodne soud. Tak to bude, bude-li to. Ostatní bláboly kolem, včetně těch vašich jsou trapně zbytečné.

Katolická církev

je zločinecká organizace protože pomáhala krýt a unikat spravedlnosti nacistickým zločincům.

Lze ty škody vůbec vyčíslit?

Nejsem s nikdy nebudu katolíkem, ale druhou polovinu XX. století jsem tady prožil a její dějiny mám dost sestudované, je to částečně i profese. Na základě zkušeností a nesčetných objektivních i neobjektivních (komunistických i antikatolických - což nemusí být totéž!) informací jsem už dávno dospěl k názoru, že škody, které u nás církve a náboženské společnosti za tzv. Čtvrté republiky (1948 - 89 - nebo Druhého protektorátu?) utrpěly na majetku i životech jsou úděsné, dlouhodobé a často nevratné. O tom, že se náš stát (bohužel, zákonně vzato, to náš stát stále byl, i když byl ovládaný bolševiky) na úkor církví permanentně obohacoval po celých těch 40 let nemůže být nejmenších pochyb.

Proto mě kvantitativní vyčíslení církevních restitucí nepálí. Z PODSTATY VĚCI VYPLÝVÁ, ŽE NESPRAVEDLIVÉ ANI BÝT NEMŮŽE.