Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Měl jsem možnost vidět letecký pohled na Přírodní park Želechovické paseky. Jak to vypadalo před dvaceti lety a dnes. Tehdy to byl přírodní park. Dnes je to oblast prorostlá milionářskými areály, vilami a ranči, kde se zbohatlíci oddávají klidu a nemusí mít za sousedy ty umazance, co žijí z měsíčních výplat. To vše samozřejmě povoleno krajským a městským stavebním úřadem. Naplnění ochrany přírody a vlastního konta na prvním místě!

Odkdy je vila nebo ranč něco, co ničí přírodu?

A Stavební úřady mohou povolit jen to, co umožňují územní plány jednotlivých obcí.

od té doby, kdy si ho postaví majitel firmy okim v chko lužní lesy na budyňsku bez stavebního povolení.

Ne vždy soukromník svým přístupem přírodě škodí a vice versa ne vždy ochránci svým přístupem přírodě pomáhají

co je dovoleno bohovi, není pro voly- kousek od Zlína, koudek od

luhačovic- co byste chtěli jiného, jistě to povolení bylo dobře zaplaceno

No, prostě ti lidé bydlí někde, kde je hezky. A mám pocit, že mají dostatek možností, aby si to hezké ubránili.

Na druhou stranu: za dva roky a čtyři měsíce mi bude šedesát. A místa, kam jsme jezdívali trampovat, lozit, potápět se, chlastat, mlátit do kytar a vůbec jsme se chovali nezodpovědně jsou dávno pryč. Přišli ochránci přírody. Takže tam, kde jsme se cestou od vlaku, nebo z putyky stavili u hajného, který by nás už tehdy měl hnát jako psy, naložili jsme pytle s něčím do krmelců a hajný se v sobotu večer stavil na čaj a rum, tam jsou dnes děsně chráněné oblasti. No a proto tam bývá spousta turistů. Občas se vybírá i vstupné. A když člověk narazí na strážce přírody, nestačí se divit. Tady byl desítky let trampský kemp. A v té tůni jsme se koupali. A nikdo nikde. Teď jsou tam zástupy turistů, na každé trochu pohodlné přístupové cestě je kasa a nějaký kluk v zeleném mundůru řeší pětikilového psa bez vodítka. A když už mu dojdou argumenty? Ten pes volně pobíhá a svými drápky narušuje panenskou přírodu.

A jedna vzpomínka. Někdo zelený nás vyhazoval ze starého lomu. Protože tam přezimuje vrápenec. Endemický druh. No a pan profesor ekologie se začal ptát. Proč tam ten netopýr je. No přeci proto, že ten bývalý lom mu poskytl vhodné podmínky. Takže těžit už by se nedalo? No jasně že ne. Chráníme přírodu. Dobře, ty druhy jsou endemické, vlastně sem nepatří, ale díky tomu, že tady probíhala těžba, nějak se uchytily. Je to tak? A ten ochranář samozřejmě souhlasil. No a ten profesor ekologie (vědní obor, který s ochranou přírody nemá nic společného, i když už málokdo ví, co ta je ekologie je) položil ještě tři otázky. A pak vystrčil plnovous do útočné pozice: takže tady žije endemický druh. Díky tomu, že tady byl lom, který umožnil nějakému druhu netopýra žít v místech, kde by vlastně žít nemohl. Takže jsme se dohodli na tom, že ten vrápenec, ač vzácný tady v okolí, tady žije jen díky tomu, že zde lidé provozovali nějakou činnost. Kterou už provozovat nesmí, protože je

chráněn důsledek té činnosti.

Pár těch otázek vedlo k tomu, že nebýt těžby, netopýři by tam nebyli. A že jsou vlastně nepůvodním druhem. A pak ten Standa vystrčil plnovous ještě trochu více dopředu: Takže jsme se shodli na tom.ze nebýt lomu a těžby, tohle by tady nežilo. A žilo by tady něco jiného. Člověče. Vy jste uniformovaným strážcem přírody. Vy toho vrápence nemáte chránit. Vy byste ty potvory měl hubit, hubit a hubit.