Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Vyhlásit referendum o národních parcích nemáte odvahu. V tom článku totiž byla pravda v tom, že lidé na tom ( těch) územích žijí stobky a tisíce let a nezplundrovali je. Takže k čemu ta CHKO, chráněné oblasti? Jen k tomu aby Vám podobní měli krásné platy a mohli šířit tu svou jedinou evropskou pravdu.

Zásadní omyly. Prakticky všude tam, kam se dostal člověk a začal intenzivně hospodařit - at už na polích či v lesích - začalo přetěžování krajiny. Někde pak došlo až k tomu "zplundrování". Např. dříve úrodné půdy jižní Moravy už zmizely pro vodní a větrnou erozi. Zkuste si tedy alespon prohlédnout mapy erozí ohrožených půd nebo mapy defoliace lesů, výzkumy biodiverzity atd.

Takže by logicky měli ochranáři zamířit tam. A ne do lokalit, kde lidé o krajinu dlouhodobě pečují.

No a v tom to vězí. Udělat něco s krajinou, kde to lidé s prominutím podělali, dá práci a uvažování. Do toho se nikomu nechce.

Ovšem podělat to někde, kde to ještě funguje, to je lákavá výzva...

Dobrý postřeh. Ekonomicky pak vězí v tom, že ekosystémové služby (které ale v úhrnu několikanásobně převyšují celosvětové HDP) lze čerpat prakticky zadarmo. Tak proč po nich hrabivě nesáhnout? To ale lze jen do doby, pokud jsou k mání - resp. pokud je ekosystém opakovaně efektivně produkuje.

Pokud ale např. nezaprší nebo naopak zaprší moc či v nevhodnou dobu.... může být zle.

Pro omezenou míru systémové stability se pak může stát, že se něco (klima...?) zvrhne... a nikdo už nebude mít prostředky, jak situaci navrátit k dříve úživnému optimu.

Já bych přání nezemřít hlady a být pokud možno v teple, když je venku psí počasí, hrabivost neříkal. Koneckonců, i miliardáři mají nakonec jen jeden žaludek a všechno samo nesnědí.

Akceptuji pane Kociáne, že realizace přání "nezemřít hlady", je jedním ze základních projevů života.

Proč ale při tomto typu náhledu dál nekonkretizujete dotyčný organismu jeho metabolický nárok vzhledem k okolní situaci?

Vždyt může panovat až několika-řádový rozdíl v suběktivně deklarovaných nárocích oproti biologickým potřebám. Konkrétněji mezi dvěma kteří oba tvrdí, že mají žízen, hlad... ale prvý má na mysli vodu, hrstku rýže... kdežto druhý super-drink typu Monster, biftek...

Ten druhý případ odpovídá výše nadnesené "hrabivosti".

Rozumíme si takto trochu víc?