Neviditelný pes

ČAPÁK: Fiasko a co dál

4.2.2023

Protože cílem policie nebylo objasnění kauzy Farma Čapí hnízdo (FČH), ale trestní stíhání Andreje Babiše. Cílem tohoto blogu je pokusit se vysvětlit zdánlivě nevysvětlitelné: proč nebylo prokázáno, že se Andrej Babiš a Jana Nagyová dopustili dotačního podvodu a že tedy soudce Šott nemohl rozhodnout jinak, než rozhodl. A také proč jeho osvobozující rozsudek není v rozporu se skutečností, že FČH podmínky výzvy, kam žádost podala, nesplňovala. Tato informace je důležitá pro to, aby veřejnost rozsudek přijala. Výkon soudce Šotta při odůvodnění svého rozhodnutí byl mimořádný a obdivuhodný a budu z něj čerpat.

Místo toho, aby se policie od začátku soustředila na odpověď na tři otázky:
• zda FČH splňovala podmínky pro příjemce dotace ve výzvě, kam žádost podala,
• zda byla dotace Čapímu hnízdu udělena v souladu s pravidly výběru projektů
• a pokud ne, kdo je za to odpovědný,
rozjela vyšetřování ve velkém stylu: Babiš jako hlava organizovaného spiknutí, jeho nejbližší příbuzní a spolupracovníci z koncernu Agrofert a FČH jako komplicové, snažící se zakrýt identitu ovládající osoby FČH. Komplicové se skládali ze tří skupin

Rodinní komplicové:
Andrej Babiš mladší, syn Andreje Babiše z prvního manželství,
Adriana Bobeková (roz. Babišová dcera Andreje Babiše z prvního manželství,
Monika Babišová (roz. Herodsová), Babišova manželka,
Martin Herodes bratr Moniky Babišové
Komplicové z koncernu Agrofert:
Zdeněk Kubiska, předseda představenstva ZZN Pelhřimov, a. s.,
Jaroslav Faltýnek, místopředseda představenstva ZZN Pelhřimov, a. s.,
Jan Platil, člen představenstva ZZN Pelhřimov, a. s.
Komplicové z Farmy Čapí hnízdo:
Josef Nenadál, bývalý předseda představenstva FČH,
Jana Mayerová (roz. Nagyová), bývalá místopředsedkyně FČH
Luděk Kalivoda, bývalý člen představenstva společnosti FČH

Babiše policie obvinila
• ze spáchání zvlášť závažného zločinu dotační podvod dle ust. § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku spáchaného formou účastenství dle ust. § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku
• ze spáchání zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie dle ust. § 260 odst. 1, odst. 5 trestního zákoníku spáchaného formou účastenství dle ust. S 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku,
a jeho komplice z prvního závažného zločinu. Obvinění policie shrnuje takto:

Závěrem pouze policejní orgán sděluje, že i pro případ, že by nějakým způsobem proběhla emise 20 ks listinných akcií na majitele, emitenta společnosti ZZN AGRO Pelhřimov, a. s., o čemž ale policejní orgán má důvodné pochybnosti, jak již uvedl výše, nic by to neměnilo na faktu, že Smlouva o úplatném převodu akcií a Protokol o předání a převzetí listinných akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov, a. s. (oba dokumenty datované dnem 31. 12. 2007) jsou pouze účelové a fiktivní. Nic to nemění na faktu, že tyto dokumenty sloužily pouze k zastření identity skutečného vlastníka, tedy obv. Ing. Andreje BABIŠE, nar. 1954, a vytvoření zdání, že se v případě tohoto subjektu jedná o malý a střední podnik. To z důvodu, aby tato společnost, později přejmenovaná na Farma Čapí hnízdo, a. s., mohla neoprávněně žádat o dotaci z ROP NUTS 2 Střední Čechy. Skutečnost, že vlastníkem této společnosti je právě a jedině obv. Ing. Andrej BABIŠ, nar. 1954, je dle názoru policejního orgánu dostatečně prokázána. Rovněž tak je prokázáno, že obv. Ing. Andrej BABIŠ, nar. 1954, tuto společnost prostřednictvím osob, které nechal najmenovat do statutárního orgánu společnosti, řídil a těmto osobám dával pokyny.

Tak znělo obvinění v září 2019, ale i obžaloba z března 2022 stála na dvou hlavních pilířích – na podezření, že došlo k účelovému vyvedení firmy ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o. z Agrofertu a zastření skutečného vlastníka akcií FČH, jímž byl podle policie, Andrej Babiš, a na tvrzení, že Babiš i Nagyová věděli, že FČH nemá v důsledku propojení s Agrofertem na dotaci nárok. U soud se ovšem tato obvinění neprokázala a zčásti se navíc ukázala jako nelogická. Připomínám ještě, že uvedená ustanovení § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku zní takto

§ 212
Dotační podvod
(1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

Takže Babišovi a jeho komplicům podle policie hrozil trest až 10 let natvrdo, což média ráda zdůrazňovala. Jak to dopadlo víme a jinak než jako fiasko policie i médií rozhodnutí soudu charakterizovat nelze.

Věcná podstata kauzy
je jednoduchá a policie jí mohla vyšetřit před již téměř pěti lety (podrobně a s odkazy na všechny relevantní dokumenty zde, zde a zde).

Připomenu jen základní fakta o Výzvě č. 4

Regionální rady soudržnosti Střední Čechy, do níž podalo žádost představenstvo FČH a o niž se podrobně zmiňoval i soudce Šott. Dokument POKYNY PRO ŽADATELE A PŘIJEMCE PRO VYZVU Č. 4 REGIONALNIHO OPERAČNIHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNI ČECHY (ROP SČ), platný od 20.12. 2007, obsahuje pravidla posuzování žádostí o dotaci. V části B III. je popsán víceúrovňový systém výběru projektů, v němž projekt postupuje jednotlivými úrovněmi v uvedeném pořadí, přičemž postup do vyšší úrovně je vždy podmíněn splněním určitých podmínek. Součástí první úrovně kontroly přijatelnosti žádosti je řada kritérií, které musí být všechny splněny, aby projekt mohl postoupit do další úrovně hodnocení. Je mezi nimi podmínka na příjemce podpory, ve výzvu č. 4 formulovaná takto

Prioritní osa: 2. Cestovní ruch
Oblast podpory: 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu
Příjemci podpory:
• podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně 2 roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu
• podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku (dále MSP), podnikají v oblasti cestovního ruchu a mají podnikatelskou historii kratší než 2 roky (pouze u projektů realizovaných v obcích nad 2000 obyvatel)

Vzhledem k tomu, že Olbramovice měly v roce 2008 jen 1135 obyvatel (a i dnes jen cca 1300 obyvatel), platila pro Čapí hnízdo první podmínka. Přitom v poznámce k uvedeným podmínkám je uvedeno, že v případě délky trvání podnikatelské činnosti

Do historie podnikání je započítáno pouze takové období, ve kterém daný subjekt skutečně vykonával podnikatelskou činnost. Do historie podnikání se nezapočítává období, ve kterém nebyla podnikatelská činnost vykonávána z důvodu jejího přerušení či ukončení.

Výběr projektů v rámci jednotlivých úrovní prováděli pracovníci Úřadu ROP SČ (ředitel Marek Kupsa) a seznam projektů doporučených k financování byl po provedení výběru projektů předložen Výboru ROP SČ (předseda tehdejší středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl), který tento seznam schválil. V části Kontrola přijatelnosti je uvedena velmi důležitá zásada, jak provádět kontrolu žádostí:

V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní (tj. odpověď NE). Výše uvedený postup nenahrazuje kontrolu formálních náležitostí!.

Ani jednu z podmínek uvedených ve Výzvě č. 4 však FČH Čapí nesplňovala. Tu druhou, protože její právní předchůdce ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., od roku 2000 reálně nepodnikal vůbec. To plyne z notářského zápisu z 22. 11. 2007 o transformaci ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., na ZZN Agro Pelhřimov, a. s., v němž je uvedeno, že pro jednání o transformaci byl předložen také znalecký posudek potřebný pro stanovení ceny akcií nově vzniklé akciovky. V tomto znaleckém ocenění je mimo jiné uvedeno toto

Historie a působení oceňované společnosti
K 31. 10, 2007 je kromě služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob přerušeno provozování všech živností, které tvoří předmět činnosti oceňovaní společnosti. Od 1. 1. 2000 oceňovaná společnost nemá žádné zaměstnance.
Strategická analýza
Vzhledem ke skutečnosti, že oceňovaná společnost nevyvíjí žádnou aktivitu podnikatelské činnosti a dále vzhledem k tomu, že její výnosy souvisejí pouze s výnosovými úroky za mateřskou společnost, nebyla strategická analýza z důvodu její neúčelnosti provedena.

Čapí hnízdo nemohlo při podání žádosti prokázat ani naplnění definice MSP, neboť to vyžadovalo zohlednění případného propojení s jinými subjekty. K tomu je nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků. V případě akcie na majitele vydaných v listinné podobě, které nejsou imobilizované (tj. uschované v bance) tato informace dostupná ani v principu nebyla. U těchto akcií stačí jen fyzické předání, takže o struktuře akcionářů v takovém případě neexistuje žádný seznam a emitent ani nikdo jiný neměl věrohodnou informaci o tom, kdo akcie vlastní. Emitent tedy ani v principu nemůže zjistit, zda splňuje definici MSP a navíc zajistit, že tomu tak bude po celou pětiletou dobu udržitelnosti. Úřad ROP SČ proto měl hned v první fázi kontroly přijatelnosti, kterou prováděl výlučně on, žádost vyřadit. Proč to neudělal měl být hlavní cíl policejního vyšetřování, ale zjevně nebyl.

Co je malý a střední podnik
V Pokynech je na straně 5 shrnující definice malého a středního podniku s odkazem na to, že podrobná definice malého podniku je uvedena v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úřední věstník EU L 124 ze dne 20. května 2003, str. 36), výňatek z tohoto doporučení je uveden v Příloze I nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004. V Pokynech je také výslovně zdůrazněno, že

Při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy je nutné zohlednit údaje partnerských či propojených podniků (existují-li), a to způsobem, který stanoví výše uvedené právní předpisy ES.

Na konci článku 3, odstavce 3) doporučení Komise je ustanovení, které je klíčové pro pochopení rozhodnutí soudu.

Článek 3, odstavec 3
3. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:
a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí společníkům nebo členům, v jiném podniku,
b) podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu jiného podniku,
c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku,
d) podnik, který je společníkem nebo členem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými společníky nebo členy daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících společníkům nebo členům, v daném podniku.
Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích. Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který přímo navazuje na relevantní trh.

Toto ustanovení aplikované na FČH znamená, že pro posouzení, zda FČH splňovala podmínky MSP, bylo za předpokladu, že by držitelé akcií byli známi, zcela irelevantní, zda akcie vlastnil sám Babiš, nebo jeho rodinní příslušníci, klidně je mohl všechny vlastnit sám a na věci by se ni nezměnilo. Jedné, co hrálo roli bylo, zda FČH působila na stejném relevantním nebo sousedním trhu. Tuto skutečnost zdůraznil během svého komentáře soudce Šott několikrát, když upozornil na to, že pojem propojené podniky podle citovaného doporučení EK je velmi vzdálený běžnému chápaní.

Soudce Šott v této souvislosti také poznamenal, že z tohoto hlediska klíčová část obvinění, týkající se Babišových rodinných příslušníků, podle níž smlouvy o úplatném převodu akcií

sloužily pouze k zastření identity skutečného vlastníka, tedy obv. Ing. Andreje BABIŠE, nar. 1954, a vytvoření zdání, že se v případě tohoto subjektu jedná o malý a střední podnik. To z důvodu, aby tato společnost, později přejmenovaná na Farma Čapí hnízdo, a. s., mohla neoprávněně žádat o dotaci z ROP NUTS 2 Střední Čechy. Skutečnost, že vlastníkem této společnosti je právě a jedině obv. Ing. Andrej BABIŠ, nar. 1954, je dle názoru policejního orgánu dostatečně prokázána. Rovněž tak je prokázáno, že obv. Ing. Andrej BABIŠ, nar. 1954, tuto společnost prostřednictvím osob, které nechal najmenovat do statutárního orgánu společnosti, řídil a těmto osobám dával pokyny.

je nelogická a nedává smysl. Babiš mohl klidně držet všechny akcie na své jméno a FČH stále mohla splňovat podmínky MSP. Tím padla druhá část policejního obvinění.

Klíčové okamžiky kauzy
Policejní komisař Nevtípil začal Čapák vyšetřovat v listopadu 2015 a Babiše a jeho 10 výše uvedených kompliců obvinil v září 2017. V květnu 2018 Šaroch zastavil trestní stíhání Jaroslava Faltýnka, Zdeňka Kubisky, Jana Platila a Luďka Kalivody. První tři byli konkrétně obviněni z toho, že jako členové představenstva ZZN Pelhřimov, a. s., změnili právní formu ZZN Agro Pelhřimov, s. r.o., z eseróčka na akciovku, aniž k tomu byl ekonomický důvod, což správně shledal Šaroch za absurdní, ale v konstrukci spikleneckého scénáře komisaře Nevtípila to hrálo důležitou roli. Luďka Kalivodu zjevně proto, že hrál v představenstvu FČH formální roli.
V září 2019 Šaroch zastavil trestní stíhání i zbylých obviněných, ale 4. 12. 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman toto zastavení v případě Babiše a Nagyové zrušil a uložil komisaři Nevtípilovi věc došetřit, ten ovšem v květnu 2021 od policie odešel. Návrh na obvinění podala policie 21.5.2021. Šaroch na návrh policie Babiše a Nagyovou obžaloval 21. března 2022 a soud začal 12. září 2022.

Jak soudce Šott odůvodnil své rozhodnutí
Po vyhlášení rozsudku Soudce Šott věnoval dvě s půl hodiny neformálnímu vysvětlování kauzy a odůvodnění svého rozhodnutí, což bylo velmi neobvyklé, ale určitě mimořádně důležité. Poslouchal jsem tříhodinový audiozáznam Šottova vystoupení a byl to mimořádný zážitek. Šott četl rozsudek a přednášel svůj komentář velmi rychle, ale zřetelně a jeho schopnost zvládnout a prezentovat technické detaily diskuze kolem toho, zda FČH splňovala definice MSP a zda bylo vyvedení ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., z koncernu Agrofert účelové, či ne, byla impozantní. Začal rozborem usnesení státního zástupce Šarocha ze září 2019 o zastavení trestního stíhání. Nejdříve slovy

Na okraj lze zmínit, že se na straně 69 usnesení policejní orgán stručně zabýval případnou trestní odpovědnosti pracovníků úřadu Regionální rady, nicméně konstatoval, že se nepodařilo prokázat jejich úmyslné zavinění a případnému trestnímu stíhání pro nedbalostní porušení při správě cizího majetku bránilo promlčení. shrnul část policejního obvinění

Policejní orgán se zabýval i možnou trestní odpovědností pracovníků Úřadu Regionální rady ROP Střední Čechy, kteří svým jednáním dle tehdy platného trestního zákona mohli naplnit skutkovou podstatu trestného činu Porušování povinnosti při správě cizího majetku dle ust. § 255 odst. 1, 5 trestního zákona. K tomuto policejní orgán vedly skutečnosti zjištěné v rámci prověřování, týkající se hodnotícího a schvalovacího procesu žádosti o dotaci, kterou podala společnost Farma Čapí hnízdo, a. s. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo prokázat pracovníkům ROP případné úmyslné jednání, přicházela by v úvahu pouze právní kvalifikace dle ust. § 255a odst. 1, 2 písm. B) trestního zákona. V tomto případě je však nutno konstatovat že již uplynula pětiletá promlčecí lhůta dle ust. § 67 odst. 1 písm. C trestního zákona.

Soudce Šott rekapituloval i další slova ze Šarochova rozhodnutí o zastavení stíhání

Státní zástupce se pozastavil nad tím, FČR, dříve ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o. od roku 2004 do okamžiku podání žádosti o dotaci fakticky nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost a fakticky nepodnikala v oblasti cestovního ruchu, jak sama v žádosti uvedla, nicméně konstatoval, že Auditní orgán Ministerstva financí vyložil, že v tomto ohledu podmínky pro přiznání dotace splněny byly, když činnost v oblasti cestovního ruchu byla vykovávána formou přípravy realizace tohoto projektu a navíc podotkl, že svým usnesením neřeší otázku postupu poskytovatele dotace.

Oním auditním orgánem byl Auditní orgán Ministerstva financí a zmíněná zpráva je z 6. 5. 2016, tedy doby, kdy byl Babiš minstrem financí. V té zprávě je uvedeno

Ministerstvo financí. Auditní orgán. ZPRÁVA O AUDITU OPERACE. Číslo auditu: ROPSC/2016/MO/001.
Podmínka vykonávání podnikatelské činnosti minimálně 2 roky je splněna, což dokládá „Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 14240“, kde je uvedeno, že obchodní firma ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o., IC: 62508873, byla zapsána do Obchodního rejstříku, vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka 4879 dne 25.ledna 1995 současně s předměty podnikání např.: (Poradenství v oblasti zemědělství a výživy; koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej kromě zboží vyžadujícího zvláštní povo1ení; služby pro zemědělskou a lesní prvovýrobu kromě služeb vyžadujících zvláštní povolení.)
Podmínka podnikání v oblasti cestovního ruchu je splněna, což dokládá taktéž „Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 14240“, kde je uvedeno, že obchodní firma ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o., IC: 62508873, byla zapsána do Obchodního rejstříku, vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl B, vložka 1659 ze dne 1. prosince 2007, kde předmět podnikání je zápisem z 15. února 2008 rozšířen o oblasti cestovního ruchu, např. (Pronájem a půjčování věcí movitých; zprostředkování obchodu a služeb, ubytovací služby; správa a údržba nemovitostí; pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti; pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě; hostinská činnost; provozování cestovní agentury; maserské, rekondiční a regenerační služby; provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízeni sloužících k regeneraci a rekondici; chov domácích a zoologických zvířat). Vzhledem ke skutečnosti, že předmět podnikání v oblasti cestovního ruchu byl rozšířen až 15. února 2008, byla živnost vykonávána formou přípravy na realizaci projektu.

Toto je další klíčové místo, kde mohla a měla policie žádat pracovníky ROP SČ o odůvodnění, proč jim v rozporu s podmínkou Výzvy nevadilo, že FČH nevykonávala žádnou reálnou činnost již od roku 2000. Podmínka na příjemce dotace ve Výzvě č. 4 mluví jasně o „skutečně vykonávané podnikatelské činnosti“, nikoliv o přípravě na ní, ale především „přípravu na realizaci projektu“ nevykonávala FČH, resp. ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o, ale společnost Imoba. a. s. z koncernu Agrofert!!! Tato firma koupila v únoru 2006 od tří sester pozemek Dvůr Semtím v obci Olbramovice, kde se nachází FČH a téhož roku zadala architektonické firmě SGL vypracování návrhu rekonstrukce statku, který měl sloužit k pořádání kongresů, firemních akcí a ke školení zaměstnanců. A firma Imoba a. s. po celou dobu od roku 2006 pozemek Dvůr Semtím v obci Olbramovice vlastní. Výbor ROP SČ tím, že dotaci FČH udělil, i když podmínka na dobu a obsah činnosti zcela evidentně nebyla splněna, hrubě porušil základní pravidla při výběru projektů.
Z policejního obvinění je patrné, že o této skutečnosti policie věděla, a přesto v obvinění není ani slovo o tom, zda od pracovníků ROP SČ požadovala vysvětlení, proč přesto dotaci navrhli ke schválení a jakou dostala odpověď. Soud se otázkou naplnění podmínky na dobu podnikání FČH vůbec nezabýval, ani zabývat nemohl, protože nebyla předmětem obžaloby.

O čem byl soud
Podstatné bylo, že několik svědectví potvrdilo to, co tvrdil Babiš, tj. že jeho dcera Andriana i (dnešní) manželka Monika a její bratr měli o podnikání zájem a že přeměna ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., na akciovku později přejmenovanou FČH, nebyla účelová, jak tvrdila policie a vycházela z již existujícího projektu. Obhajoba argumentovala i tím, že k přeměně ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., na akciovku došlo rozhodnutím ZZN Pelhřimov, a. s., měsíc před vyhlášením Výzvy č. 4. K tomu závěru vedla soud také skutečnost, že projekt kongresového centra vznikl již v roce 2006, kdy Imoba, a.s., součást koncernu Agrofert, koupila od tří sester pozemek Dvůr Semtím v obci Olbramovice, kde se nachází FČH a téhož roku zadala architektonické firmě SGL vypracování návrhu rekonstrukce statku, který měl sloužit k pořádání kongresů, firemních akcí a ke školení zaměstnanců. A firma Imoba a. s. po celou dobu od roku 2006 pozemek Dvůr Semtím v obci Olbramovice vlastní.

Značná část jednání soudu se týkala otázky, zda FČH splňovala či nesplňovala podmínky na MSP a vycházela z předpokladu, že držitelé, podle soudu fiktivní, akcí byli Babišova dcera Adriana, jeho dnešní manželka Monika a její bratr Martin Herodes. O tom, zda převzetí akcii podepsal i Babišův syn Andrej se vedla rozsáhlá, ale zcela irelevantní diskuze, na což poukázal i soudce Šott. Tato část jednání se primárně týkala sporu mezi žalobcem Šarochem a Babišovými obhájci, zda FČH podnikala na stejném relevantním, nebo sousedních trzích, a tedy nesplňovala podmínku na MSP, či nikoliv. Problém byl a je v tom, že přesnější definice pojmu „na stejném trhu“ neexistuje, což umožňuje různé interpretace podle toho, na co klademe důraz: vzdálenost míst, typ podniku, typ zákazníků apod. A co je „sousední trh“ je ještě vágnější. Hlavním kritériem přitom je, zda by poskytnutí dotace z unijních prostředků narušilo hospodářskou soutěž. Argumentace obou stran měla proto místy bizarní nádech, např. zda FČH podnikala na stejném relevantním trhu jako restaurace Sokolovna Průhonice, či dnes již zaniklý Pension Labská bouda, a. s., v Krkonoších, jejímž jediným akcionářem byla Imoba, a.s. A také, ba hlavně, zda Babiš a Nagyová věděli, že tuto podmínku na MSP FČH nesplňuje, a přesto Nagyová žádost o dotaci podala.

Z hlediska dokazování tohoto úmyslu se navíc jevil, a to i soudci Šottovi, jako naprosto nesmyslný požadavek Pavla Zemana v usnesení z 4. prosince 2019, aby se případné porušování pravidel neposuzovalo jen pro okamžik, kdy Čapí hnízdo zažádalo o dotaci, jak to přirozeně dělal státní zástupce Šaroch, ale také v následujícím období

Při stanovení relevantního trhu je třeba zohlednit i budoucí možnost narušení hospodářské soutěže při působení podniků v tržním prostředí.

a tedy i v období, kdy Jana Nagyová už nebyla v představenstvu FČH.

Závěr Šottova vysvětlování
Na závěr soudce Šott své tříhodinové vysvětlování shrnul takto:

Tedy abych to uzavřel, závěr k otázce 1, kterou zopakuji a zněla: Podíleli se obžalovaní na zneužití práva, na obcházení zákona tím, že pouze uměle vytvořili podmínky pro získání dotace vyčleněním společnosti ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o., z holdingu Agrofert a dalšími kroky jimiž fakticky předstírali existenci reálně neexistujícího a reálně nefungujícího samostatného malého podniku, přičemž hlavní účelem těchto kroků a transakcí bylo právě získání dotace, přičemž této postup neměl závažný ekonomický nebo jiný důvod je taková, že soud uzavírá: V průběhu dokazování nebylo prokázáno důvodné podezření policie že by obžalovaní nebo aspoň některý z nich zneužil právo resp. úmyslně obešel zákon tím, že účelově vytvořili pouze formálně firmu FČH vyčleněním z holdingu Agrofert, přičemž hlavní účelem tohoto jednání bylo získání dotace. Z důkazů, mezi nimiž je klíčová výpověď svědka Bareše, vyplývá, že důvody byly spíše rodinné vztahy, dotace byla zcela druhořadá, řešila se až poté, co bylo bylo rozhodnuto, že projekt nebude realizovat Agrofert, a postoj obžalovaného Andreje Babiše byl takový, že vzniklá firma bude projekt realizovat bez ohledu na to, zda se dotace Janě Nagyové podaří získat. Přesvědčivá výpověď svědka Bareše potvrdila tuto část podstaty obhajoby
Odpověď na otázku číslo jedna je tedy negativní: důvodné podezření policie nebylo hlavním líčením potvrzeno.
Zbývá otázka dva, která vychází z konceptu obžaloby. Já jí zopakuji. Byla FČH v době podání žádosti o dotaci nezávislým MSP ve smyslu doporučení a pokud ne, věděli AB a JN že FČH o dotaci žádat nemůže a uvedli příslušný úřad v omyl?

Poté začal Šott vysvětlovat rozdíl definice MSP podle doporučení Komise a běžného chápání a své vysvětlování zakončil konstatováním

Nelze dovodit subjektivní stránku trestného činu tedy úmysl uvádět nepravdivé údaje o působení na sousedním trhu a působení na stejném relevantním trhu nebylo prokázáno.

A co dál
Nyní se vracím ke klíčové otázce, na kterou soud odpověď nedal a ani nemohl, protože nebyla předmětem obžaloby: zda Úřad ROP SČ udělil dotaci v souladu s pravidly posuzování žádostí o dotaci. Skutečnost, že se policie zabývala i možnou trestní odpovědností pracovníků Úřadu Regionální rady ROP Střední Čechy, ale „nepodařilo se prokázat jejich úmyslné zavinění a případnému trestnímu stíhání pro nedbalostní porušení při správě cizího majetku bránilo promlčení“ neměla být důvod, aby policie ve svém obvinění nemohla uvést, jakým způsobem Jana Nagyová prokázala naplnění dvou základních podmínek na příjemce Výzvy č. 4, tj. že FČH
• podniká nejméně 2 roky v cestovním ruchu a
• splňuje podmínky na MSP
a jaký způsobem pracovníci ROP SČ její údaje prověřili v souladu s výše citovanými Pokyny, a zvláště výše citovanou zásadou

V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní (tj. odpověď NE).

A na základě jakých skutečností došli k závěru, že je splňuje, když v případě podmínky na MSP nebylo v principu možné určit držitele akcií. Soudce Šott k tomu konstatuje

V odůvodnění žaloby státní zástupce vymezil, že pro posouzení trestní odpovědnosti obžalovaných je po objektivní stránce základní otázkou, zda FČH byla okamžiku podání žádosti byla FČH nezávislým MSP a byla tedy o ní oprávněna žádat, po subjektivní stránce potom zda AB a JN věděli, že o dotaci FČH nemůže. Státní zástupce podobně jako v předchozím usnesení činí v odůvodnění obžaloby závěr, že přes řadu nejasností, mimo jiné že AB jr. nemohl 31. 12. 2007 podepsat doklad o převzetí akcií, protože byl v USA, je vzhledem k povaze akcií nemožné prokázat, kdo byl v okamžiku podání žádosti o dotaci, resp. žádosti o platby, skutečným akcionářem FČH. Nelze vyloučit, že jimi byli pan Herodes a Adriana Bobeková, nicméně vzhledem k vztahu s AB jde jednoznačně o vztah propojení se společnostmi skupiny Agrofert…

a státní zástupce Šaroch k tom ve svém rozhodnutí v záře 2019 k dodává

Nezbývá tedy, než akceptovat tuto akcionářskou strukturu, která koresponduje s tvrzením obv. Ing. Mayerové (Jana Nagyová se v roce 2019 jmenovala Mayerová a nyní se opět jmenuje Nagyová, pozn. J.Ch.), Ph.D., že jí v polovině února 2008 bylo zástupci akcionářů sděleno, že akcionáři jsou nepodnikající osoby, což svědek Mgr. Knotek potvrdil s tím, že jména těchto osob obviněné nesdělil. S ohledem na formu akcií se sice od tohoto okamžiku do podpisu Prohlášení, do podání žádosti společnosti FČH o dotaci, do doby rozhodování o poskytnutí dotace či do okamžiku uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mohla akcionářská struktura změnit, a to i vícekrát, avšak o takové skutečnosti nebyl opatřen žádný důkazní prostředek.

Takže pan Knotek, který se na Valné hromadě FČH 17. 1. 2008 vykázal držení části jejích akcií, sdělil před podáním žádosti paní Nagyové, že akcionáři jsou nepodnikající fyzické osoby a ta se s touto informací spokojila a Prohlášení podepsala i když z hlediska podmínek na MSP byla tato informace irelevantní. A pracovníkům úřadu ROP SČ to stačilo také, protože podle jejich výpovědí měli pro hodnocení „veškeré potřebné podklady“. Toto jednání nelze kvalifikovat jinak, než jako hrubé porušení pravidel posuzování žádostí ze strany úřadu ROP SČ.

Tuto informace měl mít soud k dispozici a jeho jednání by bylo jednodušší. A tuto informaci nám policie stále dluží. Nejde o to, aby byli pracovníci úřadu ROP SČ či předseda Výboru ROP SČ Petr Bendl, trestně stíháni, to ani nejde, ale abychom my všichni slyšeli, kdo svou nedbalostí při posuzování žádosti FČH pochybil a způsobil, že naše politické scéna byla po 7 let Čapákem poznamenána.



zpět na článek