Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Rodičovské příspěvky - nejsem apriori proti, ale myslím, že rození dětí prospívá obecná společenská víra v dobrou budoucnost. Země, kontinentu, národa, rodiny, mojí společenské vrstvy atd. Finanční zabezpečení v podobě příspěvku na dítě, ať mateřská nebo rodičovský příspěvek či snížení daní, jen malá část.

Ale obecně s postojem autora souhlasím, až mě to překvapuje, dřív bych možná souhlasil míň. Vysloveně si mě získal pasáží "že podceňuje odlišnost některých mentalit. Nemusel by se ani stěhovat za hranice. Stačilo by žít několik týdnů v mosteckém Chánově nebo dříve v ústecké Matiční ulici."

Je pár míst, která jsem po světě navštívil, a leckde se mi líbilo a hezky jsem si poklábosil s místními a navázal hezké vztahy, mám pár zahraničních známých. Ale trvale žít v jiné zemi a najít si práci, přátele, zázemí, to je jiný kafe. Jsou světoběžníci, kterým je všude dobře, tak co doma. To je taková povaha. Lidé jsou různí. Já to tak nemám. Ne, že bych měl kdovíjak hluboký vztah k ČR - ten vztah mám spíš k městu, kde žiji, k těm pár ulicím, ve kterých jsem strávil tolik let, k venkovu, kde mám rodiče a kam jezdím na víkend. Tzn. ten vztah mám k místu jako takovému spíš, než k instituci. A v tom místě se cítím komfortně, vím, co si můžu dovolit, v jakém oblečení se kam vydat, kam si jít zaběhat, kde si rozbalit svačinu, kam mohu vjet na kole a kde kolo tlačit... atp. Stačí mi přejet o pár měst vedle a už lehounce znejistím a stává se ze mě turista, musím být pozornější, opatrnější. On to ani nemusí být ten Chánov, stačí Brno