Po několika dnech se vracím k zážitku, který jsem měl při sledování televizních novin. Jednalo se o informaci, že NKÚ vyměřil pokutu za pochybení, které vzniklo při stavbě soudního centra v Brně (oficiální název "Justiční palác"). To mělo za následek, že stavba se prodražila řádově o miliardy. Pokuta odpovídá uvedené částce, jde o stamiliony korun.

Proč ta stavba vznikala, se alespoň alespoň z počátku zdálo opodstatněné. Jak známo, Brno je "hlavním městem" soudnictví, kromě soudů na krajské a okresní úrovni zde sídlí Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a dokonce soud všech soudů, Ústavní soud. Ty jsou různě lokalizované a mimo jiné zabírají řadu nejvýznačnějších staveb v centru města. Jak jsem to tehdy chápal, idea byla soustředit všechny tyto instituce na jedno místo, v nově budovaném centru. To by mělo nespornou výhodu, mimo jiné při častém předávání soudních kauz z jedné úrovně soudnictví do druhé. Patřičné spisy by se prostě přenesly do jiného patra budovy, odpadly by náklady na poštu a celá věc by se výrazně urychlila. Můj předpoklad tedy byl, že po dokončení soudního centra se tam všechny soudy v Brně odstěhují a uvolní desítky budov ve městě pro jiné použití. Budou minimalizovány průtahy při vyřizování soudních sporů a sníží se soudní náklady. Výborný nápad!

Zdá se, že jsem se mýlil.

Ale věnujme se nejprve otázky pokuty. Tiskový mluvčí krajského soudu, kterému jako zadavateli zakázky byla pokuta uložena, projevil naději, že jim bude ministerstvem financí prominuta. Jako argument použit těžko ověřitelný (a uvěřitelný) fakt, že podobné pokuty jsou státními institucemi placeny v rozsahu menším než 1%, a proto rovněž doufají v benevolenci při vymáhání pokuty.

Z čeho plyne tato naděje? Pro pokutu peníze v rozpočtu zmíněné instituce nejsou. Soukromý podnik by za těchto okolností při vymáhání pokuty stál před vážným problémem. Musel by například propustit lidi, prodat nemovitosti nebo část firmy, každopádně by mu to způsobilo vážné finanční potíže. Mimo jiné by ovšem vyházel všechny manažery, kteří za situaci mohou, počínaje generálním ředitelem.

Co v takovém případě může dělat Krajský soud? Propustit polovinu soudců, snížit náklady na přípravu soudních spisů nebo provozní náklady na vytápění budov? Nic takového nepřipadá v úvahu, soudní spory i tak provázejí neúnosné průtahy, dle odůvodnění kvůli enormnímu vytížení soudců, kteří nestíhají. Pokud dluh nebude prominut, jedinou alternativou řešení je požádat ministra financí o navýšení rozpočtu, aby bylo z čeho pokutu zaplatit. Je totiž těžko představitelné, že by do soudních budov v Brně vtrhla banda exekutorů a brala ve, co se dá odnést, jak se děje u "obyčejných" dlužníků.

Ať se situace bude řešit prominutím pokuty nebo zvýšením rozpočtu, je to prašť jak uhoď, zaplatíme to my všichni. Pracovníci odpovědní za stavbu prošutrovali (prostavěli navíc?) víc než miliardu. Ty peníze budou někde chybět. Člověk by si myslel, že po analýze důvodů budou vyvozeny nějaké personální důsledky s odpovědnými pracovníky.

Nebudou. Jedem z pracovníků byl údajně obdařen "kárnou žalobou" (což je interní forma postihu lidí v oblasti soudnictví), ta však byla později stažena, asi proto, že by bylo o jednoho výkonného soudce méně. Takže nikdo za nic nemůže. Vrcholná státní instituce, dohlížející na právo a spravedlnost v ČR, poruší daná pravidla, s velkou pravděpodobností s vědomím, že se jí (instituci) nemůže nic stát. Ale nemluvme o nějaké imaginární instituci, konkrétní rozhodnutí dělali konkrétní lidé, Vyhodí někdo předsedu Krajského soudu z jeho postu pro takovou maličkost jako předražená stavba? Vždyť by na nejvyšší úrovni neměl kdo soudit.

Na celé věci mi vadí zejména to, jak instituce, která má za úkol zajišťovat právo a spravedlnost, zcela evidentně porušuje stanovená pravidla, s vědomím vlastní nepostižitelnosti.

To je však jen první část problému. Jak je to s využíváním postaveného honosného komplexu? Byl splněn původní předpoklad soustředění soudů na jedno místo, s uvolněním současně držených prostor pro jiní účely? Do "Justičního paláce" se přestěhovaly instituce Městského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov. Všechny ostatní soudní instituce, od krajské úrovně výše, zůstávají na starých místech a zabírají desítky budov, včetně paláců v centru Brna. Že se jim nechce k přesunu z centra Brna se zajištěným parkováním, kde je člověk za pět minut v pěší zóně v centru města, je pochopitelné. A to navíc do okrajové části Brna, kde kromě vlastního "paláce" není nic zajímavého. Rád bych však věděl, zda se někdo bude zabývat využitelností vybudovaného justičního komplexu a jestli pro jeho využívání vůbec existuje nějaký záměr, například jeho využití jako nákupního centra.

A na závěr jeden bonbónek. Shodou okolností bydlím v bezprostředním okolí Nejvyššího soudu, který sídlí v budově bývalého Krajského výboru KSČ Jihomoravského kraje, tzv. Bílém domě. Před mnoha lety, ještě před zahájením stavby Justičního paláce, padlo rozhodnutí, že současné prostory Nejvyššího soudu zmíněné instituci nestačí a je třeba je rozšířit. Rozhodnutí padlo na bezprostředně sousedící dům v ulici Bayerova. Ten byl vyklizen a jeho nájemníci přestěhováni jinam s tím, že uvolněné prostory využije Nejvyšší soud.

Nic takového se nestalo. Dům zůstává řadu let prázdný a chátrá. Členové Justiční stráže občas zkontrolují, zda jsou vstupní dveře zavřené a do domu nevnikli squateři, jinak se neděje nic. V této oblasti města se cena jednoho bytu pohybuje v řádu milionů a je po nich značná poptávka. Každopádně by prodejem budovy byla získána alespoň část prostředků na zaplacení výše zmíněné pokuty, můj odhad je 20 až 30 milionů.. A co teprve při prodeji celého Bílého domu, po přestěhování Nejvyššího soudu do "paláce", možná by to stačilo na celou pokutu. To stojí za úvahu.