Tak nám zase hýbou s časem. Vždy v tuto dobu nejvíc myslím na chudáka starou Polednici. Po tolika staletích služby, se teď musí soustředit na to, že se má zjevovat ve 13. hodin. Poledne není časový údaj, je to astronomický jev, a s tím žádný lidský ani nelidský úřad nic nenadělá. Inspirovalo mě to k napsání článku o tom, kdy, kde a jak, to vzniklo.

K prvnímu zavedení letního času došlo 15. srpna 1645 v Brně, kdy v 11 hodin brněnského času došlo k posunu o hodinu dopředu a byl zaveden brněnský letní čas. Bylo to při posledním velkém útoku Švédů, kteří Brno dlouho obléhali a časový posun jim významně zkrátil čas útoku. Letní čas zázračně pomohl obráncům města, kteří byli převážně nevojáci, odolat dvacetinásobné přesile tehdy nejlepší armády světa.

Brno kromě svého městského znaku používá ještě další symboly. Ty historické jsou Drak a Kolo a moderní město symbolizují Jošt a Orloj, který zároveň slouží jako Pomník letního času, který ale stále nechce z tohoto světa odejít.

Joštova jezdecká socha je na Moravském náměstí u kostela sv. Tomáše, kde má hrobku. Jde o politicky nejkorektnější umělecké dílo u nás. Své si zde najdou vyznavači všech hlavních politických směrů. Autor ji nazval Odvaha, což se líbí liberálům, protože bez ní nejdou realizovat jejich nejvyšší hodnoty svoboda a odpovědnost. Konzervativci vidí rytíře v plné zbroji připraveného hájit odvěký přirozený řád. Národovci jsou spokojeni, protože zobrazuje markraběte Jošta, což byl politicky nejvýznamnější Moravan. Úplně nejvíc jsou nadšeni socialisté. Socha jasně ukazuje, jak je panská elita obrněna ke strádání lidu a žije si na vysoké noze. Jeden pohled z pod koně k jeho hlavě, nás přenese k druhému symbolu současného Brna na sousední náměstí Svobody.

Je to brněnský orloj, ale nikdo mu tak neříká. Používají se různé názvy a všechno jsou to synonyma pánského přirození, která se běžně nepublikují. Jen to nejnovější, posledních několik let používané synonymum se naopak publikuje velice často. Ale lze předpokládat, že Brno odolá tlaku aktivistů a Putinovu sochu neodstraní. Tato časomíra se proslavila hned při svém odhalení, když se zjistilo, že určit jaký ukazuje čas, neumí ani její autoři. Přitom správný čas ukazuje, ale abyste ho mohli určit, nestačí si přečíst návod. Musíte mít ještě nadprůměrnou inteligenci, dobré světelné podmínky a vlastní přesné hodinky. Spolu s Joštem je vyhledáván všemi návštěvníky města. Brno o svoji chloubu dbá, hrozí-li v jeho okolí uvolnění mravů (např. na Silvestra nebo při významnější vítězství Komety) nasazuje gumovou ochranu. Autoři nechtěli vytvořit nějaký falický symbol, k tomu tvaru je inspirovala švédská střela. To nás opět přivádí k onomu slavnému dni 15. 8. 1645 a tento chronometr tedy slouží jako Pomník letního času.

15. srpna každoročně slavíme Den Brna. Jak už je v našem kraji zvykem Den se protáhne na víc než týden. Probíhají výstavy, četné hudební a jiné kulturní produkce, vojenský pochod a ve středu města, na Špilberku a Monte Bů se nabízí imitace válečných šarvátek, uzenin a burčáku. V duchovní programu jsou i slavnostní mše, 15. srpna poutní v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a v neděli pontifikální v katedrále sv. Petra a Pavla. Ale to nejvýznamnější se nepřipomíná. Připomínka prvního zavedení letního času na našem území a pravděpodobně na celém světě by měla mít v rámci oslav Dne Brna významné místo. Posunutí brněnského času o hodinu dopředu a zavedení brněnského letního času mělo velký dopad. Došlo nejen k záchraně města před zničením, ale letní čas rozhodl i letité soupeření o nejvýznamnější město na Moravě. Brno bylo hlavním městem Moravy za vlády Lucemburků, předtím i potom to byla i Olomouc. Po úspěšné aplikaci časového posunu se již Zemské desky, vyvezené před Švédy do Brna, do dobyté Olomouce nevrátily. Hlavním městem Moravy až do konce zemského zřízení pak bylo jen Brno.

Povědomí o patnáctém srpnu L.P.1645 a účinku brněnského letního času přetrvalo po staletí a inspirovalo četné následovníky nejprve rovněž v dobách válečných později i v hlubokém míru. Ale byla zcela pominuta brněnská zásada, že letní čas se zavádí jen na dobu nezbytně nutnou. Současný letní čas se údajně zavedl proto, že přinese spoustu výhod a úspor, což se neprojevilo. Jak je v Evropě zvykem, když něco nefunguje, tak se to nezruší, ale zesílí a prohloubí. Nedostavující se efekt vedl časové posunovače k zoufalé snaze dobu trvání posunu stále prodlužovat a dnes máme letní čas už po většinu roku. Posunovači jsou si vědomi problematičnosti své činnosti, o čemž svědčí fakt, že tak, na rozdíl od brňanů, činí ve skrytu noci. Od brněnských počátků se výrazně prodloužila doba trvání letního času a počet zasažených velice zmohutněl, jeho původní smysl však zůstal zachován, byť v zájmu politické korektnosti s všeobecným dopadem. I tehdy šlo o zmatení, ale jen nepřítele, dnes jsme zmatení všichni. To, že letní čas vznikl v Brně tak úplně netutláme, petrovské zvony to připomínají každý den, ale jinak se k němu nehlásíme. Myslím, že obavy se spojováním našeho města se současným stavem jsou zbytečné. Pomník letního času jasně ukazuje, co si o současných plagiátorech našeho vynálezu myslíme. Jeho tvar připomíná vztyčený prostředníček a každý den v jedenáct hodin vytlačí skleněný bobek.

Tož tak.