V souvislosti s vraždou nevinných obětí v Magdeburgu se vynořuje mimo jiné i zásadní otázka svobody slova.

Ti letitější pamatují doby, kdy stačilo v hospodě prohlásit, že Husák je vůl a v jisté konstelaci (přítomnost novodobého Bretschneidera) to mohlo skončit až pobytem v temnici. Sice zlé jazyky tvrdily, že nebylo jasné, jde-li o urážku nebo prozrazení státního tajemství, ale to nemělo na konečný verdikt až tak velký vliv.

Pachatel vraždy 5 lidí v Magdeburgu byl sice policií vyhodnocen jako „ne-islamista“, přesto je údajně v jeho CV na sociálních sítích řada výhrůžek a to i státním orgánům. Podle všeho nebyl spokojen se svým postavením lékaře v německém zdravotním systému. Údajně vyhorožoval i radikálním islamistům pro jejich činnost a postoje po jejich imigraci do Německa.

Sociální sítě toho unesou mnoho. Stačí se jen podívat na diskusní fóra pod některými servery, kde je opačný názor jedince zaplaven urážkami, hodnotící intelekt pisatele, jeho schopnosti vyjádření a začasté i obyčejné osobní urážky. Tu a tam se objeví i latentní či nepokrytá výhrůžka, co se by se stalo, kdyby....

Přední sociolog Fedor Gál, který je sám často terčem nenávistných komentářů nikoli pro své postoje, ale jen a jen pro svůj původ, prohlásil, že hranice, za níž nelze jít a za níž by již měl nastat trestní postih, je výhrůžka násilím. Protože z prohlášení aplikace násilím nelze poznat, jde-li o plácnutí v okamžiku rozrušení, nebo oznámení, že se cosi stane, je nutno jednat.

I vrah z Filosofické fakulty psal krátce před svým hrůzným činem cosi o tom, co udělá.

Pro policii či další orgány, které sociální sítě sledují a vyhodnocují, je to nejspíše docela problém. Pokud zasáhnou jaksi „předčasně“, vypadají jako zlotřilci, kteří jsou posléze obviňováni z totalitních praktik, z toho, že narušují základní princip demokratické společnosti, což jest svoboda projevu i po něm. Pokud zasáhnou pozdě, jsou obviňováni z nečinnosti, která způsobila katastrofu.

Budoucnost v tomto ohledu není příliš jasná. Apelovat na občany, aby své vášně mírnili a případnou kritiku vedli férově a gentlemansky, je asi zbytečné, neboť občan vidí volené představitele země, kteří se chovají mnohdy jako jedinci s nedokončeným základním vzděláním, užívajíce terminologii vězeňské subkultury.

Určit přesná pravidla je obtížné, ale bude to nejspíše jediná možnost, jak se z tohoto bludného kruhu vymanit.

Otázkou zůstává, kdo to bude. Osobně bych to dělat určitě nechtěl.

Psáno pro www.blogosfera.cz, blog idnes, www.krajskelisty“, NP a slušné čtenáře

Pokleslost diskusí dosáhla tak hlubokého dna, že si autor nepřeje diskusní část zařazovat.