Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ano, tohle se onehdá probíralo u Jílkové v "Máte slovo". Zajímavé bylo, jak se 6 "odborníků" a něco "občabů" snažilo dr. Stránského uřvat v hledání příčin stavu mysli mladých generací. Jediná otázka byla, zda mobily - strůjce všeho zla zakázat, nebo zakázat jen ve škole ....

Vůbec se neřešilo, kdo předhodil děti do spárů mobilů a sociálních sítí, že to jsou především rodiče, kteří se dětem odmítají věnovat v takové míře, že to postupně už ani neumí i kdyby chtěli.

Nikdo se ale nezamyslí nad tím, zda se nejedná o pouhou korelaci, tedy o náhodný souběh událostí. Naše společnost se nesmírně změnila a příchod mobilů je pouze jednou ze změn. Změna chování lidí může souviset a podle mě i souvisí s něčím úplně jiným, než jsou mobily.

Příroda si už lidskou fušeřinu srovná. Při nejbližší velké sluneční erupci budou hluché mobily jednou z nejmenších starostí lidstva.

Příroda je viditelné část Boha. V Bibli je popsána apokalypsa, po našem Chaos, po kterém bude Bohem nastolen Nový konečný řád s Novým konečným Člověkem...

Řekl bych, že nejvíce toxinů proudí lidem do hlav prostřednictvím lživé televizní propagandy.

Hitler televizi neměl a přesto dokázal totálně zblbnout drtivou většinu národa. Televizí to nebude.

Často si děláme legraci z toho, že naše pozornost v posledních letech výrazně poklesla v souvislosti s rozvojem digitálních technologií a zábavy zaměřené na obrazovky, ale toto tvrzení je podloženo vědeckými poznatky. Ve skutečnosti je kratší doba pozornosti pouze jedním z vedlejších účinků nedávné exploze rozptýlení na obrazovce, jak tvrdí neurolog a autor Richard E. Cytowic ve své nové knize „Váš mozek doby kamenné v době obrazovek“ (MIT Press, 2024).

Cytowic hovoří o tom, že lidský mozek se od doby kamenné výrazně nezměnil, a proto nejsme dostatečně vybaveni na to, abychom zvládli vliv a půvab moderních technologií – zejména těch, které propagují velké technologické společnosti. Z technického hlediska má mozek pevně stanovené energetické limity, které určují, kolik práce může v daném okamžiku zvládnout. Pocit přetížení vede ke stresu. Stres vede k rozptýlení. Rozptýlení pak vede k chybám. Zřejmým řešením je buď zastavit příchozí proud, nebo zmírnit stres.

Rozptýlení u obrazovky je hlavním kandidátem na narušení homeostatické rovnováhy. Dlouho před nástupem osobních počítačů a internetu zpopularizoval Alvin Toffler ve svém bestselleru Šok z budoucnosti z roku 1970 termín „informační přetížení“. Propagoval chmurnou myšlenku konečné závislosti člověka na technologiích. V roce 2011, tedy ještě předtím, než většina lidí měla chytré telefony, přijali Američané za běžný den pětkrát více informací než před pětadvaceti lety. A nyní si i dnešní digitální domorodci stěžují, jak je jejich neustále přítomná technika stresuje.

Na přehlcení našeho mozku narůstajícím množstvím informací, které se na nás valí ze všech stran, jsem už několikrát upozorňoval. Lidé se stali otroky nebývalé digitální masáže. Tráví většinu svého času na internetu přes počítač či chytrý telefon, který používají venku. Jdou se projít ven, zpravidla na nákup, anebo míří do práce či z práce, v ruce drží mobil a okolní scenérie si vůbec nevšímají. Začal jsem jim říkat „chodící držák na mobil“.

Internet je dobrým sluhou, ale zlým pánem. Díky internetu mám možnost načerpat spoustu informací, které mě mohou obohatit. A to v mnohem kratším okamžiku, než kdybych se pídil po knihkupectvích. Na to se však nabalilo obrovské neužitečných informací včetně stupidních reklam. Vybírat z narůstající hromady balastu je čím dál složitější.

Najděte si na internetu, co potřebujete, a pak se odpojte. Běžte si ven z toho marastu vyčistit hlavu. Začněte znovu vnímat přírodu a vězte, že potkáte i další lidi, kteří si přirozenou mysl ještě zachovali. A není jich málo, jen nejsou tak hluční a vlezlí.

https://www.neviditelnycert.cz/blog/pel-mel/3460-obrazovky-utoci-na-nase-mozky-z-doby-kamenne-vetsim-mnozstvim-informaci-nez-jsme-schopni-zvladnout.html

Hledání spojitosti mezi kvantovým provázáním a termodynamikou na jedné straně, a triky šamanů na straně druhé - to vypadá jako pokus o návrat starých časů, kdy věda byla jenom jedna.

1. "My zde přeskočíme miliardy let evoluce a střihneme rovnou na hotový mozek, který už z opičího evolvoval v lidský těmito hlavními událostmi: Vzpřímenost na dvou nohách, chůze a běh, šikovnost rukou. Oheň a tepelná úprava potravy. Skupinová spolupráce, dorozumívání, jazyk. Tak se mozek stává orgánem učenlivým a mění lidoopa v unikátního tvora schopného řídit svůj vývoj i vývoj okolí a ostatních živočichů."

To je ale nepodložená spekulace. Delfíni jsou také vysoce inteligentní, ale kromě skupinové spolupráce nemají s lidmi nic společného. A skupinová spolupráce je v přírodě na rozdíl od vysoké inteligence velice běžná.

2. ".... řetězec proměn, jemuž říkáme evoluce, a jehož hlavním hnacím motivem je přežití."

To je další nepodložená spekulace. Přežití nijak nevysvětlí, proč se u páva vyvinulo naprosto nepraktické peří, které mu naopak v přežití brání.

3. " .... vysvětluje, co je autismus."

To ale dnes nikdo neví. Dokonce lékaři ani nejsou schopni definovat kritéria autismu a posoudit, kdo vlastně autista je a kdo není.

4. " ... jak jsou spárované emoce"

Hovořit o spárování emocí je opravdu odvážné. Nedává to biologicky, ani evolučně smysl. Podle mě je to nesmysl.

Autor možná rozumí neurologii, ale evoluci, psychologii a genetice pravděpodobně příliš nerozumí.

Tajak na hoře Sinaj předává Bůh Mojžíšovi Desatero. Baví se s ním ovšem i o košer pravidlech. Dlouhý, předlouhý výklad je už skoro u konce. A Bůh praví:

"A nezapomeň, Moše - nikdy neuvaříš kůzle v mléce jeho matky."

"Ahá... to znamená že nesmíme jíst maso a mléko dohromady, že?"

"Eh, cože? Ne! Říkám - nikdy neuvaříš kůzle v mléce jeho matky!"

"Ach, odpusť mi mou neznalost, Bože. Říkáš tedy, že mezi konzumací masa a mléka musí být alespoň šest hodin odstup?"

"Moše, netruj mě! Povídám jasně, že neuvaříš kůzle

v mléce jeho matky!"

"Ahá, už tomu rozumím! Máme mít na maso i mléko oddělené nádobí, a pokud by se v těch nádobách snad vařila ta druhá potravina, je nutné je vykošerovat."

"Víš co, Moše? Dělejte si to, jak chcete..."

Autor je zcela zřejmě odborníkem na fungování mozku. Průběh evoluce lidského mozku však nijak nevysvětluje, pouze popisuje fungování lidského mozku v určitém období evoluce.

Evoluce probíhá prostřednictvím změn DNA. Když autor správně popisuje, že v průběhu evoluce může inteligence jak stoupat, tak klesat, tak musí také vysvětlit, jakým mechanismem se pokles a růst inteligence propisuje do změn v DNA. Pokud k takovému propisu nedojde, k trvalému poklesu, ale ani růstu inteligence dojít nemůže. Takže celá kniha je nakonec o ničem, i když je jinak velice zajímavá.

Dědičnost.

Spíš bych řekl, že změny DNA se propisují do růstu inteligence.