M. Pražák 10.9.2018 23:12

Pan Kuras má zřejmě na mysli pseudokřesťanství. Pokud by chtěl psát o opravdovém křesťanství tj. o následování Krista, nemá to s násilím, politikou a náboženstvím mnoho společného. Křesťanství je o životních postojích, víře a je to především o osobním vztahu mezi Bohem a člověkem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.9.2018 22:40

A ještě - „Bůh buď je, nebo není. Buď v něho věříme, nebo nevěříme. I kdyby nebyl a my v něj nevěřili, vyplatí se žít podle jeho pravidel, jako kdybychom v něj věřili, a proto je racionální v něj věřit.“

Ovšem - musí to být ten správný bůh. Aby se vyplatilo žít podle jeho pravidel. Ovšem který to je, na tom není na okršleku zemském žádná shoda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.9.2018 22:29

Ale houby, pane Kurasi - marxismus-leninismus je taky náboženství - s proroky, strážci čistoty víry, inkvizicí i mučedníky. A taky s milióny obětí, neboť nepřátele víry je nutno vyhladit a ujmout se majetků takto osiřelých ad maiorem Dei gloriam nebo ve jménu dělnické třídy, která z toho ovšem měla kulové.

S ateismem nemá nic společného, byť se jím ohání, neboť pochopitelně jiné náboženské víry jsou jeho nepřítelem, jak už to u svatých věr bývá běžné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Frys 10.9.2018 22:03

Babylonská rybka

je malá, žlutá, trochu se podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Když si strčíte babylonskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to řečeno jakoukoliv formou jazyka. Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně užitečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak bizarně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za konečný a nezvratný důkaz Boží neexistence.

Argumentace vypadá následovně: „Odmítám prokazovat svou existenci,“ praví Bůh, „protože důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.“

„Jenže,“ namítne člověk, „babylonská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.“

„Ach jo, to mě nenapadlo,“ řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky.

„To ale bylo snadné,“ libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a na nejbližším přechodu ho přejede auto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 10.9.2018 20:41

VyplatÍ se věřit ve vědu, coby nejvyšší intelektuální výkon

lidstva. A ta nám říká jasně, věřme tomu, co víme. Ne tomu, co nám kdo nakuká... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 10.9.2018 18:07

To je prosté,

když věříte, nemáte co ztratit. Když nevěříte máte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Hanuš 10.9.2018 17:29

Kuras je bohužel zjevný náboženský analfabet.

Ve filosofii i historii náboženství se velmi přesně rozlišuje mezi vírou a náboženstvím. Obě kategorie pak sehrávaly a sehrávají v historii odlišné role.

O tom ovšem Kuras zjevně nic neví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 10.9.2018 16:29

Hezká úvaha. ale zbytečně dlouhá,

to B.Hrabal vyjádřil stručněji: " ...opilý muž si pro sebe mumlal Ježíš na poušti, Lenin na poušti, Ježíšův hrob v Palestině, Leninův hrob v Moskvě, jak jsou si ty církve podobný."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hamal 10.9.2018 15:49

Naše "civilizačné kostra"

nechť si klidně pochází z náboženství, pokud však jdu přes most, dofám, že jeho kostra se opírá o něco solidnějšího.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 10.9.2018 15:03

Užitečnost náboženství

I jako ateista musím připustit, že náboženství a v našem případě patrně křesťanství je užitečné, protože dává věcem alespoň nějaký rámec. Mezi ultra ortodoxními ateisty se totiž snadno může stát, že "nepokradeš" se změní na debatu "jaká je definice krádeže" a není "nepokradeš" náhodu skrytě nespravedlivé vůči chudým, nebo dokonce rasisitické ?

A během takové debaty lumpi kradou a kradou a kradou, což nakonec postihne i ty, kterým "definice krádeže" není jasná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Tejkal 10.9.2018 13:15

Sekularismus

S většinou tvrzení článku souhlasím a jsem přesvědčen, že mír mezi věřícími (židy a křesťany) a ateisty je možný a dokonce žádoucí. Jeden důležitý termín se však v článku neobjevil - sekularismus.

Jako poněkud nepřesné se mi jeví použít pro totalitní režimy Stalina a Hitlera termín režimy ateistické. V obou najdeme netolerantní vládnoucí ideologii. Když přimhouřím obě oči (hádat se nechci), možná bych připustil ateistický charakter obou totalit, rozhodně však nešlo o režimy sekulární.

Právě sekularismus je cestou ke smíření nejen mezi ateisty a věřícími, ale i mezi věřícími různých konfesí. Teprve v prostředí náboženské tolerance budeme schopni rozlišovat lidi na dobré a špatné dle jejich skutků, bez nutnosti zabývat se jejich světonázorem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Student 10.9.2018 12:38

Technická!

Pane Kurasi, citujete výrok "co nechceš aby druzí dělali tobě, nečiň ty jim", a to v kontextu působení Ježíše. Dovoluji si upozornit, že zásada pasivního nečinění příkoří druhým je buddhistická.

Ježíš použil obrat: "Co chcete, aby druzí činili vám, čiňte vy jim." Jde o zásadu aktivního vyjití k druhým lidem.

Možná bychom si měli všichni uvědomit rozdíl mezi pasivním nečiněním zlého a aktivním činění dobrého, co říkáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Student 10.9.2018 12:23

Věda vs víra.

Věda klade důraz na ověřitelnost. Svého času ani sama nepopírala, že přírodní zákony, které objevuje (např. rovnoměrný přímočarý pohyb), pouze popisují jak jev probíhá, nikoli proč probíhá. To je poněkud jiný druh úvah.

Tahle zásada přísné ověřitelnosti byla tehdy její kritickou reakcí na spekulativní, neověřitelné náboženské teze. Ale znovu říkám: původně neměla žádné ambice vysvětlovat příčiny existence světa, života, člověka, Boha... Pokorně se vyjadřovala k tomu jak člověk žije, nikoli proč žije, protože si svého omezení, které si sama uložila, byla dobře vědomá.

Nějak se nám emancipovala, ta dnešní věda, jen co je pravda. Stačí koukat na ty sebevědomé obrýlené rétory v bílých pláštích, kterak přísahají, že duše ani Bůh neexisují, protože jejich rentgeny ani kosmické dalekohledy nic takového neobjevily.

Určitému stavu chemismu my neználci říkáme láska. Jinému touha. Mimochodem - víte jak Freud zdůvodňoval, proč lidé nejvíc truchlí, když jim umře dítě? Protože je zasažen jejich egoismus na tom nejcitlivějším místě. Proto Barnevernet (ano, je to trochu jiné téma, ale nemůžu si pomoct) zakazuje matkám plakat, když jim berou děti. Je to jen chemie, nic víc. Předělat chlapa na ženskou a naopak? Libo třetí, osmé pohlaví? Věda to umí! Jakým právem jí v tom brání směšní lidé odkazem na takové anachronismy jako je skromnost, pokora, úcta nebo dokonce Bůh?

A sociální vědy, to je kapitola sama pro sebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 10.9.2018 9:45

Zajímavý kontrast na dnešním "Psu":

Kuras: zajímavý pokus o seriózní diskuzi, okořeněný zařazením mého oblíbence, Amedea Modiglianiho, do nečekaného kontextu :-)

Drahoš: nenávistné nálepkování oponentů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek