Ne úplně ve smyslu příslušnosti k islámské komunitě „umma“, pouze v tom původním významu „podvolený Bohu“. Byli to všechno jacísi „pokusní muslimové“, kteří se Alláhovi ne tak zcela zdařili, protože pořád ještě trpěli lidskou potřebou vymýšlet všelijaké disciplinární nesmysly jako Desatero. Navíc ten Ježíš přece žil na území dnešní Palestiny, takže je Palestinec retroaktivně a basta.

Svatý otec

Letos se k tomuto příběhu přihlásil Papež František a pošťouchl tím církev do nového paradigmatu. Zřejmě dospěl k přesvědčení, že autoři Evangelií se mýlili, když Ježíše identifikovali jako Žida – i když, pravda, jen polovičního po mamince. Též se mýlili, že ta země se tehdy jmenovala Judea a patřila jakýmsi Judejcům (čili Židům), zatímco ve skutečnosti měla patřit dřívějším Filištínům, jimž ji oni Judejci ukradli. A ti tehdejší Filištíni jsou etymologicky nynější Palestinci, jimž nynější Židé tuto zemi ukradli znovu. Ježíšek byl Filištínek. A mučedník. Islámský. Nevstal z mrtvých, nýbrž si užívá v Ráji svých 72 panen.

Papež tento příběh potvrdil schválením a požehnáním letošního sochařského Betléma – „Narození Páně“, tentokrát provedeného výtvarnými mistry palestinskými. Darovala mu jej samotná Organizace pro osvobození Palestiny, za přítomnosti člena výkonného výboru OOP, jenž Jeho Svatosti tlumočil od palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse „hluboký vděk za vaši neutuchající podporu palestinské věci“.

V tom novém Betlémě Ježíšek neleží, jako tradičně po evropsku, v jesličkách, nýbrž autenticky po palestinsku na podušce zabalené v palestinské šále zvané kefie, kterou do módy a světového povědomí uvedl blahé paměti vrchní velitel Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat.

Palestinská šála

Od té doby ta šála bývá spojována s palestinským vlastenectvím. Palestinští bojovníci ji nosí na hlavě, evropští revolucionáři okolo krku, jako projev sympatie a ideové spřízněnosti. Den před papežovým požehnáním Betlému se s šálou nechala vyfotit i klimatická prorokyně a čestná doktorka teologie Greta Thunberg, při předzpívávání modlitby „Fuck Israel“.

Jakousi mystickou shodou okolností to bylo v Mannheimu zrovna na místě, kde před půl rokem jeden nositel takovéto šály ubodal k smrti policistu, který se zrovna snažil chránit druhého nositele šály před rozezleným německým xenofobem pokoušejícím se tomu druhému nositeli šály bránit v napadení druhého německého xenofoba.

Gretinu modlitbu za Izrael zde sdílelo 700 spolubojovníků za „solidaritu s Palestinou a klimatickým hnutím“. Za čisté klima bez uhlíku a bez Židů, na jejichž řešení „nemůžeme čekat“.

Neomarxistická revoluce „dlouhého pochodu institucemi“ má tedy v Ježíšovi nového mučedníka s puncem církve. Zároveň ale ztrácí jednoho staršího. I on patřil ke katolické větvi osvobozenecké teologie jako papež František. Jmenoval se Patrice Lumumba a byl to sympaťák z Belgického Konga, kde byl krátce předsedou první postkoloniální vlády. Tíhl k socialismu a přátelství se socialistickými zeměmi včetně té naší, a byl za to v roce 1961 vojenským pučem sesazen a popraven.

Revoluční mládí

Sovětský svaz po něm pojmenoval univerzitu školící revoluční kádry třetího světa. Mezi jejími nejznámějšími absolventy najdeme politické hvězdy jako jako: Venezuelský terorista Illich Ramirez Sanchez, též známý pod přezdívkou Šakal. Íránský ajatoláh Ali Chamenei. Papežův přítel a palestinský prezident Mahmúd Abbás ji absolvoval diplomkou na téma „sionismus je nacismus a holocaust je výmysl.“

Pro evropskou mládež se popravený Lumumba ve věku 35 let stal ikonou věčného revolučního mládí. Zpívaly se o něm písně, psaly se knihy, točily se filmy. Německá revoluční mládež na jeho počest s jeho jménem vymyslela koktejl kakao s rumem, popíjený hojně okolo vánoc. Lumumba se přes půl století posrkává u německých vánočních stánků. Letos však jeho jméno ze stánků mizí. Levicové městské správy, počínajíce frankfurtskou, přikazují stánkařům překřtít Lumumbu na „kakao se střikem rumu“.

A lumumboví náruživci se dohadují o možných důvodech: a) pojmenování je vůči Lumumbovi neuctivé, alias rasistické, b) Lumumba nebyl dostatečně levicový, aby si tu poctu zasloužil, c) muslimští spoluobčané by z úcty k hrdinovi mohli nevědomky pozřít alkohol.

Který to je, se možná nikdy nedovíme.

__________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.