Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jak je míněná ta zmínka o plurálu, asi jsem tam něco nepochytil?

Možná jsem příliš úzkoprsý, ale mě se zdá za uši tahající obrat "... jsem za to rád". Snažím se používat "... jsem tomu rád".

Sportovní novináři si zavedli a hromadně používají termín "protipohyb brankáře". Přitom žádný brankář protipohyb dělat nemůže.

Pokud jde o obrážení, já znám jenom obrážet hospody.

My jsme v mladých nezkrotných letech říkávali v jistém rozpoložení v hospodě: "Pojďme nejít domů!", ale to bylo takové žertovné pohrávání si s mateřštinou, a k tomu ještě pod vlivem .

Trapně člověku připadá, když královsky placený moderátor bez uzardění řekne, že se zabýval dvěmi věcmi, místo dvěma. Podle všeho se domníval, pokud je možné zabývat se třemi, případně čtyřmi, pěti, šesti věcmi, je podle něj to dvěmi spisovné.

Mnoha politikům se leccos dostává do podvědomí, místo toho, aby mu to utkvělo v povědomí.

To se vytváří v mládí a hlavně četbou. Školy už to tolik nedohoní.

A co "potencionální"?

Kdo z vás ten potencionál má? A od kdy?

V případě padání z višně mám názor odlišný: Chceme-li padat s višně, měli bychom padat s jejího povrchu. Z povrchu višně však nikdy nepadáme, neboť padáme z jejího vnitřního prostoru, stojíce na silnějším konci větve uvnitř koruny nebo na příčli žebříku, opřeného o silnější konec větve.

Aktuálně nejfrekventovanější prohřešek proti gramatice je tvarování slovesa pro podstatné jméno středního rodu v množném čísle: navržená opatření byly úspěšně realizovány v praxi.

Klidně zapomeňte na nějaké filosofické úvahy o povrchu a vnitřku, ten systém je přece jednoduchý: kdo leze na višeň a je pak na višni, padá s višně, kdyby lezl do višně a byl pak ve višni, padal by z višně. Ještě jsem neslyšel heslo "zpět do stromů", zatímco "zpět na stromy" už mnohokrát.

O češtině píše krásně český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník Pavel Eisner.

Cestou jsem zaslechl ještě jednu podivnost, diskutovat c͇o͇.

Když už diskutuji, tak o͇ něčem.

Jak jsem již zde v diskuzi psal, nebýt barbarských ruských hord, tak celá Evropa mohla mluvit jednotným moderním jazykem a již několik desítiIetí mít společné centrum a vy osobně byste se nemusel cítit jako člověk bez solidní národní příslušnosti, ale naopak patřil byste mezi vyvolené.

Upřímně, je mi vás neustále moc líto.