BIG BEN: Chvála národní neposlušnosti

Kdosi kdesi řekl, že každá seriózní debata by měla začít nějakým židovským vtipem. Tak co třeba tenhle:
„Já osobně proti Židům nic nemám, mně nikdy neublížili, ale něco na nich musí být vadné, když je tolik lidí nenávidí.“

Já vím, že to je vtip blbý. Taky mně jej, bezděky úplně vážně, někdy před půl stoletím v Londýně vyprávěl jeden úplně normální laskavý anglický soused. Vzpomněl jsem si na něj, když prezident Pavel podobnou logikou napomínal vládu, že se měla připojit k nějaké protiizraelské akci, protože se k ní připojilo už 27 zemí.

Náš pan prezident samozřejmě taky nic nemá osobně proti Židům, ani jemu nikdy neublížili. Ale těch 27 zemí, že…Něco přece na tom Izraeli musí být vadné, když to říká tolik vlád a institucí. Že si k tomu pomáhají i „zprávami“ prokázaně vylhanými, je vedlejší. Izrael si tu nenávist zavinil sám tím, že vůbec vznikl. A že hodlá existovat dál, ta chucpe.

Zastání Źidů
V ulicích západních metropolí to připomíná davovou psychózu globálních rozměrů, narůstající jako svahem se kutálející sněhová koule.Téměř všechny západní země zastavily Izraeli dodávky zbraní a munice, některé hned po jeho přepadení šesti tisícovkami masakrujících teroristů 7. října 2023. Už ani nečekali na izraelskou odvetu. Věděli přece předem, že bude „neadekvátní“. Vydržely s ním jen Spojené státy, Srbsko, Maďarsko a Česko. Ti tři středoevropští trpaslíčci bleskurychle vklouzli do mezery uvolněné po bojkotujících světových velkozbrojařích se svým skromným arsenálem.

Srbsko téměř čtyřicetinásobně zvýšilo dodávky dělostřelecké munice a dopravovalo je letecky po celý následný rok přímo na izraelská vojenská letiště. Maďarsko sice samo žádný vojenský materiál k dodání nemělo, zato ale poskytlo munici diplomatickou vetováním protiizraelských projevů EU a odmítnutím protiizraelského výnosu ICC. Česko Izraeli během několika dní dodalo na jeho žádost 3 tisíce ochranných neprůstřelných vest (nic moc jiného asi už nemáme). Konalo se to navzdory nadřízeným nadnárodním institucím. Válku jsme tím Izraeli úplně nevyhráli, ale byla to i tak významná a hlavně výmluvná gesta spolehlivých spojenců. Stateční malí neposlušníci, či tak nějak podobně nás tři nazval list Jerusalem Post.

Je to jedna z tří věcí, za něž lze tuto vládu pochválit. I přes všechnu poslušnost příkazům všeho nadnárodního v ní převládla hluboká česká dušička podvědomě a bytostně fandící civilizaci před barbarstvím. Ta bělounká holubička, co létá do nebíčka. Ta naše něžná dušička, co se dá snadno oblbnout, ale těžko zfanatizovat. Ze stejného důvodu vláda podpořila Ukrajinu, i když v tom se nemusela uchýlit k neposlušnosti, stála s ostatními v jednom šiku.

Tu podporu byste teď – jestli vás to ještě nenapadlo – měli do posledního centíku započítávat do těch slavných pěti procent, protože jestli nás Rusko ohrožuje, lepší obranu než dobře vyzbrojenou Ukrajinu nevymyslíme. Co z těch procent zbude, můžeme pak postavit naplno proti invazi islámské, a to třeba hned na Krétě, Lampeduse a Kanárech. Včetně těch polních kuchyní plných známé protiislámské zbraně vepřoknedlo.

Hluboké češství
Tou třetí chvalitebnou věcí bylo zrušení EET, opět z jakéhosi hlubokého češství fandícího malým proti velkým, i s vědomím, že ti malí ty velké občas ošulí, aby si ze svého malého prodeje u nich mohli víc koupit, místo aby z něho živili zbytečné byrokraty. Možná při tom ani nemyslela na tu základní ekonomickou poučku, že veškerá prosperita je tvořena kupní silou obyvatel, a že dokud někdo od někoho něco nekoupí, nikdo nic nevydělá a pak beztak není co zdanit.

Žádná čtvrtá chvalitebná věc mě nenapadá. Případné argumenty zpochybňující chvalitebnost i těchto tří si nechte na jindy, zde jde o něco jiného. Totiž o tu malou českou neposlušnost v něčem, na čem nám v hloubi duše záleží víc než na pochvale velkých a mocných. Může-li fungovat v jedné věci, na níž nám záleží, mohla by zafungovat i v jiných. Jestliže v nich nefunguje, mohlo by to být i tím, že nám na nich nezáleží natolik, abychom páchali neposlušnost.

Tak až půjdete volit, zazpytujte si svou českou dušičku, co chcete a nemáte, co máte a nechcete, čemu se chcete ubránit, čemu chcete zabránit, co chcete zbourat a co vytvořit. A jestli se vám to odněkud zvenčí či shora vnucuje nebo zakazuje, zvolte si spolehlivé a věrohodné neposlušníky. Jestli nikde žádné nevidíte, tak volte – jak se říká na Hané – tu holku s největšíma kozama. Ale neremcejte, že nebylo koho.

Psáno pro měsíčník TO, září 25.

_______________________________________________________________________
Kurasovy knihy najdete třeba zde:

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.