Jsem nejen politička, ale zejména matka dvou dětí. A při každé další střelbě, při každém dalším zabíjení mě bolí srdce. Protože umírají děti jiných matek. Ve válkách umírají vždycky. Cožpak už těch mrtvých na všech stranách není dost? Umírají vojáci, ale i nevinní: v Jemenu, v Gaze, v Izraeli, na Ukrajině, v Libyi, v Arménii, v Sýrii, v Nigérii.

Je to naše chyba a naše odpovědnost. Mrtvé neomluví žádná msta a žádná odveta. Mrtví jsou jednou provždy mrtví a jejich smrt byla zbytečná. Žádná smrt k ničemu dobrému nepřispěje.

Nelze čekat, až jedna strana zvítězí a převálcuje tu druhou. Jen se podívejme, jak dlouho trvá válka na Ukrajině, jak dlouho trvá konflikt na Blízkém Východu. Máte pocit, že se bojující strany někam posunuly? Já ten pocit nemám. Války obvykle nekončívají totálními vítězstvími a bezpodmínečnou kapitulací, ale dohodami a příměřími, někdy vratkými, někdy stabilními. Například Ukrajina nemá šanci jednou provždy porazit Rusko, Izrael nemá šanci jednou provždy porazit Araby. Liberálové nemají šanci jednou provždy porazit republikány a ani u nás nezvítězí totálně a navždy liberální pětikoalice se svým eurooptimismem a Green Dealy nad konzervativci či nad dezoláty.

Zastavme války a zakažme si krvavou nenávist. Aspoň se o to dennodenně pokoušejme. Slibme to nahlas každému a všem a zejména sami sobě. Říkejme to nahlas svým oponentům i médiím. Říkejme to tak dlouho, až to od nás odkoukají ostatní. My, politici, musíme jít příkladem. To my totiž za tu nenávist a za ty mrtvé můžeme. Každý z nás, kdo smrtelně nenávidí svého názorového oponenta. Kdo čeká na každý jeho výrok, aby ho mohl poplivat, pošklebovat se mu a urážet ho. Každý, kdo někdy v minulost opovržlivě komentoval jiného, jehož názorem na svět nesouzněl. Každý, kdo chtěl jiného umlčet. Každý, komu se názory jiných nelíbily. Kdo jinými pro jejich názory opovrhoval. Každý takový má krev mrtvých na svých rukou. Každý, kdo jiného kvůli odlišnosti morálně nálepkoval, kdo chtěl jinému zacpat pusu nebo mu vzít možnost vyjádření. Každý člen každé strany a každý novinář, který strašil národ katastrofami, jež prý na zem dopadnou s nástupem Kalouska, Klause, Zemana, Babiše, Okamury, Topolánka, Paroubka, Turka či Konečné. Každý z vás může za ty mrtvé. Každý z vás nese díl odpovědnosti za urážky na sociálních sítích, každý z vás má máslo na hlavě a svým jednostranným pohledem přispěl k atentátům a k válkám - skutečným, slovním, virtuálním.

Zastavme války a ovládněme se. Zapuďme nenávist ke každému, kdo si nemyslí totéž co my. Přinuťme všechny bojující strany k příměří. Války se končí jednáním a bez jednání se míru nedosáhne. Přinuťme každého, aby složil zbraně a zasedl k jednacímu stolu. Jinak budou války pokračování donekonečna. Jinak budou každý den umírat děti jiných matek a otců.

Nenadávejme těm, co jsou odlišní a vyznávají jiné bohy, hodnoty a vize. Udělejme vše, ať skončí krveprolití. Jinak je krev všech těch obětí i krví na našich rukou.

Autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů