AFÉRA: Úvahy kolem lva
Za čtrnáct dní a nějaké drobné to bude dvacet let, co jsme se s mou ženou Ljubou Krbovou nastěhovali do jejího domu ve Zvoli, vesnice na kopci nad Vraným, kousek od Zbraslavi. Je tu klid, někdy ale živo. Jako minulou sobotu, to u nás utekl lev a policajti ho zastřelili.
Po celou neděli mi chodily maily s dotazy, jak to bylo se lvem a jestli mě ten lev nesežral. Přirozeně, že jsem se o případu dozvěděl z internetu, úplně stejně jako všichni ti, co mi psali. Představuji si, jaké by to bylo za starých časů. Bušení na dveře. Co se stalo, ptal bych se. Pořádně se zamkněte, sousede, utekl lev! Panenko skákavá, musím to říct sousedce přes plot! A sousedé ozbrojení vidlemi by stavěli stráž.
Nic takového v naší době. Chudák lev žil na opačném konci vsi, než bydlíme my. Málo kdy se tam dostanu, viděl jsem ho snad jen dvakrát, třikrát. Žil v jakési kleci vestavěné do obyčejného venkovského domku. Majitel si zřídil cosi jako zoo. Naposledy jsem ho zahlédl někdy před čtrnácti dny. Zavedl jsem tam při procházce vnučku, zvíře šlo zahlédnout přes plot. Takzvaná zoo byla neoficiální, provoz všelijaký soudě i z toho, že majiteli dvakrát utekla puma. Tuhle šelmu tam taky mají a kdo ví, co s ní teď bude, když to se lvem tak dopadlo. Celý ten podnik je na černo, licence na chov žádná, stavby nepovolené. Každý má volný prostor k rozčilení nad tím, jak je ten stát liknavý. Tedy, on není ve všem liknavý. Kdyby šlo o živnostníka, kdyby to bylo kadeřnictví nebo pán byl pekař, to by bylo dohledu a kontrol a zákazů, on stát dokáže parazita na volné noze pořádně skřípnout!
Rozčilení mi ale jaksi nejde. On ten nepovolený chovatel je určitě srdcař. Co jsem tak stačil přes plot obhlédnout, věru to u něho nevypadalo na zlatý důl. Lidé k němu chodili koukat na zvířátka a platili vstupné. Ale jak říkám, zlatý důl z toho určitě neměl. Jak naložit s nepovolenými stavbami? Řeknete si, že zbourat. Co se zvířaty chovanými bez licence? Řeknete… zlikvidovat. Řeknete to upřímně?
Jsem opravdu boomer boomerovitý a prožil jsem pořád ještě větší část života v socialistickém šlendriánu a ten v mnoha ohledech trvá. Jenže za minulého režimu právě šlendrián dával aspoň trochu prostoru k iluzi jakž takž svobodného života. Když se tedy nadechuji k rozčilení nad tím, jak to, že stát nepovolenou zoo šest let trpí, hned zase vydechnu a začnu přemýšlet. Přeji si, aby měl stát sílu poslat k černé stavbě buldozér a bez cavyků ji zplanýroval? Chováte zvíře bez povolení. Svalnatý stát na vás pošle rasa neboli antouška. Z velkou radostí začne produkovat seznamy licencovaných zvířat. Ulicemi budou projíždět indikátoři, aby zachytili nepovolené štěbetání, sykot nebo zamručení. Chtěli byste v takovém státě žít?
Ono to k tomu jistě směřuje, ale doufám, že to ještě nějakou dobu může počkat.
Psáno pro Lidovky.cz