2022: Mendel, Mohamed a Nosferatu

Po obrozencích Němcové a Havlíčkovi přichází 200. výročí Gregora Mendela. Jak se popasujeme s „Moravanem německého jazyka“?

Příští rok osvěží řadu zásadních událostí a osobností. Ale v bující éře „kultury zákazů“ stojí za pozornost i ty drobnější. Například jak papež zakázal vícehlasý zpěv, jak radnice v Amsterodamu zakázala koulování nebo jak slavná tanečnice Isadora Duncanová nesměla vystoupit v Bostonu, neboť prý byla moc „rudá“.

Leden začne sto let po vzniku Velké Prahy. Začleněním Dejvic, Vinohrad, Žižkova či Smíchova vznikla metropole hodná toho jména, což magistrát připomene sám. Ale my si připomeňme jeden detail.

Filozof Ladislav Klíma si roku 1922 poznamenal, že přestal jezdit tramvajemi, neboť v nich magistrát zakázal kouřit. I to patřilo k modernitě metropole. Z dnešního pohledu působí poměry, kdy se ve veřejné dopravě smělo kouřit, jako něco navýsost zaostalého a zdraví ohrožujícího.

Ale zkuste si představit, že epidemie covidu bude pokračovat. Že za deset let někdo vejde do interiéru bez roušky či bude jen nadávat na digitální způsob života a kontaktů. Nespatří v něm mladí, kteří jiné poměry nepoznali, zaostalce či asociála ohrožujícího ostatní?

Tím není řečeno, že to tak bude. Ale na příkladu kouření v tramvaji vidíme, jak rychle se z něčeho stane „nový normál“. A i když se všechny covidové restrikce trvale neudrží, je užitečné se na leccos mentálně připravit.

Od hrachu k Nobelově ceně

Poslední dobou byly pilíři těchto článků postavy narozené před 200 lety: Božena Němcová (1820) a Karel Havlíček Borovský (1821). Tento trend setrvá i teď. Ale osobnosti českého národního obrození vystřídá jiná, univerzalističtější liga. Připomeneme si 200 let od narození Gregora (Řehoře) Mendela, zakladatele moderní genetiky.

Mendelovy zákony dědičnosti stály na počátku cesty, jež vědu dovedla až k rychlému vývoji vakcín proti covidu. Jenže Mendel se z českého panteonu 19. století vymyká. Jednak nebyl ryzí etnický Čech, ale „Moravan německého jazyka“, jak sám říkal. Narodil se 20. července 1822 v Hynčicích německé matce a napůl českému otci. Jako kněz, mnich a opat augustiniánského kláštera ve Starém Brně nenaplnil klišé o pokrokových obrozencích. Uvidíme, co se z toto vyvrbí. Brno se na Mendelův rok poctivě chystá už dlouho.

S tím souvisí dvě věci. Liberec si připomene 150 let od narození jiné osobnosti vymykající se z českého etnického narativu. Průmyslník Theodor von Liebieg (15. 6. 1872 – 23. 5. 1939) se podepsal na tváři Liberce tak jako Baťa na tváři Zlína. Byl jedním z prvních lidí v Rakousku-Uhersku, kteří si pořídili auto. A když v Kopřivnici vyrobili jako první v monarchii automobil Präsident, von Liebieg byl členem osádky, která s ním vyrazila na pionýrskou jízdu Kopřivnice–Vídeň.

Za druhé. Gregor Mendel razil cestu, kterou o sto let později dotáhli k objevu struktury DNA a Nobelově ceně (1962) Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins. Watson ještě žije, je světový rekordman v délce laureátství (bude to už 60 let). Nobelovu cenu dostal v témže roce jako dávno zesnulé legendy Landau (fyzika) a Steinbeck (literatura). Ale má smůlu, neboť je společensky ostrakizován za jisté politicky nekorektní výroky.

Tak nám zabili Želivského

Svět si osvěží další události či trendy. Jak uvádí Wikipedie, v roce 1922 dosáhlo největšího rozsahu britské impérium. Pod britskou korunu patřila v té či oné formě čtvrtina světa i čtvrtina jeho obyvatel. Jenže právě na tomto vrcholu se začala rýsovat i cesta dolů z něj. Doložila to 6. 12. 1922 samostatnost Irska, tedy jeho republikánské části. Tehdy skončilo Spojené království Velké Británie a Irska. Už sto let platí Spojené království Velké Británie a Severního Irska. A rýsuje se otázka, jak dlouho v této podobě ještě vydrží.

V létě uplyne 1400 let od odchodu proroka Mohameda z Mekky do Medíny, což je událost známá jako hidžra, jíž začíná islámský letopočet. Ale protože lunární islámský kalendář má kratší roky, pro muslimy v červenci začne už rok 1444 hidžry. Kulatých 1400 let možná více oslaví progresivní Západ, kde fandění islámu patří ke znaku pokrokovosti a uvědomělosti.

Kdo zná Letopisy království Franků, jistě ví, že je v nich pasáž o říšském sněmu v roce 822 ve Frankfurtu a účasti slovanských delegací včetně Čechů a Moravanů. Je to první historická zmínka o Moravanech, takže Morava má vedle Mendela i 1200 let vlastní identity.

Zájemci o husitství si zase připomenou 600 let od popravy Jana Želivského (9. 3. 1422). Byl to vášnivý radikál, občas považovaný za táliba husitské revoluce. Což mohlo být dáno i tím, že revolucionáři éry před knihtiskem sázeli na rétoriku a emoce. Německá reformace, o sto let mladší, se šířila kultivovaněji a Lutherovy teze se tiskly ve velkém. Německo si připomene 500 let od vydání Lutherova překladu Bible. Je to ostatně základ dnešní spisovné němčiny.

Za zmínku stojí i 400 let od narození (datum není známo) šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, odpůrce a posléze oběti čarodějnických procesů, zvláště fanatického inkvizitora Bobliga. Byl upálen 18. 9. 1685 v Mohelnici a ve Vávrově filmu Kladivo na čarodějnice ho hrál Elo Romančík.

Na své si přijdou milovníci starého Egypta. Před 200 lety (27. 9. 1822) oznámil Jean-Francois Champolion, že rozluštil hieroglyfy. Před 100 lety (4. 11. 1922) Howard Carter objevil hrobku faraona Tutanchamona. Jako první a zatím poslední nevykradenou.

Dramatický vývoj po první světové válce si osvěží Evropa. Německo si na počátku výmarské republiky užívalo kulturní svobodu. Dokládá to filmový horor Upír Nosferatu (1922) režiséra Murnaua, skvostná ukázka německého expresionismu. Druhou stranou mince byla neblaze proslulá hyperinflace, jež se rozjela v červenci 1922. Lze říci, že ve společenské DNA Němců působí obava z ní a jejích důsledků dodnes.

Italové si 28. října připomenou Mussoliniho „pochod na Řím“, tedy 100 let od převzetí moci fašisty. Ale nakolik je dnes tato inspirace aktuální, nakolik by uspěl fašismus v tomto – dnes na pohled komickém – ražení, to je otázka do pranice. Dnes frčí kultivovanější formy.

Poslední na Měsíci

Už jen senioři si pamatují přímé přenosy z programu Apollo a přistání lidí na Měsíci: 14. prosince 1972 tam zanechal stopy poslední – Eugene Cernan (jeho slovenský otec se narodil jako Čerňan a česká matka jako Cihlářová). Kdyby to šlo, jak si lidé před 50 lety mysleli, tak se teď běžně létá na Mars, ba i k Jupiteru. Ale realita je potvora. Z celkem dvanácti mužů, kteří chodili po Měsíci, žijí už jen čtyři. Nejmladšímu z nich je 86 let.

Magellanovu výpravu, první obeplutí světa, jsme tu už připomínali. Teď přijdou na řadu bilance. Před 500 lety, 6. 9. 1522, se do Španělska vrátila jen jedna loď z pěti, které vyrazily na cesty, jen 18 mužů z původních 270 (dalších 17, kteří uvázli v portugalském zajetí, dorazilo časem). Leč stejně to byl úspěch. Už ekonomicky, neboť loď Victoria přivezla tolik koření, že jeho cena přesáhla náklady na výpravu. Ale hlavní byly objevy, a to nejenom nových území.

Když Victoria zastavila na Kapverdách, posádku překvapilo, že podle lodního deníku bylo 9. července 1522, ale na místě byl již 10. červenec. Že by šlendrián ve vedení deníku? To by byl průšvih, neboť by to znamenalo, že dodržovali špatně půsty (asi jako kdyby dnes na někoho prasklo, že netřídí odpad). Jako první to vysvětlil vzdělaný kardinál Gasparo Contarini: když přeplouvali datovou čáru, o jejíž existenci tehdy nikdo nevěděl, tak v deníku neposunuli den.

Pro nás má význam 150 let od startu rakousko-uherské polární výpravy. Jednak proto, že její vůdce, kartograf, polárník a malíř Julius Payer, byl rodák z Teplic. Dále proto, že tato výprava objevila Zemi Františka Josefa, poslední neznámé území Evropy (její název přečkal připojení k Sovětskému svazu v roce 1926 a platí stále). A též proto, že právě tam zemřel a má hrob český člen výpravy Ota Kříž (jeho pohřeb nakreslil Payer).

Povolili Galilea!

A na závěr něco z historie cancel culture. Před 700 lety papež Jan XXII. zakázal vícehlasý zpěv v kostelích. Výsledek? Začala ho rozvíjet šlechta. Před 550 lety Amsterodam zakázal koulování. Před 100 lety starosta Bostonu zakázal představení tanečnici Isadoře Duncanové, neboť vystoupila v průhledném kostýmu a vyjádřila se pochvalně k sovětskému Rusku.

Kdo si počká, ten se dočká: 11. září 1822 Kongregace pro nauku víry (bývalá inkvizice) povolila šířit heliocentrický světonázor – 300 let po Koperníkovi a 200 let po Galileovi. Konečně směl vyjít Galileův Dialog o dvou největších systémech světa.

LN, 31.12.2021