28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
krmič 24.11.2005 11:36

Re: Možná Vás to překvapí, ale...

Souhlas! (já ovšem nejsem odborník, tak to nemá váhu :-))
krmič 24.11.2005 11:30

Re: Re: CO S KOLDOMEM

Můžete uvést příklad, o co jde? V těch normách, co tam nesmí/musí být? Proč by Koldům (po případných úpravách) nevyhovoval?
Kikina 24.11.2005 7:55

Re: Široké chodby a schodiště

Také jsme po svépomocné výstavbě (družstevní) tak žili. Dnes - po 35  letech - už ne....   
velvet 23.11.2005 23:53

Re: CO S KOLDOMEM

to je otázka, zda by vyhovoval; časem a postupně se totiž na veškerá vzdělávací a zdravotnická zařízení (čtěte budovy) budou vztahovat normy EU, například my u nás tápeme s jednou střední školou, která bude muset do nové budovy a žádnou LDN či cokoli podobného do staré plánovat nemůžeme. Není to akutní, ale je to reálný problém, a vlastně, že se svěřuju, platí i na stávající LDN, takže kdybyste si chtěl někdo u nás zřídit krajskej soud nebo něco takovýho hygienicky odolnějšího - berem'. :-)
šakal 23.11.2005 23:16

Možná Vás to překvapí, ale...

...tady bych se rád té socialisticko-realistické architektury zastal. Jakkoliv je mi protivná svým ideologickým pozadím a výtvarně mě nijak neoslovuje, musím uznat, že ciit pro urbanismus měli její tvůrci opravdu vytříbený! Ostarvská Poruba, kterou jsem loni navštívil a zevrubně prohlédl, je v organizaci plnokrevného městského života mnohem úspěšnější než pozdně modernistická řešení známá z našich panelových sídlišť. Zkrátka, sorela zde FUNGUJE mnohem lépe než FUNKCIONALISMUS. Sám bych to ještě před pár lety nerad připouštěl, ale teď to po osobní zkušenosti nemohu popřít...
 
...Možná je v tom zajímavý paradox, že ta avantgarda byla "nabitá" ideologií víc než ta tolik vysmívaná sorela (7;- ))   
fakír 23.11.2005 22:44

CO S KOLDOMEM

ten dokument jsem viděl a bylo a je to strašné. jediné co mne napadlo co do budoucna s Koldomem tak dát všem mladým lidem a rodinám bydlení jinde a z Koldomu udělat dům s pečovatelskou službou. vzhledem ke stárnutí populace by to Litvínovu pomohlo, na rozdíl od jiných domů je tam dost prostorů pro různé služby a aktivity. a co se týká kolektivního života tak důchodci jsou cílovou skupinou, která by to ocenila. jinak nevím.
Čumil 23.11.2005 22:42

No, málo naplat, ohlédneme-li od dávno mrtvých koliluzí,

je to co do formy na rok 1952 neuvěřitelně kvalitní architektura, podobně jako brněnská dětská nemocnice z oněch časů. Pak už začala naplno zuřit stalinská sorela s eklektickými barokními a renesančními prvky a maloměstsky kýčovitou výtvarnou výzdobou omítek.
Saša 23.11.2005 16:02

Litvínovský Koldům nebyl ale pravým sovětským koldomem.

Byl to jen takový náběh, do značné míry způsobený neznalostí sovětských reálií, jež chtěl kopírovat.
Sovětské koldomy spočívaly na skutečném kolektivním životě. Několik obytných místností pro několik rodin s jednou společnou kuchyní a jídelnou. Obvykle na jednom patře. Dost podobné našim kolejím či svobodárkám - ovšem tam v tom žily rodiny (a souvisí to s nakupováním do síťovek).
Ale i tak je ten Litvínov úděsným dokladem levicové blbosti a ta reportáž rovněž potvrdila to, že čím nižší inteligence, tím vyšší touha po kolektivismu. Po společném žití.
Naopak vyšší inteligence je provázena výraznějšími sklony k individualismu.
Je to patrno u dětí, u dospívajících, u mladých dospělých v mecítmě... i u důchodců.
 
 
Yfča 23.11.2005 15:33

Široké chodby a schodiště

bych koldomu nevyčítala, na počet obyvatel byly asi potřebné jako evakuační. Dokonce se domnívám, že ta touha se sdružovat se stejně starými lidmi je u mladých kolem třicítky normální, ale že časem vždycky dojde k jakémusi rozvolnění dříve přátelských vztahů. I my jsme kdysi v domě s 12ti byty se zhruba stejně starými obyvateli a malými dětmi slavili společně silvestra a různé narozeniny. Dnes už ne. Někdo se rozvedl, jiný se přistěhoval, děti odrostly a všechno je jiné.  Koldům je idea věčné pospolitosti směřující ke šťastným zítřkům, které se nekonají. Na fakultě jsme se o něm učili, konečně jsem ho viděla v reálu. Díky za zprostředkování, bylo to smutné a poučné. 
Jirka 23.11.2005 15:21

Re: No, však...

Já to taky nemyslím, že by Prosek byl nějaké veledílo. Jen jsem to napsal pro porovnání, aby si někdo nemyslel, že je to největší dům.
šakal 23.11.2005 15:07

To by byl zajímavý námět na oživení!

Určitě by se vyplatilo část maličkých bytů ponechat jako levné "startovní" bydlení pro mladé nebo naopak starší nájemníky. Ostatek by bylo lze citlivě zrekonstruovat na větší plošný standard a tyto byty by mohli využívat movitější lidé s rodinami. Tím by se kromě nutné stavební obnovy dosáhlo i toho, že by dům ožil generačně i stavovsky různorodými nájemníky. To je vždycky ku prospěchu věci, protože každá sociální "monokultura" je nezdravá - v architektuře zvlášť!
krmič 23.11.2005 15:01

Trochu mimo

Když slyším Koldům, tak se mi vždycky vybaví veršík z písničky, kterou jsme měli v takovém kabaretu na vojně (1963): "...staršino, dávej knížku, napiš tam KOLDŮM, ať mám klid, čeká na mně u brány ta kterou chtěl bych navždy mít..." (autor František Gause, budiž mu země lehká!). Myslela se tím samozřejmě ta restaurace. Já jsem tam nikdy nebyl, bylo to z Mostu přece jenom trochu daleko. Zahlédl jsem tuto stavbu jenom jednou z dálky, už ani nevím při jaké příležitosti. Ten dokument v TV jsem bohužel neviděl. Ale velký obytný dům, který by měl široké chodby a schodiště - nesmyslně, marnotratně široké! OBROVSKÉ - to by byla krása, to by byl sen! Bohužel asi nikdo nikdy nic takového u nás nepostaví.
šakal 23.11.2005 14:59

No, však...

...on taky pražský Prosek nikdo za veledílo pokrokové architektury na rozdíl od koldomů nevydával. A to dokonce ani v letech, kdy to sídliště vznikalo. Mluvilo se nanejvýš o "bydlení pro pracující" (7:- P) Notabene, je přeci něco docela jiného, když máte schodištovou sekci, kde jsou čtyři partaje na patře a celkem čtyřicet rodin v domě. To by Vám pak muselo vadit, že na Vinohradech stojí činžáky těsně vedle sebe, v každém žije nějakých dvacet rodin a dohromady je to v celém domovním bloku také kolem tisíce obyvatel. Je přeci něco odlišného rostlé město se samostatnými domy v porovnání s bydlením na velkoubytovně (7;- ))
bitaxe 23.11.2005 14:41

Re: Re: Udelal se pokus, ktery nevysel zcela tak, jak byl zamyslen.

to pecka je to druhý panelák v ČB (první byl Experiment na Linecké 1958) druhý právě Koldom na Pražské (tehdy ještě Tř. Míru) Stavebně se moc nezdařil podklad není pro podobnou stavbu zřejmě dost nosný a dům prodělal několik rekonstrukcí (poslední před pár lety) dnes má i nový méně šedý kabát.
bitaxe 23.11.2005 14:37

Re: Udelal se pokus, ktery nevysel zcela tak, jak byl zamyslen.

Háček je že to bylo poněkud jinak, podobných koldomů se postavilo víc jedn třeba míjím denně cestou z práce, v Č. Budějovicích ho v roce 1960 postavil bolševik podle stejného modelu. Tedy minibyty, kino, stravovna, šílené pavlače a chodby architektonicky z venku vypadá docela zajímavě, z pohledu obyvatele je to spíš něco jako kriminál.  
pecka 23.11.2005 14:32

Re: Udelal se pokus, ktery nevysel zcela tak, jak byl zamyslen.

Asi nebude jen jeden. V Č.Budějovicích je taky koldům a já až do toho dokumentu netušila, že to kol je od kolektivní. Jsou v něm mrňavé byty, restarurace a kino, historii, jak to s ním bylo od začátku, bohužerl neznám.
Jirka 23.11.2005 14:06

Pro porovnání

Chápu, že na Litvínov je těch 350 bytů v jednom domě značně moc. Ale pokud to porovnám s panelákem na Proseku, tak tam je 13 vchodů, 10 pater a asi 3 byty na patro. Takže výsledek je ten samý, ovšem těch baráků tam stojí 10 a určitě nejsou v Praze největší.
Jirka 23.11.2005 13:46

Památková ochrana

Mám pocit, že zrovna v případě Koldomu památková ochrana může zabránit v ¨nějaké rozumné přeměně. Dům je to klasický, žádný panelák, takže by neměl být problém ho vevnitř přestavět. Pokud by se zmenšil počet bytů a zvětšila jejich plocha, nejspíš by to nebylo špatné bydlení. Stavba samotná bude postavena ještě dost kvalitně.
šakal 23.11.2005 12:51

No...kde bydle Hilský, nevím, ale...

...Evžen (někdy psáno též Eugen) Linhart obýval jednu z nejkrásnějších funkcionalistických vilek, jaké jsem kdy viděl. Navrhoval si ji pochopitelně sám, je v ní i rozlehlý ateliér, a ten dům stojí dodnes na adrese "Na Viničných horách 46", na pražské Hanspaulce. Obrázek jsem bohužel na netu neobjevil, škoda...doporučuji procházku! (7;- ))
Jarka 23.11.2005 11:26

Šakale, díky,

z toho dokumentu jsem měla dost smíšené pocity. Ze začátku, zvenku, se mi ten dům docela líbil - umístěním v zeleni, východem do parku. Pak stačil záběr na poštovní schránky. Představa takového množství lidí je děsná. A když začali vysvětlovat, jak po návratu z práce se stavili v restauraci v přízemí, doma dali spát děti a vrátili se do té společenské místnosti, to už byl naprostý konec. Líbilo se mi, jak nějaká paní říkala, že maminka chodila pomáhat do školky, kterou tam měli - jenže jí asi nic jiného nezbývalo, když jsem viděla tu velikost bytu. Korunu tomu nasadil průvodce německých turistů, který neuměl německy. Ten film byl dobrý na získází deprese na celý večer. Nebo na radost z toho, že člověk nemusí v ničem podobném bydlet.
krmič 23.11.2005 11:25

Re: Trochu tendenční

Sídliště se přece budovala už dávno před rokem 1968. V 50. letech ovšem ještě se snahou vytvořit opravdová města - viz Poruba, Havířov. V 60. letech klasická panelová sídliště. V roce 1968 žádný zlom nenastal, tehdy byly úplně jiné starosti, před 21.8. i po něm...
Náhodný 23.11.2005 11:06

Re: Trochu tendenční

Optimální řešení existuje. Není to ovšem tzv. panelák naležato (jinak: podnikatelské baroko), ale vesnice nebo malé město s vlastní a od začátku projektovanou infrastrukturou.
JAB 23.11.2005 10:30

Re: A tvurci teto obludnosti bydleli kde?

Samozřejmě, že ve vilách na pražské Ořechovce.
jan 23.11.2005 10:28

k doplnění

Ad vocem Devětsilu nutno dodat, že to byl spolek hlásící se, a to hrdě, ke komunismu a vyslovivší souhlas s 21 podmínkou Kominterny. Takže jaký pán, takový krám. Později (1949) z toho mělů potíže Jiří Voskovec, když ho jako člena Devětsilu a toho přihlášení se (1920) nechtěli vpustit do USA. Vysvětlil to, ale trvalo mu to devět měsíců.
Antonín Hrbek 23.11.2005 9:53

Trochu tendenční

jsou jak film tak i článek. Tak trochu totiž opomíjí pozitiva řešení. kterým bylo zabezpečení potřebných služeb pro obyvatele (zaměstnance Stalinek), včetně kulturního a sportovního vyžitíi i zdravotní péče. Také proti vlastní architektuře a jejímu zasazení do okolí asi nemehou být velké námitky.
Ztroskotaly dvě základní ideje - že zaměstnavatel bude pečovat o o své zaměstnace  a že zaměstnavatel i zaměstnanci budou pečovat o dům. Ztroskotání mělo dvě fáze - rok 1968 a rok 1989. V padesátých a počátkem šedesátých let dům  celkem uspokojivě fungoval.
Z dnešního pohledu není po formální stránce velký rozdíl mezi koldomem a komplexně vybaveným hotelem. Bytová nouze a umístění domu znemožnily jeho efektivní přeměnu na hotel.
Ztroskotání ideje v roce 1968 si uvědomili i tehdejší vládci a přistoupili k druhému extrému - výstavbě sídlišť bez základní obsluhy. Paralelně s tím vznikly druhé domovy, kde lidé hledali možnosti vyžití.
Po roce 1989 zase vznikají čtvrtě s podnikatelským barokem zabírající zemědělskou půdu a také bez zajištění zákadních služeb, přičemž se předpokládá, že každý má automobil, aby si někam mohl zajet. Nejlépe do Hypermarketu likvidujícího drobné podnikatele.
Optimální řešení asi neexistuje, ale je nutno jej hledat.
 
velvet 23.11.2005 9:52

Podpis tučným perem, díky, šakale.

(Nemohl jsem od toho dokumentu odtrhnout oči.)
mirek 23.11.2005 9:49

A tvurci teto obludnosti bydleli kde?

Nemate nekdo tuseni kde tvurci (Linhart, Hilsky a jini predstavitele "avantgardy") sami bydleli? Plus minus v dobe kdy to projektovali a pak nasledne v dobe kdy to uz stalo? Vsazim vlastni boty ze v koldomu ne.
PPP 23.11.2005 9:43

monstra

Nadměrné obytné domy jsou vždy problematické, a to při jakékoli ideologii. Únikové cesty pro případ požáru musí být dostatečně široké pro množství evakuovaných a ta šířka způsobuje disproporci mezi velikostí chodeb a bytů. Nebo jsou řešením kovové žebříky?
Yarda 23.11.2005 8:56

Udelal se pokus, ktery nevysel zcela tak, jak byl zamyslen.

Nebyla postavena cela rada Koldomu, ale jen jeden, tak se snad nic tak hrozneho nestalo.
Kdo nic nedela, nic nezkazi.
Jde o to, aby se zkusenost z takoveho ne zcela vydareneho pokusu vyuzila a nezustalo jen u pivnich reci.
Saša 23.11.2005 8:51

Šakale, máte pravdu a napsal jste ji hezky,

nicméně znám etnikum, jehož životnímu stylu by po násilném spálení maringotek a zbuřtovatění koní přesně takový koldům vyhovoval. Musel by být jen trochu více odolný proti fysikálnímu poškození.