28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Všichni tady (ne)chcípneme

Velmi vřele doporučuji nahlédnout do statě pana Jaroslava Poláka, kterou nazval příznačně Všichni tady chcípneme. U článku jsem nenašel diskusi.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Volarik 17.8.2019 4:14

Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám...

... na něco z fyziky základní školy.Kladu pravidelně tuto otázku: Máme dva druhy ledu, led spočívající na pevné zemi (povětšině Antarktida) a led plovoucí na moři (po většině Arktida).Co se stane s hladinou světových moří pokud VŠECHEN ARKTICKÝ, TEDY PLOVOUCÍ LED ROZTAJE (úmyslně zdůrazňuji, který druh ledu mám na mysli)? Naprosto pravidelně dostávám odpověď, že hladina stoupne a to silně. Když se optám: A proč si to myslíte, dostávám pokaždé stejnou odpověď: Protože ten led vyčuhuje z vody.

A takoví pitomci mě chtějí poučovat o fyzických jevech na globální úrovni!!!

A. Hrbek 17.8.2019 7:11

Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám...

Pane Volariku - udělejte jednoduchý pokus. Nalijte do skleničky vodu dejte do ní kostku ledu a změřte výšku hladiny vody. Počkejte až všechen led roztaje a znovu změřte výšku hladiny vody.

Budete asi trochu překvapen.

P. Jášek 17.8.2019 7:38

Ale vy ten led přidáváte

J. Lukavsky 17.8.2019 8:01

Re:

měření hladiny je PO přidání ledu. Ale pro jistotu si vezmu fixku a půjdu do hospody si to prověřit. Máte mě na svědomí, každý pokus se musí několikrát opakovat - a kdo mi to proplatí? Whiskey není laciná! J.L. end

P. Jášek 17.8.2019 9:31

Re:

A kdo ho přidává tam, do moře?

B. Volarik 17.8.2019 21:22

Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám...

Pane Hrbek, děláte pokus pozpátku. Tady je ten pokus správně: Naplňte hrnec vodou až po okraj a dejte ho do mrazáku. Když ho za pár hodin z mrazáku vytáhnete, bude z něj vyčuhovat led. Postavte ten hrnec na stůl (nebo to trochu ohřejte na vařiči pro zrychlení akce)a počkejte až to všechno roztaje. Hladina bude přesně tam kde byla na začátku pokusu. Nějaký ten výpar je zanedbatelný (v podstatě nepozorovatelný) když se jedná o někalitrový hrnec a teploty pokojové, s normální relativní vlhkostí vzduchu (třeba kolem 40-50%).

Ta arktická voda už totiž v moři byla, jenom zmrzla, nikdo nic nepřidával.

A. Hrbek 18.8.2019 14:00

Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám...

O tom, že v 1 kg vody a v jednom kg ledu je stejné množství vody není nutno se přesvědčovat.

Udělejte raději tento pokus: naplňte nádobu vodou z poloviny a změřte její hladinu. Pak zmražte její obsah tak, aby v něm byla čtvrtina polovina plovoucího ledu a změřte výšku hladiny vody.

B. Volarik 18.8.2019 0:25

Re: Budete asi trochu překvapen.

Vnější podmínky v místnostech pokusu: Teplota vzduchu 24.5 až 25.5 °C (Digitální termostat A/C nastaven na 25°C). Relativní vlhkost vzduchu: 42%.Nadmořská výška v Northridge, CA : 248 mnm.

Vzal jsem kuchyňskou měrku s ryskami na jedné straně pro Litry, na druhé straně pro americké unce a cupy. Nádoba:Průhledný plastik, mírně kužlovitého tvaru, dole šířka 9.5 cm, nahoře otevřená na 12 cm, tedy nikoli trubice, spíše konévka.

Nalil jsem do nádoby 3/4 L (750 ml) vody. Začal jsem přihazovat takoví ty půlměsíčky ledu, co produkuje naše lednička a přihazoval jesm tak dlouho, až hladina vystoupala přesně na 1L - to je dost velký, jasně pozorovatelný rozdíl mezi 750 ml a 1,000 ml. (Na konvičce je 20 rysek s vyznačením na 1/4 = 250, atd až do značky 1L = 1,000 ml).

Postavil jsem nádobu s vodou a ledem na stůl v kuchyni a čekal. Když všechen led roztál, zůstala hladina přesně na 1,000 ml, püntlich jako před ropuštěním ledu.Tedy aspoň pouhým okem ...na setiny milimetru jsem to neměřil.Závěr: Roztaje-li všechen plovoucí led v nějakém prostředí, hladina vody zůstane úplně stejná jako před rozpuštěním ledu, kdy led částečne vučuhoval z vody.Fyzikální ůdaje: Voda po zmrznutí v led zvětší svůj objem o cca 9%. Cca 8% celkového objemu plovoucího ledu vyčuhuje nad hladinu. Odpařování vody/ledu v nádobě jsem opominul. Za tu hodinu,co pokus trval, se v těch podmínkách nic moc vypařit nemohlo.

Nějaké poznámky, upřesnění, kritika? Vítám....

L. Novák 18.8.2019 5:20

Re: Budete asi trochu překvapen.

Závěr: Voda v ledu obsažená se po roztání scvrkne :-) do menšího objemu, což zhruba vykompenzuje objem dříve vynořené části ledu nad hladinou.

P. Grigar 18.8.2019 8:58

Re: Budete asi trochu překvapen.

... fejkňůs kombinované s hejtspíčovinou. Fuj, styďte se, pánové. Když se kácí les, musí lítat třísky.

L. Novák 18.8.2019 12:44

Re: Budete asi trochu překvapen.

Chcete sem vložit oponentní příspěvek? :-P

P. Grigar 18.8.2019 21:53

Re: Budete asi trochu překvapen.

.. ironie. ;-)

Z. Lapil 18.8.2019 22:18

Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám...

Mně vychází, že hladina klesne. Pochybuju, že to domácím náčiním změřím, ale to je asi jedno.

A/ Led plave, protože má při stejné hmotnosti větší objem. Rozpuštěním jeho objem klesne a bude klesat až do teploty 4st. C. Následně se začne objem zvětšovat a hladina stoupat.

B/ Jde-li o vodu z vodovodu, její teplota přidáním ledu klesne a klesne tak i její objem a hladina. Opět do 4st. C, pak začne objem/hladina opět stoupat

Kde dělám v těchto úvahách chybu?

K. Drábek 17.8.2019 8:21

Re: Já se vždycky těch pomatených oteplovačů zeptám...

Narazil jste na problém školství, ne na to, že děcka jsou pitomá.

M. Šejna 17.8.2019 9:34

svérázný zeměpis mistra Volárika

alarmisti jsou sice magoři, ale nejsou tak pitomí, jak si mistr Volárik myslí.

Problém arktického ledu není v plovoucím ledu, ale v grónském ledovci.

Alarmisté narozdíl od mistra Volarika vědí, že rozsah mořského ledu v Arktidě každým rokem klesá a roste v rozsahu zhruba mezi 3 až 14 mil km2. Ty 3 miliony tam bývají na podzim, 14 milionů na jaře. A alarmisté vědí, že s mořskou hladinou tahle pravidelná sezónní změna nedělá skoro nic.

Pokud by ale roztál grónský ledovec, bylo by to něco jiného. Leda, že by si mistr Volárik myslel, že Grónsko je plovoucí ostrov.

J. Lukavsky 17.8.2019 9:45

Re: svérázný zeměpis mistra Volárika

"nedělá skoro nic." ale má to pozitivní zpětnou vazbu, led odráží většinu tepla, voda pohlcuje. J.L. end

R. Vacek 17.8.2019 19:26

Re: svérázný zeměpis mistra Volárika

Pokud by grónský ledovec roztál, tak by Grónsko nebylo ledem zatlačováno do podloží a zvedlo by se, čímž by vznikl prostor pro roztátý led.

R. Vacek 17.8.2019 19:36

Re: svérázný zeměpis mistra Volárika

Jen pro doplnění odkaz na dokument, kde je uvedeno, že Grónsko se díky odlehčení zvedá o extremních 100 mm za rok.

https://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/ZFG2X/ZF2_kryogenni_2016_web.pdf

B. Volarik 17.8.2019 21:12

Re: svérázný zeměpis mistra Volárika

Pan Šejna opomněl můj důraz na problém POUZE A POUZE PLOVOUCÍHO LEDU. Grónský ledovec je jiný problém.

Oteplovačům při kladení otázky vždycky zdůrazňuji, že se jedná pouze o led plovoucí na moři. A stejně vždycky odpoví nesmysl.

M. Šejna 18.8.2019 11:26

pane Vacku

pokud odtaje z Grónska 1 km silná vrstva ledovce, pak se Grónsko nezvedne o 1 kilometr, ale postupně se zvedne jen asi 350 metrů. On totiž ten led nemá tak velkou měrnou hmotnost, jako zemská kůra.