28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Sčítání a polská menšina

Polská menšina rozjela zajímavou kampaň k nedávno skončenému sčítání lidu ve stylu, hlásit se k polské národnosti je in. To byl velký rozdíl proti kampani za moravskou národnost, která zbytečně vsadila na rozeštvávání a rozdělování lidí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kadeřábek 14.5.2021 14:03

Získávání údajů, které většinou státní správa má v digitální podobě v několika databázích (matrika, evidence vozidel, katastrofický úřad evidence nemovitostí, zdravotní dokumentace, dokumentace zaměstnavatelů, rejstříky firem, živností, důchodová evidence, sociální dávky, zdravotní a sociální daň, daně obecně a další a další) nestačí státu aby nás otravoval jakýmsi sčítáním. Není nejmenšího důvodu se prsit a údavat jim tam jakési občanství, náboženství atd. Mají toho dost. Tedy celý problém s polským občanstvím vidím ve spojení se sčítacím archem vidím jako marginální věc. Jedině, že by přišel nový Hitler a podle těchto údajů by začal provádět npovou genocidu podobně jako s židy podle našich sčítacích listů.

F. Navrátil 14.5.2021 9:36

Takže Poláky na Těšínsku stále máme. Nepočeštili jsme je. Ovšem na druhé straně bychom dnes marně hledali někdejší česky hovořící menšinu v Ratibořicku a Hlubčicku (Moravce) nebo někdejší silnou českou menšinu v Kladsku.

T. Zlesa 14.5.2021 7:55

Dnes pan autor překvapil v pozitivním smyslu. Děkuji.

J. Strakoš 14.5.2021 7:16

Žiji kousek od hranic s Polskem a vzpomínám, že již za socialismu tady byly dvojjazyčné názvy ulic i obchodů. A toto přetrvává, např. v Hnojníku je základní škola vyučující v polštině, kde zřizovatelm je město. Na druhé straně hranic jsem si ničeho takového nevšimnul - vše jen v polštině.

A dvakrát nadšený z toho popravdě nejsem - název ulic, státní školy apod. by měly být v jazyce daného státu - opravdu nevidím důvod, proč by měl stát investovat do cizojazyčného vzdělání jiných národností - taky by se mohlo stát, že se obyvatelé ČR hovořící polsky budou chtít jednou k Polsku taky připojit.

To není rozhodně výtka vůči Polsku nebo Polákům, spíš mi to přijde jako takové nesebevědomé chování našeho státu.

T. Zlesa 14.5.2021 7:52

Pane, postudujte dějiny té oblasti, kde žijete. Tato metoda "zabrat a poněmčit" se v minulosti používala. To tady propagujete.

Polsky mluvící lidé tam žili ve většině už když o českém státu se čechům ještě ani nesnilo.

J. Strakoš 14.5.2021 10:12

Nepropaguji poněmčování. Mám za to, že dodržovat nějaké státní standardy má smysl, takže třeba nápisy by měly být jendotné napříč republikou bez ohledu na místní obyvatele. Stejně tak úřední (a školní) jazyk.

H. Rybnická 14.5.2021 10:53

Už jste si jednou něco přečetl o administrativním zřízení Švýcarska? Doporučuji.

T. Zlesa 14.5.2021 10:58

Propagujete počešťování BEZ OHLEDU NA MÍSTNÍ OBYVATELE. Všechny tyhle věci jsou upraveny zákony. Ty nápisy nikdy nejsou v jednom jazyce, ale jsou dvoujazyčné. Takže diskriminován není žádný česky mluvící. Jen některým nacionalistům to vadí. V polských školách se děti učí také češtinu. A ti co jim to učení jde, ji umí mnohdy lépe než většina českých dětí. A že v ostatních předmětech se učí jazykem, jak je naučili rodiče, to je špatně? Jsou to znaky svobodných lidí ve státě ctícím svobodu občanů. To co tu propagujete je diktatura mocnějšího státu.Rv

J. Strakoš 14.5.2021 12:53

V tom případě jsem někerý nacionalista, který prostě necítí, že je to dobře (asi tak, jako Vy cítíte, že to dobře je). Prostě někde bych výjimky neakceptoval.

Nazývat to diktaturou státu je samozřejmě demagogické, ale to je Vám asi zřejmé.

J. Jurax 14.5.2021 23:01

No, nevím. Řekl bych, že ty jednotné nápisy nebyly ani za Rakouska-Uherska, za první republiky, za bolševika, dokonce ani za protektorátu.

Koneckonců Moravan i Čech, natož Slezan, se dokáže v polštině jakžtakž orientovat.

P. Jaroš 14.5.2021 13:05

Pane Zlesa, co si má dostudovat, boje s Polskem o Těšínsko po vzniku ČSR, nebo obsazení Těšínska Polskem v řínu 1938?

T. Zlesa 14.5.2021 14:02

:-) no, nejlépe tak 1000 let zpět. To co zmiňujete jsou už jen následky zhoubného konání různých feudálů v minulosti. Českých, polských, německých, rakouských ...

J. Kočvar 14.5.2021 16:06

Slezsko patřilo přemyslovskému Česku už v době, kdy piastovské Polsko teprve vznikalo.

J. Jurax 14.5.2021 22:49

Jojo.

Ale tehdy nemluvili polsky. Ono někdy v osmém století (a i dost později) se jazyky kmenů žijících na území dnešního Polska a ČR až tak nelišily. Zato se výrazně lišily od dnešní polštiny i češtiny.

P. Pepax 14.5.2021 7:58

Souhlas.R^

T. Zlesa 14.5.2021 8:07

K těm chybějícím školám s českým jazykem na polské straně - proč by je tam stavěli, když tam žádní češi nežijí? Na české straně vždy polsky mluvící žili. Byli tam odjakživa. Nenastěhovali se tam, jako většina česky mluvících, až po objevení uhlí a vyválčení sporných hranic.

J. Strakoš 14.5.2021 10:17

Ze stejného důvodu bych byl proti státem financovaným stavbám ruských škol třeba v Karlových Varech.

Prostě jsme jednou český stát s definovaným státním jazykem a tak bych chtěl aby se dodržoval na celém území.

T. Zlesa 14.5.2021 10:45

Daně od rusky mluvících by vám nevadily? :-) Tenhle přístup je klasika nacionalismus v rouše zatím beránčím...

Stát svobodných občanů by se měl chovat jinak.

J. Strakoš 14.5.2021 12:55

Jen standardizace, stejně jako nebudu chtít, aby se v Ostravě vyučovalo s přízvukem, či dokonce "po našimu".

Z. Lapil 14.5.2021 17:34

Standardizace jazyka je ošemetná věc. Chtěl byste, aby se říkalo Na schledanou nebo Na zhledanou? Protože Na shledanou láme hrdlo jak Čechům, tak Moravákům.

J. Pavlik 15.5.2021 18:37

No vidis, ja jsem si doted myslel, ze se rika "naschledanou", zkracene "naschle". Kdyz o tom tak premyslim, tak je jasne, ze tam ma byt H a ne CH, ale doted jsem o tom nikdy nepremyslel.

Z. Lapil 15.5.2021 18:54

Opravdu se říká naschledanou, tedy v Čechách. Trocha školení: říká se tomu "spodoba souhlásek" a jde o to, že čeština nedokáže říct spolu souhlásku znělou (z; d; h, b) a neznělou (s; t; ch; p). A další nepochybně. Podobně Kde vyslovujete Gde.

A věc se vyvinula tak, že psané Na shledanou, Češi vyslovují nezněle a Moraváci zněle.

Těch rozdílů je ale víc - okurka/okurek nebo skutečnost, že chce-li Čecha na Moravě sodovku (čistá voda s bublinkami), musí si říct o sifón, jinak mu přinesou limonádu. I když dnes už je nejspíš přeladěno na společnou "perlivou vodu".

A moje oblíbená třešnička: pokud si myslíte, že i/y vyslovujete stejně, tak zkuste říct Vyvinout. I když uznávám, že žili/žily stejně možná vyslovujete.

Z. Lapil 14.5.2021 17:30

Mně to naopak sebevědomé přijde: my - občané České republiky nemáme problém konstatovat, že člověk jiné národnosti je taky člověk a občan.

Naopak mám dojem, že nerespektování jinakosti dopadá špatně: viz Rakousko-Uhersko, viz Jugoslávie, viz Sudety, momentálně viz Krym (bez ohledu na historii: přesun Krymu z Ukrajiny do Ruska začal akcemi typu zákaz ruštiny). Dokonce naopak tvrdím, že poklidné rozdělení Československa je právě důsledkem vzájemného respektu, kdy jsme se jako občané jednoho státu o rozdělení dohodli, aniž muselo dojít k jakémukoliv náznaku války. Hezká legenda praví, že kvůli tomu dokonce nepadla ani jediná facka v hospodě.

Vlastně si teď uvědomuju, jak mě potěšilo už někdy velmi začátkem 90. let, když jsem v Itálii potkal české variace na turistické průvodce a někdy před několika málo lety Slováci (čti: srozumitelní mluvčí) za pultem jistého fast foodu v drážďanském obchodním centru. Ne že bych si toho hambáče (kecám, nebyl to McDonald, tuším to od nás neznám) nedokázal koupit německy, ale bylo to příjemné.

P. Pepax 14.5.2021 7:16

Mně to spíše připomínalo známý polský šovinismus a nacionalismus.

R. Szewczyk 14.5.2021 7:05

zdravím,

bych připomněl, pane Jane, že na Těšínsku a okolí nežije mnoho poláků čechů němců slováků židů cikánů romů rusů ukrajinců rakušanů , ale zcela jiná , svébytná národnost,

J. Lancik 14.5.2021 16:20

K tomto se vyjadril cinovnik slezkeho hnuti ingZdnek Zboril takto:

Oznacovani Slezanu a Moravanu za Cechy saha do druhe poloviny 19. stoleti a nevzniklo na zaklade historickeho, kulturniho,nebo duchovniho vyvoje, ale na zaklade prechodnych nacionalnich zajmu jako ochrana pred germanizacni tlakem a neni to duvodem pro "premenu" Slezanu a Moravanu na Cechy pricemz nejsou ani slezkou, ani oravskou vetvi narda ceskeho, ale jde o slezky strom a moravsky strom s vlastnimi historickymi koreny".

Jaka bude cesta slezkeho narodniho obrozeni? Pta se pan Zdenek Zboril.

Muj nazor: ani neponemcovat, ani nepocestovat a ani nepopolstovat, ale ponecha vlastnimu prirozenemu vyvoji. Neni nic hnusnejsiho nez neco takoveho lidem vnucovat!

T. Zlesa 14.5.2021 17:00

R^

Z. Lapil 14.5.2021 17:49

Pokud vím, tak Slezsko zasahuje do ČR jen poměrně nepatrnou částí.

Pana Zborila že nechám pozdravovat a ať si uvědomí, že mu nikdo nebrání být Slezanem; aspoň tedy žádný reprezentant státu. Taky mu připomeňte, že Slezsko už je z Prahy dostatečně daleko, aby "nám" splývalo se severní Moravou podobně, jako on v běžném provozu nejspíš nerozliší řekněme Benešováka od Pražáka a my oba Číňana od Vietnamce. Ano - víme, že to není totéž, ale nakonec je to "šikmovokej jako šikmovokej", aniž bychom se chtěli kohokoliv z těch dvou nebo kolika miliard lidí osobně dotknout.

Osobně si to dobře uvědomuju od té doby, co jsem při plánování cesty do Skotska přišel na to, že z Londýna je do Edinburghu zhruba stejně daleko jako do Prahy.