28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

PSI a KOČKY: Vousatý svět a já aneb Mourovatá nezbednice Anežka

Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít kočku. Žádný z psů, co jsem kdy vlastnila, neprojevoval mírumilovné sklony k těmto tvorům...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
T. Zana 1.4.2020 20:42

Teda Anežka je prototyp kočky nebojsy :-)

Tak ať si s ní užíváte ještě hodně spokojených let!

M. Crossette 1.4.2020 19:07

Krásné povídání a krasavici Anežce přeji co nejdelší život.

Velká pravda s rozežraností koček. Všchny naše kočky byly nalezenkyně, které v začátcích sluply vše, co se jim nabídlo. Netrvalo dlouho a staly se velice vybíravé. Tedy kromě tehdejší garážové kočky Indy, ta určitou dobu dojídala po těch ostatních (pak si už take vybírala). Asi před dvěma týdny manžel koupil velkou krabici 48 kočičích konzerv s 5 druhy chutí, protože ty dosavadní konzervy už jaksi kočkám nechutnaly. No první den dva, jim všechny šmatkovaly, postupně z těch v omáčkce vylízaly jen omáčku a maso nechaly. Neštěstí se probudily želvy, které dojídaly. Jenže želvy nežerou denně, Trixie, která by take dojídala už není. Tak dneska manžel všechny (tedy většinu)konzerv odvezl do zdejšího útulku, snad tamní kočky nebudou tak vybíravé. A my se vrátili k jejich původním konzervám, které zase vzaly na milost. Ale - jak píše JanaBa, hlavně Gigner se na mírně oschlé jídlo diva jako na nejedlé. Když jí hoa ale "načechrám", čímž vlhčí spodek je nahoře, tak té slupne. Rozežranci to jsou, ale ze zkušenosti vím, že při jakémkoliv pokudu "vyhladovět je", jsem to já, která do nedá a běží jim nabídnout něco jiného.

A. Rgova 1.4.2020 13:47

Hezky ochočená moc pěkná Anežka, zjevně se jí venkovní život líbí víc než být v domě. Ti její původní majitelé asi neměli kočičáky vypouštět ven tak brzo, kočce trvá než se aklimatizuje, chce to měsíc, 6 neděl doma než se dá pustit ven, aby se vracela.

Prima, že si našla takovej úžasně fungující a vyhovující servis, přeju jí dlouhej život a doufám, že autorku článku neklepne z provokování psů.

Já moc trpělivá nebývám, když někdo nechce baštit - neřeším, a ještě jim to někdy seberu:o) za vofrňy. Vycvičil mě Argo, vofrňoval se nad jídlem 2roky a já to řešila. Táta říkal, vykašli se na to, on hlady neumře.....a já furt podstrojovala, pak jsem toho nechala a fakt, srovnalo se to. Pravda, později psí konkurence baštění ještě zlepšila.

Z. Matylda 1.4.2020 13:09

Naše dvě kavalírky (tvoří smečku) mají rády své kočky (kočku a kocoura), na cizí kočky vřeští jak zjednané. Své kočce klidně přiblíznou hlavu. Pokud je psice ještě malá, tolerují kočky spoustu lumpáren (chudák Oriáš byl postižen už druhým štěnětem), pak se už občas oženou. Ale kavalírky vždycky adoptovaly své kočky, ať už to byla kterákoli fenka a kterákoli kočka, mně se už jich pár vystřídalo. Jenže kavalíři jsou hodně snášenliví, že.

Z. Yga 1.4.2020 12:18

OTéčko počasové - tak nevím, jakpak je dnes u vás doma, jestlipak tam hučí jez ... ech, teda jestlipak si s vámi prílové počasí zahrává jako s námi na jihu Jižní Moravy?! Ráno ležel sníh a mrzlo, teď svítí sluníčko a v kabátě je horko. Tak tady je pár fotek z minulého týdne, kdy bylo jaro na dosah ruky.

https://yga.rajce.idnes.cz/2020_Brezen_cestou_k_Hubertovi/

Š. Matyášová 1.4.2020 15:41

Ráno mrzlo, padaly i vločky..teď azuro, slunce svítí o 106.

Z. Janaba 1.4.2020 11:32

Příjemné počtení, Petro. Anežka vypadá, díky tobě, báječně!

Náš kocour také potřebuje u jídla asistenci. Navíc se dožaduje vysazení na skřínku, kde má misku kvůli psovi, i když jinak se vznese kamkoliv. Ovšem je-li v misce nasypáno, stihne mě pohoršený pohled Já? Tohle? Jak dlouho to tu leží, co?! Ale dá se oblafnout, stačí obsah misky načechrat a pod kouzelnými prsty paničky se z granulí stanou ty nejčerstvější pod sluncem.

Jinak oznamuji, že poprvé po devíti letech, co ho k nám CD nastěhovala, mi kocour včera vyskočil sám na klín. Ne že by se nenechal hladit, to ne, ale vrchol přízně bylo přitisknout se k noze když sedím na gauči. Na chvilku. Přitom manželovi při spaní přepustí pouze půlku postele, druhá půlka je jeho. Ale ten klín, to ne!

Š. Matyášová 1.4.2020 10:25

Anežce přeju dlouhej život, Kvído, co by její strážnej anděl se jistě činí...pokud ji nesejme auto, případně ji nevyžene jiná kočka, nesní něco otráveného ,nepotká predátora, nechytne nějakou hnusnou kočičí chorobu, mohla by i víc jak 13 let...tolika se dožila třeba venkovka v zahrádkářské kolonce, máma mojí Majolenky...

Z. Yga 1.4.2020 9:26

Moc hezké povídání.

Jak Toya, tak později Brooke a Erník Zikmunda tolerují. Toya ho teda ze začátku ignorovala, později si s ním i hrála. Ke konci jejího života Ziky využíval toho, že už špatně slyší a vidí a když na dvorku vykonávala potřebu, přepadal ji ze zálohy - skočil jí na záda a poškleboval se jí.

Brooke by si s ním taky ráda hrála, ale po té, co mu prokousla hlavu (její zkratovité jednání) se Ziky od ní dlouho distancoval... ovšem teď jí klidně nabančí a Brůča ječí a utíká se schovat. Nevím, proč k tomuto zlomu došlo. Ale pokud Brooke narazí na kočku venku, jde jí po krku...

Erník si s kocourem hraje rád, ale většinou má Zikmund navrch.

Z. Jenny 1.4.2020 8:49

Moc hezké povídání o soužití psů a koček. My si takhle užíváme v domácnosti už další generaci psů i koček. Co je v domě,není pro NĚ (psy). :-) Na zahradě jsem je to taky naučila, na sousedovy kočky se nestartuje,jenom hlásí. :-)

P. Vrchotová 1.4.2020 11:41

To Vám závidím, že sousedovy kočky hlásí. My měli smůlu hned ze začátku. Přistěhoval se k nám soused se dvěma rezavýma kocoury, bohužel ti byli zvyklí na psy. Během týdne se spustil na zahradě řev, vyběhnu a Goši mě jednoho nese v hubě. Tvářil se naprosto šťastně, já měla mrtvici. No ale co už. To byl tedy začátek sousedských vztahů :-) Naštěstí to soused vzal celkem dobře. Druhý kocour do zahrady vlezl během dalšího týdne, toho se ale podařilo manželovi zachránit, ale na poslední chvíli. Od té doby se kocour naší zahradě obloukem vyhýbá.

D. Ruščáková 1.4.2020 8:20

Díky za báječné povídání:))

K nám přišly kočky v době, kdy Daník (chodský pes) právě hluboce prožíval vendetu ke kočkám (zákeřný útok sousedova kocoura, když jsem psovi řekla, že na něj nesmí) a Kazan s ním byl loajální. Také jsem v té době musela před nimi kočky hlídat.

Ale kotě Čita to změnila - stačilo ji přinést domů a nechat je se očichat. Pak už platilo "co je doma, je naše a tak se to nežere":)) Jo, že Čitu a později i Miu na zahradě prohnali, to ano, ale řekla bych, že to oboustranně vítaná zábava. Ale běda, pokud naši kočku chtěl prohnat cizí pes!

Jinak jak psi na loukách lovili myši, tak doma ne - jsou přece naše! :D

Š. Matyášová 1.4.2020 10:27

Kamil na Beaveru taky doma myši neloví, jen venku..takže klidně pozoruje myš,jak mu jde do misky na baštu...jak si běhá po polici nebo po podlaze, ale jak je mimo "doma", tak chytá a dobře...

K. Jiřina 1.4.2020 7:48

To naše domácnost je kočkopsí.A soužití je výborné.Dokonce lze říct,že jsou to kočky co rozhodují jak to bude.A týká se to o dobu téměř 60letou a vystřídalo se několik psů i koček.A jde to i naučit zvířata.Měla jsem kamarádku,její rodiče se přestěhovali na vesnici a kočku potřebovali.Měli středního knírače a ten žádnou kočku doma nestrpěl.Tak jsem jim nabídla,že jim dám kotě a to že vydrží.A ano,přivezla jsem kotě k nim,ukázala jsem ho rodině i psovi a kotě se prošlo,očmuchalo si psa,tomu bylo sděleno,že je kočička jejich a bylo to.Kočka se dožila dost vysokého věku a další kočky tam žijí i nadále.Jde to naučit.

P. Vrchotová 1.4.2020 11:34

Myslím, že něco jiného je, když je v domácnosti jeden pes a něco jiného, když máte smečku čtyř psů. Jednoho psa zvyknete, věřím, že bych v pohodě například Fergie na kočku zvykla. Ale přiběhl by Goši a přívětivost by byla fuč. Smečka funguje zcela jinak. Je to podobně na procházce. Když jdu s jedním psem, nestane se mi, že by zaštěkal na psa, člověka, prostě nezájem. Vezmu jich víc a najednou fungují zcela jinak. Začnou se upozorňovat navzájem a povzbuzovat v kravinách.

Z. Jenny 1.4.2020 12:24

Jo, to znám dobře.Když jdu jenom s Jenkou(malá)tak při setkání s jiným psem pokvikává,jak že bojim,bojim.Jak jdeme i s Cončou, neohroženě řve a Conča se připojí. :-)

K. Jiřina 1.4.2020 16:37

To máte pravdu,že je rozdíl mezi jedním psem a smečkou.A jak se psiska dovedou dohodnout na spolupráci i když se setkávají občas.To jednou na oplocený svičák pronikl zajíc a nestačili jsme se divit,lovili všichni a navíc spolupracovali.A zajíc utekl.

Z. Jenny 1.4.2020 18:14

Naštěstí je zajíc nejlepší evropský běžec,teda hned po Zátopkovi. :-)

A. Rgova 1.4.2020 13:35

Já měla 3psy a přitáhla jim kocoura, byl na tom blbě,léčba zabrala a on zůstal. Jeden z těch psů byl mrcha lovec, zabil kdeco, myši, křečka(někomu asi utekl a nečekaně jsme se potkali), kachnu, když prdlo vodítko u našich na dvoře, na kočky vyjížděl. Kocour s náma žil v bytě a respektovai se všichni navzájem.

Z. Lika 1.4.2020 7:37

Kde vlastně přespává? U svých "bývalých"?

Hned jsem se taky ptala na to mléko (to víte, kočkařka), a je kozí z blízké farmy, mňam! To je stravitelnější jak pro lidi, tak pro kočky.

Jsem moc ráda, že ses té dvojky ujala a že Anežku nadále opečováváš. Vypadá moc pěkně :-) Jinak pro ty, komu chodí kočka na zahradu a rozhrabává záhonky - prý jim stačí nechat porytý kus země, takový falešný záhonek, a budou chodit tam. Jak zabránit provokování psů, o tom zprávy nějak mlčí.

Š. Matyášová 1.4.2020 10:29

ještě lepší je jim do toho falešnýho záhonu nasadit nepetu - šantu.

P. Vrchotová 1.4.2020 11:26

Noooo, kde přespává, toť záhada. Chtěla jsem jí udělat taková ta vstupní dvířka do sklepa, ale obava, že by ve sklepě Anežku vyhmátli psi, mě to nedovolila. Pak jsem někde na internetu viděla, že existují boudičky pro venkovní kočky. To jsem ale taky zavrhla, neboť se tady toulají psi a ještě by ji v boudě chytli. Nakonec to vyřešil soused, otevřel okýnko do svého sklepa a udělal jí tam v seně pelíšek. Údajně tam chodí, ale já to neviděla. Vím, že v létě spí pod autem, protože jí ráno nesu granule a leze zpod auta a zívá na celý svět :-) :-)

Záhonky díky psům nemáme, kočky přes zahradu možná tak jen proletí rychlostí blesku :-)

E. Zvolánková 1.4.2020 6:43

Hezkou středu všem přeji. Petro díky za prima článek. Anežka je číslo a obdivuji Tvou trpělivost, že ses jí ujala. Nevím, zda bych měla na něco takového nervy. Naše fousisko je kámoš s kočkami, co před ním nezdrhají, pokud ano, stávají se rázem lovnou zvěří. Takže já si dovedu představit soužití Edy s číčou, ale s takovou jako Anežka by to nešlo. Ze stejného důvodu už pár let dceři rozmlouvám morče, protože fousatec by ho furt cítil a hledal a byl by ve stresu a naučit kňoura dobrovolně rozdýchat a přijmout do smečky hlodavce, na to asi mé síly nestačí a na to bych asi fakt neměla nervy. Nebožtík choďáček to skousnul, ale teda jen pod přísným dohledem, ale když to zvířátko neviděl, bylo mu ukradené. Eda by ho ale hledal a zlobil... Takže dokud bude fousisko, nemůže být u nás nic jiného navíc, než případně jiný pes. :-))

Z. Xerxová 1.4.2020 7:53

kolegyně má úžasné kníračky - velké černé (obě kvalitní PP s pracovními předky) a sdílí prostor s potkany... Heslo - co je doma se nežere - zvládají s přehledem

Z. Yga 1.4.2020 8:56

Naše Toya taky hlodavce neřešila - měli jsme křečka a když jsem uklízela jeho klec, musela ho hlídat, an byl uložen v kýblu (na Jeníka nebyl v tomto spoleh, on se malých chlupatých zvířátek štítí, možná dokonce i bojí). Většinou to dopadlo tak, že nechápavě hleděla do kýblu, odkud milý křeček už dávno vylezl.

Knírači nejsou hlupáci - pokud ukážeš, že toto je domácí a tudíž se tomu nesmí nic stát, tak ono zvíře nechají na pokoji.

P. Vrchotová 1.4.2020 11:20

Knírači sice hlupáci nejsou, ale po několika špatných zkušenostech bych se neodvážila cokoliv zkoušet. Anežka o seznamování nestojí a já nestojím o mrtvou Anežku :-) Tento vztah vyhovuje všem :-)

Z. Yga 1.4.2020 11:55

Tak máte své zkušenosti a je bych si ani nedovolila vám radit. Já neměla smečku (Toya a Brooke nikdy smečku neutvořili, Brooke a Ernest sice jo, ale zase Zikmund je služebně starší), takže se to utřepalo. Ale já spíš reagovala na Edu a morče, tam bych to viděla trošku schůdnější než u vás...

P. Vrchotová 1.4.2020 11:29

Já miluju veškeré zvířectvo a mít psi, kteří by je taky milovali, máme doma zvěřinec. Ale už můj první knírač nosil z procházek slepice, druhá kníračka lovila cokoliv, co se pohnulo, potkany, kočky, krysy, bylo jí to jedno. A tak se to prostě dědí. Už se nesnažím něco měnit.

E. Zvolánková 2.4.2020 6:29

Přesně tak, souhlasím s Tebou Petro, někteří fousatý prostě mají ten myšolovecký pud vskutku obrovský a i když se třeba naučí hlodavce v domácnosti respektovat, je to jen za cenu vnitřního stresu a neustálého boje sám sebou. A to je to, co nechci svému fousisku udělat. Nechci, aby žil ve stresu, že musí respektovat "myš", tj. škodnou. A pro Xerxovou:srovnání streďáků s velkými k. tu není zrovna vhodné, neboť povahově jsou to dost odlišné kategorie. Velký k. vznikl mnohem později než střední a v něm už toho původního stájového pinče a hubiče hlodavců je pramálo. Já znám dokonce velkou knírku, která se potkanů bojí :-))

Z. Xerxová 1.4.2020 6:42

hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Krásné povídání o Anežce. Dogy nejsou knírači - u nich ostrost není tak velká - a všechny naše dosavadní dogy kočky zcela přirozeně a bez výcviku ignorovaly. Arona - před stanem v italském kempu byla focena desítkami lidí, kteří pozorovali, jak v klidu pozoruje hladové kotě, které se vnořilo skoro celé do její misky s masem... Xerxe a Betku taky kočky, migrující naší zahradou nechávaly zcela v klidu... a Night (i díky babiččinu bufetu pro všechny kočky z okolí) se taky pro kočičí chlup nepřerazí. Jen pokud se mu kočka válí na jeho venkovním pelechu, tak vyráží... ale cílem je vyhnat, nikoli dohnat :o)