28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Zdaleka nejde jen o platy

Mnoho učitelů se v posledních hodinách muselo rozhodnout, zda se ke středeční stávce vyhlášené školskými odbory přihlásí nebo ne.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Vaníček 6.11.2019 20:52

Stávkující učitelé, a asi je jich podle informací menšina, jsou nevěrohodní. Spíše si honí triko šéfové odborů, aby vykázali činnost. Stávkovat kvůli tomu, že dohodnutých 10 % navýšení platu nebude dáno v celé výši do tarifů, tj. pro všechny bez rozdílu kvality jejich práce, ale bude do tarifů dáno 8 % a 2 % budou mít ředitelé škol na rozdílení podle zásluh/výkonu. 2% platu na "prémie" je směšná částka, ale jim to vadí. Jsou mimo realitu, běžní pracovníci mají prémie/nezaručenou složku platu, ve výši 10-30 % měsíčně. To vyjadřuje zásluhovost na výkonu firmy. Rozděluje to nadřízený. To učitelé nechtějí. Jak je má ředitel motivovat ? Za podstatné považuji jejich volna, která jsou v rozsahu 3 měsíců v roce. Kdo to má? Kolik hodin týdně pracují učitelé u nás a kolik v Rakousku? To jsou podstatné otázky související s jejich odměnami. Dnes jsme byli "nadšení", ve škole stávkovali a dcera si musela vzít v práci náhradní volno, které bude nadělávat, při fofru v domácnosti se 2 chlapci. Čert vzal takové učitele a nepřeji jim žádné navýšení. Rodiče jsou jejich rukojmími. Socialismus učitelů a všech ve státní správě. My to platíme. Nedal bych jim nic, ale je to velká voličská skupina.

D. Polanský 6.11.2019 13:43

Zdaleka nejde jen o platy, jelikož jde jenom o ně. Každý učitel dobře ví, že na trhu jsou tisíce učitelsky nezaměstnaných absolventů ped. škol, každý z nich by jejich flek obratem bral. Pohádku o nedostatku učitelů vytroubila do světa naprosto neobjektivní ČT1. Podle té nám málem chybí státní úředníci.

M. Valenta 6.11.2019 14:03

Vy jste ale vtipálek.

J. Schwarz 6.11.2019 13:29

Kdyby učitelé stávkovali proti idiotským "reformám" a "programům" tlačených Bruselem přes ministerstvo a "neziskovky", pak bych jim fandil a přál třeba dvojnásobek průměrného platu. Ono totiž by bez nesmyslných projektů nebylo vůbec tolik učitelů třeba. Ale učitelé, pokud jde o administrativu a vnucované nesmysly nanejvýš brblají že takto se nedá učit, ale stávkují a skutečně protestují jen kvůli penězům. Že jde kvalita výuky kvůli politickým zásahům do (_!_) jim vadí mnohem míň než to, že nedostanou dost zaplaceno, i když vlastně za co když za stávajícího stavu nelze učit. Proto jsou nevěrohodní.

J. Tachovský 6.11.2019 13:32

Je v poradku, ze stavkuji kvuli penezum. Uredni buzeraci zkousnou nebo odsvejkujou. Nedostatek penez pri nakupu v Tescu okecat nejde.

V. Kříž 6.11.2019 13:42

ošvejkujou??? Naučím kulový, ale chci nakupovat! Ty snad musíš učit. Ale děti bych ti nesvěřil

J. Tachovský 6.11.2019 13:55

Tyhlety komunisticky kecy o poslani si nechte od cesty. Normalni je pracovat za penize. Za dobrou praci dobre penize.

J. Schwarz 6.11.2019 13:57

Kde a v čem vidíte tu dobrou práci, když se výsledky našich žáků v testech PISA s každou "reformou" zhoršují?

J. Tachovský 6.11.2019 13:58

Neznam testy PISA, ale mam dite ve skole a vidim, co se nauci, takze jeho kantori pracuji velmi dobre.

Š. Hašek 6.11.2019 17:17

Ale přiznejme si, pane Schwarzi, že zůstává díl učitelů (kterých se reformy nedotkly), kteří uči tvrdě postaru. Hodně naučí a zároveň bojují s blbostmi Valachové.

Ti mají výsledky výborné.

Otázkou právě je, kolik je "rozsévačů blbostí", plně již reformovaných - oni se nazývají modrními.

Znám oba typy. Mašinerie to momentálně nechce rozlišit. A školské odbory!!!!! No, ty už vůbec!!!!!!

M. Prokop 6.11.2019 17:46

" Za dobrou praci dobre penize." - no a právě proto mají jít ta 2% do odměn. IMHO by tam mělo jít všech 10%. Aby bylo lze honorovat tu dobrou práci a ne všechny stejně.

J. Schwarz 6.11.2019 13:49

A jak mají vyjít v Tescu s penězi ti, co nevydělávají 130% průměru, navíc bez sedmitýdenní dovolené a dvacetihodinové týdenní pracovní doby?

J. Tachovský 6.11.2019 13:57

Meli se lepe ucit, aby si vic vydelali. neni dulezite, jak dlouho clovek pracuje, ale jaky je prinos jeho prace. U ucitelu je prinos neoddiskutovatelny. Platit kverulantum z neziskovek minimalni mzdu za 100 hodin prace je prilis.

J. Schwarz 6.11.2019 14:28

To se může říct i o kantorech - měli se líp učit a pak by jako pokladní nebo skladníci v Lidlu vydělali víc... Popřípadě zvládli jazyky a pak si v Německu nebo Británii vydělali násobky českých mezd jako popeláři. Stačí nebýt líný - nebo stávkovat a vydírat své spoluobčany.

S. Ševeček 6.11.2019 23:29

dvacetijedna třičtvrtinohodinoveho úvazku týdně

Š. Hašek 6.11.2019 16:21

Pane Schwarzi,

podepisuji!!!

P. Pavel 6.11.2019 12:42

Jestli je něco smutnou pravdou, tak leda to, že se kdejaký blázen vyjadřuje k věcem, kterým absolutně nerozumí. I kdyby měli školníci stotisíc měsíčně a učitelé dvojnásob, tak to s kvalitou školství neudělá nic. Zajímalo by mne odkud si autor vycucal, že ŠVP k nám přišla z Bruselu, nemluvě o tom, že ŠVP byly hotové nejpozději v roce 2012 a další práce a náklady jsou v této souvislost minimální? Totéž inkluze. Pokud vůbec přišla, tak přišla leda ze Štrasburgu a za její diletantské nastavení je zodpovědný opět nikoliv Brusel ale valachová. Státní maturity ke kvalitě vzdělávání na rozdíl od jiných kroků přispěly. Hysterii, která se kolem nich rozpoutala může brát vážně jen ignorant. Burešova ministerská podržtaška plaga teď zřejmě hodlá čistě z populistických důvodů státní maturity zbourat, o to, že ze stlu byly smeteny d

P. Pavel 6.11.2019 12:45

další navržená a velmi potřebná ale nepopulární opatření jako cutoff score.

Š. Hašek 6.11.2019 10:03

Skutečně nejde o platy ...... ono nejde ani o školství! Myslíte, že hlupačce Valachové šlo o školství, učitele, žáky, studenty, .... ???? Myslíte, že poradcům vě věku třicet let jde o školství???

Život mě naučil, samozřejmě to není zcela v pořádku, že ta část mládeže, která má doma dbalé rodiče, to někam v životě dotáhne!!!! I řekněme, s nedokonalostí školské mašinerie. Zkráceno.

Takový detail. pokud jsem diskutoval s otcem "o nedostatcích ve školství (a nedostatků školní jídelny) v sedmé třídě, kdykoliv ....... jen mě decentně, v klidu upozornil ..... že jako mi nezbývá nic jiného, než ty nedostatky sám (nebo třeba s ním) překonat .......... život se nikdy (!!!!!) nebude ptát, jestli učitel nebyl zrovna vynikající!!!

Lituji ty kantory, kteří umí, učí, žáci jsou v lati, ....... nelituji ty (a znám i ty), kteří v roce 1991 jásali "konečně se nebude biflovat a budeme na školách kamarádi", moderno přijde s námi do škamen. Propadlíkům odlehlo. Velká část rodičů ale nevěřila svým uším. Já taky.

Zkráceno.

L. Chaloupka 6.11.2019 9:58

Mnoho se o systém školství nezajímám, ale nemohu nevidět jeho tristní výsledky zvláště v porovnání s minulým režimem. Laicky mám za to, že největší zrůdností je skutečnost, že se hlavně ze středo a vysokoškolského studia stal soukromý kšeft dotovaný státem. Místo toho, aby soukromé školy dokazovaly svou erudici na základě uplatnění svých absolventů v profesi, jsou jejich prvořadým zájmem co nejvyšší počty frekventantů a tomu odpovídající výše státní podpory. Když se pak mládež rozhoduje mezi řemeslem a střední školou, je její volba jasná, když dostat se na střední je zívačka i pro propadlíka. Tedy přidávat učitelům ano, ale zásadně jen na čistě státních školách a zároveň velmi tvrdé podmínky pro předchozí studijní výsledky a přijímací zkoušky na tyto školy. Aktuální problémy jako nedostatek vyučenců, nadbytek politologů, hungarologů, gender a jiných studijních deviací by velmi rychle vymizely.

Z. Lapil 6.11.2019 10:41

Ne že bych zcela nesouhlasil, ale ve vaší úvaze mi chybí:

1/ Naprostá většina státních zaměstnání, včetně třeba policajta - pochůzkáře, požaduje maturitu. Upřímně - k čemu takový policajt potřebuje matematiku? Maximálně aby věděl, že "pokuta do 1000,- Kč" nemůže být vyměřena ve výši 1500,-.

2/Právě proto jde na střední a vysokou školu Kde Kdo. Je vlastností pana Kde i paní Kdo, že jsou spíš průměrní lidé než studijní typy.

3/ Proto mladí lidé touží spíš po jakémkoliv diplomu než po vysloveném vzdělání, a kde je poptávka, najde se i nabídka. Alternativou bez soukromých škol jsou socialistická práva: na 100 míst 1000 uchazečů, z toho 250 protekčních. To snad raději ta Plzeň; oni z toho novináři a političtí soupeři dělají pozdvižení, ale upřímně - když někdo svou práci dělá deset dvacet let a potřebuje diplom, aby ji mohl dělat i nadále...

Osobní poznámka: státnici na technice jsem dělal koncem 80. let. Už tehdy byl rozdíl mezi vnímáním titulu lidmi staršími a řekněme mládeží. Protože už někdy během 70., možná 80. let si někde někdo přečetl, že vzdělanější lidi jsou úspěšnější v práci, pojednal to politicky (lidé v socialismu jsou vzdělanější. než ti v kapitalismu) a výsledkem byl požadavek "více středoškoláků, více vysokoškoláků" a výsledek? Učební obory nafasovaly méně praxe, více teorie a maturitu. K čemu potřebuje řemeslník maturitu, to mi dodnes naprosto uniká. Dokonce: když jsem nastupoval do práce, bylo samozřejmostí vědět, kdo je inženýr (a v té souvislosti jsem se naučil oceňovat poněkud dřevní oslovení "pane kolego", které upřednostňuje odbornou sounáležitost před formálním titulem). Dnešním mladým je to dost jedno.

Čímž nezpochybňuju velkou větu "I skladník ve šroubárně může si přečísti Vergilia v originále". Nebo si vyrobit vlastní kytaru: https://www.hnn.cz/kurzy-verejnost/pdf-workshop-2020-kytary.pdf

L. Chaloupka 6.11.2019 11:50

Jistě není vše dokonalé, ani černobílé. Osobně mám ale za to, že např. požadavek maturity u státních zaměstnanců je už pouze důsledkem dnešního zmršeného školského systému (když může mít maturu kde kdo, tak proč ne st. zaměstnanci).

Já jsem chtěl svým příspěvkem hlavně vyjádřit přesvědčení, že systém dotování soukromých škol podle počtu žáků vede k degradaci úrovně vzdělání mladých lidí a také, a to považuji snad za ještě podstatnější, k degradaci povědomí jejich velké části o tom, že k dosažení úspěchu v životě je třeba vynaložit i velké vlastní úsilí, odříkání a odpovědný přístup k vlastnímu jednání a chování k druhým.

Z. Lapil 6.11.2019 12:19

Rozumím. Ale škola opravdu není špatná proto, že je soukromá. Vlastně už definice dobré/špatné školy je něco, na čem se, zdá se mi, v prvním nástřelu neshodneme.

Co se peněz "na žáka" týká: nevím, jestli si to uvědomujete, ale "dotace na žáka" se týkají všech škol, i těch státních. Mimo jiné proto "umírají" málotřídky. Dokonce je to tak, že soukromé školy dostávají peníze pouze na výuku. Investice (výměnu oken, například) si platí samy, uklízečky nevím, ale topení si platí samy, určitě vím, že v té samé školní jídelně platí "soukromí" žáci víc, protože jim stát nepřispívá...

Shodneme se určitě v tom, že věci nejsou černobílé. Určitě bychom se mohli trumfovat příklady výborných škol soukromých i mizerných škol státních, ale oba asi máme lepší věci na práci.

V. Petr 6.11.2019 12:38

Uvědomte si, že rodiče platí soukromé školy ze DVOU DŮVODŮ.

1) Protože jsou lepší, než státní.

2) Protože se na ně dostanou dítka, která na státní školu nestačí.

Oběma požadavkům vyhovuje jiný typ soukromých škol.

J. Tachovský 6.11.2019 13:36

Ten druhy bod tak uplne neplati. Skola nemuze vzit vic deti, nez je jejich kapacita, takze se spousty deti na vuberove soukrome skoly nedostanou proto, ze je vetsi nabidka nez poptavka. Nelze prijimat podle klice, kdo vic plati ma vetsi sanci. to by skola pod sebou podrizla vetev, protoze by se tam dostal plevel a jeji uroven by klesla.

J. Schwarz 6.11.2019 13:55

Asi jste si příspěvek špatně přečetl, pane Tachovský. Nejste náhodou učitel? V příspěvku se psalo o dvou typech soukromých škol 1) o výběrových, kam se opravdu nedostane každý, 2) o mizerných, o které je zájem právě mezi studenty co by se nedostali ani na školu státní. Takže je-li zájem, je možné zřídit další školu. Pokud by jejich žáci neměli v některém z předmětů uspět, ministerstvo zkoušku z tohoto předmětu rádo zruší. Co by neudělalo pro "duševní pohodu mladé generace". Přece jí ke "klimatické úzkosti" nebude přidávat další traumata.

J. Schwarz 6.11.2019 13:47

Teď se ještě zamyslet nad tím, komu a k čemu se hodí diplomy ze škol typu 2). kdo zaměstná takové absolventy? A odpovídám si že a) stát, b) rodinné firmy, kde rodiče dají "dítko" na výplatní pásku ikdyž jeho případný výkon stojí za h..o.

Z. Lapil 7.11.2019 10:35

Trochu jsem vyzvídal a dovolím si ještě poznámku k financování soukromých škol.

KAŽDÁ škola dostává na žáka tzv. normativ. Přesně se to jmenuje Normativ mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů. Tyto normativy se liší v jednotlivých krajích a je to dlouhá tabulka respektující mj. počet žáků ve škole. Soukromá základní škola dostává 90% tohoto normativu.

Zřizovatel školy pak platí investice, ne-školské služby (uklízečky, energie). Je-li tím zřizovatelem kraj, platí to kraj ze svých prostředků neboli mj. z vašich a mých daní. Je-li zřizovatelem soukromník, nemá od koho vybírat daně a musí pumpnout rodiče o školné.

Ta škola Na rovině, na kterou s oblibou posílám odkaz (www.narovine.eu), má školné tuším 2000,- (proti předpisu platí tuším jeden kantorský půlúvazek navíc) a před vánocemi zveřejňuje zcela přesný seznam, jaké "vánoční dárky" by se hodily. Od barevných kříd a modré skalice za pár drobných až po relativně drahé pomůcky a zařízení. Formálně to vypadá tak, že - pokud vám to připadá vhodné - patřičnou věc zaškrtnete a peníze pošlete na účet.

Jo, a jelikož učí systémem paní Montessori, musí být (skoro?) každý vyučující dovzdělán za cenu několika desítek tisíc.

J. Ježek 6.11.2019 9:50

Dovolím si drobnou exkurzi do minulosti, kdy jsem navštěvoval školy:

Ve třídě nás bylo 34 - 38, ne 20 jako dnes. Kantorů tedy bylo třeba cca 1/2 oproti dnešku. A světe div se, něco nás ti kantoři naučili. Což se o dnešku- při vší úctě - mnoho říct nedá. Kdyby bylo kantorů stejně, jako dříve, mohli by mít platy dvojnásobné, není-liž pravda?

Duševně nezralí jedinci chodili do pomocných škol a nezdržovali ostatní v normálních školách. Tenkrát ovšem nebylo třeba vychovávat nemyslící voliče ČSSD...

Státní maturita byla tehdy také, ovšem nic nestála. Zachrčelo v dráťáku a soudruh ministr školství oznámil tři témata na práci z českého jazyka, které učitelka napsala na tabuli. Šlo to i bez stovek milionů. A to pomíjím skutečnost, že na střední školy chodila cca 1/3 populace na základě přijímacích zkoušek a tehdejší maturanti toho leckdy umí víc, než dnešní absolventi vysokých škol. Na průmyslovce jsme běžně používali integrální a diferenciální počet a na maturitu z matiky jsme se těšili, protože to byla vlastně nejjednodušší disciplína...

Na vysokou školu šla cca 1/10 populace. A chlapci nejhloupější, kteří maturovali se čtyřkami a nechtěli na vojnu, šli studovat peďák. Věděli, že tuto nejlehčí školu s aprobací "tělesná výchova - občanská nauka" udělají a v budoucnu z nich budou ředitelé škol.

Neříkám, že tenkrát bylo všechno růžové a o.k. Nicméně dnešní školství spíš připomíná černou díru na prachy a nikým neřízený chaos. Jak je možné, že se děti na základních školách neučí stejnou látku ze stejných učebnic? Jak pak mají mít všechny děti po základní škole srovnatelné vzdělání? Jak je možné, že na některých "vysokých" školách si lze titul de facto koupit?

Tož tak!

V. Kříž 6.11.2019 9:56

Ježek, ode mne máš jedničku s hvězdičkou a poneseš si domů pochvalný list. Výstižnějšího příspěvku se tady asi už nedočkám. Díky!