25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Skrytá funkce resortu

Před týdnem jsem potkal o půl čtvrté odpoledne své bývalé žáky, kteří právě opustili školu po devíti vyučovacích hodinách rozdělených ve dví jednou padesátiminutovou přestávkou na oběd. Čekali na nádraží na příjezd vlaku, který je odveze domů. Jako jejich bývalý třídní učitel vím, že vzdálenost, kterou musí ještě v průměru absolvovat, je okolo padesáti kilometrů. Řekněme, že v šest hodin večer se konečně navečeří a pak by se, dle přání učitelů a Ministerstva školství, měli tvrdě připravovat na příští den, na dalších osm až devět vyučovacích hodin

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Michal 17.10.2010 9:54

4. funkce

Nedá mi to, k té 4. funkci: učitel nemusí být zase tak moc erudovaným znalcem v určitém oboru (zejména na základní škole), ale zcela jistě musí mít pedagogické schopnosti. Po staru řečeno, obdarování - to lze rozvíjet, ale komu není dáno, z toho dobrý učitel nebude.

A to nakonec platí i na vysoké škole: někdo dokáže přednášet velmi teoretické záležitosti tak, že posluchači na přednášky rádi chodí a něco si z nich odnesou, jiní si zase vyslouží přezdívku "uspávač hadů" bez ohledu na to, co je náplní přednášky.

Jistě, i na základní nebo střední škole ten kantor musí mít znalosti podstatně převyšující úroveň toho, co vyučuje, jinak mu hrozí profesní blamáž. Takový kantor totiž nepozná, kdy i žákům na dotěrný dotaz může s klidem říct, že neví z hlavy a do příště si to ověří, a kdy je to od žáka provokace, asi jako dotaz na pravopis:

Doplňte i/y: "Na vysokém b*dle měl pták své b*dlo. Zafoukal vítr a obě b*dla shodil."

B. Michal 17.10.2010 9:12

Kdo nic neví, musí všemu věřit

Knowledge versus understanding se používá k obhajobě, že někdo neví něco, co by měl vědět. Ano, všechno se dá "vygůglovat". Jenže když žák čte nějakou pitomost (nalezenou vyhledávačem), tak je otázka, jestli mu v hlavě cinkne zvoneček: "bacha, to je nějaký divný!". Když chybí znalosti (více méně nabiflované), tak poplašný zvonek nezazvoní.

Bez knowledge nemůže nastat ani understanding.

Dobře to ilustruje četba tisku: začíná to pravopisnými chybami typu shoda podmětu s přísudkem a končí elementárním nepochopením toho, o čem článek je - když čtete článek o něčem, čemu trochu víc rozumíte, tak se nestačíte divit (čest výjimkám). Lze tedy usoudit, že i články o tématech, o kterých toho tolik nevíte, budou podobné pitomosti.

A kruh se uzavírá: chybí knowledge, tak gůglujeme, gůglujeme a najdeme článek z relativně seriózního tisku. A protože chybí knowledge, nezazvoní ten poplašný zvonek, že autor je diletant.

Příklad na závěr - takový nebetyčný: himalájské ledovce ve zprávě IPCC.

J. Pašek 16.10.2010 18:00

Marně jsem hledal v článku . . .

co s tím a jak na to .  . . O Šalamouny, kteří vědí co je "shnilého" ve školství, není nouze na lavičkách v parku, v putyce a u holiče  . . .