28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Krize osvícenského vzdělávání

Historie se sice označuje za učitelku života, nicméně jistý bonmot praví, že jediné poučení z historických dějů spočívá v tom, že se z nich nikdo nikdy nepoučil. Striktně vzato, uvedené poučky stojí v příkrém rozporu. Reálně však spolu nějak koexistují po tisíce let.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pivoda 3.7.2021 19:36

Hybateli dějin (i v oboru vzdělávání) jsou události, které ohrožují nositele moci.

Když Sovětský svaz vypustil Sputnik, Američané se cítili být ohroženi a v americkém školství se prosadilo vyhledávání a zaměření se na talentované děti.

Například Stephen Wolfram: Born in London in 1959, Wolfram was educated at Eton, Oxford and Caltech. He published his first scientific paper at the age of 15, and had received his PhD in theoretical physics from Caltech by the age of 20. Wolfram's early scientific work was mainly in high-energy physics, quantum field theory and cosmology, and included several now-classic results. Having started to use computers in 1973, Wolfram rapidly became a leader in the emerging field of scientific computing, and in 1979 he began the construction of SMP—the first modern computer algebra system—which he released commercially in 1981. .... Viz dále Wolfram Alpha.

Střih

... Vzdělávání 21. století musí primárně sloužit konkurenceschopnosti státu, určitě ne planému filozofování. I Marie Terezie svým státnickým počinem (v roce 1774) dlouhodobě povýšila konkurenceschopnost své Monarchie.

P. Hatina 3.7.2021 15:34

Tedy, bohužel, když jsem nad tím tak podumal, tak jsem zjistil že pan Mlejnek dosloval pláče na špatném hrobě, kdy píše že "..Celý soudobý model vzdělávání vychází z ideálů osvícenství. " a že se každopádně dávno hroutil pod tíhou gigantického rozvoje vědy a techniky, ale též kumulace dějin, jež nastala od dob Voltairových. ",..

To totiž píše o modelu pansofie, který, jak známo popisoval už náš Komenský -ovšem tento model byl tehdy určen poměrně úzkému kruhu intektuálských elit, které ty potřebné schopnosti a znalosti měly - jak přírodní (odborné) , tak ale i duchovní - aby si mezi těmi duchovními mohly vybírat.

Zatímco - v případě soustavy povinného vzdělávání pro všechny to bylo podstatně jinak. Už jen vůbec povinnost školního vzdělání teprve vznikala, u nás sice ediktem Marie Terezie 1774, prakticky do celé říše zavedena až někdy v polovině 19.století, a omezovala se na pouhé trivium, tedy čtení, psaní, počty, doplněné o stejně povinné náboženství . A s tímto modelem si prakticky vystačila až, odhadem, do druhé světové nejen u nás, i jinde ve světě, bylo poměrně běžné že spousta lidí z nižších vrstev uměla s bídou číst a psát (a nic víc). A vyšší (až vysoké) vzdělání bylo určeno těm, co na to "měli", tedy zase i intelektuálně, aby i ty učené, ale i jinde vstřebávané vědomosti dokázali sami hodnotit.

Takže, no možná se pletu, ale k onomu neosvíceneckému ideálu, že všichni občané mají rozumět všemu (odborně i duchovně) a všichni musí mít vysokou školu, jsme dospěli až v období naší drahé Evropské unie ;-D

J. Jurax 3.7.2021 15:40

Ani vysoká škola nezaručí, že její absolvent vůbec něčemu rozumí. Natož aby rozuměl všemu, to nebylo nikdy.

J. Jurax 3.7.2021 15:31

Nemělo by se tedy v osnovách ubrat něco z fyziky a chemie ... a přidat něco religionistiky? Táže se autor v článku.

Nuže, nemělo. Naopak matematiky a přírodních věd vůbec by se mělo přidat. Protože jedině tyhle vědy posouvají naši civilizaci vpřed, umožňují se popasovat s problémy, před které nás budoucnost postaví, zajišťují nám obranu i nikdy dřív nevídaný masový blahobyt.

P. Hatina 3.7.2021 15:44

Víte, myslíte to dobře, jenomže celá ta formulace je špatně postavena.

Nikoliv tedy pouze přidávat v osnovách matematiky a přírodních věd , Sice bych to i přál, leč když už přidávat, tak a pouze s tou podmínou, že ta výuka bude postavená tak, že větší díl těch žáků (studentů) tím získá významně lepší a hlubší znalosti v těchto oborech.

Bez toho to jaksi taksi nemá smysl, přidávat zbytečně řadu hodin, kde učitelé budou navíc něco přednášet, ale ti žáci, kteří stejně nebudou nadále chápat o co go (a proč se to mají šprtit) to pouštět druhým uchem ven.

J. Jurax 3.7.2021 15:55

No, z žáků, co stejně nebudou nadále chápat o co go (a proč se to mají šprtit) a budou to pouštět druhým uchem ven, vyrostou nevzdělanci a primitivové. Budoucí pomocní dělníci nebo klimatičtí nebo gender aktivisté.

A pokud se bavíme o středních školách s maturitou, tak takoví na ně nepatří.

J. David 4.7.2021 11:19

Takový třeba VŠ obor "historická politologie", toť perla. Znal jsem jednoho absolventa, ten by si šroubovákem i vypíchl oko. Ale takových akademiků máme hafo a VŠ jich plodí přehršel. Holt jak za starých časů "kybernetika je buržoasní pavěda, sloužící k ohlupování dělnické třídy". Ale kdo bude dělnickou třídou, když tu bude samý historický sociolog? Co dělat, asi si matematicky a fyzikálně na chalupě kamna opravím sám, změřím a šamot namíchám, kamnáře netřeba, vymřeli, a politologa byť historického, ke kachlovému šporhéltu nepustím. Zbytečně by žvanil.

F. Navrátil 3.7.2021 13:42

Autor je politolog a novinář, tedy esence všeználka, který nic nezná, nic neumí a o všem má jasný názor. Pak je samozřejmé, že by chtěl osvíceneckou matematiku, fyziku, chemii, biologii, deskriptivní geometrii a podobné, podle jeho názoru zastaralé nechutnosti, nahradit politickým školením mužstva. Musím ho uklidnit, takové školení už na některých středních školách, obskurních vysokých školách na většině fakult sociálních věd intenzivně probíhá. Proto budeme v budoucnu mít tisíce politologů, genderových specialistů, sociálních geografů a pod., kteří jsou zaměstnavatelní jen ve státní správě nebo parazitických neziskovkách. Ubývat ale bude vysokoškoláků, kteří umí produktivně pracovat a přemýšlet. Kdo tu neproduktivní tlupu bude jednou živit, toť záhada.

J. Jurax 3.7.2021 15:35

Kdo tu neproduktivní tlupu bude jednou živit? No ti, kdož práci vytvářejí hodnoty směnitelné za oběživo. Dokud se dostatečně nenaštvou.

J. David 4.7.2021 11:31

Parkinson "každý další úředník přidělává práci ostatním úředníkům, navíc hierarchická struktura se v tomto případě projevuje tak, že člověk je tím mocnější, čím více podřízených má pod sebou. A tak rostoucí množství úředníků uměle zvyšuje množství práce, již je potřeba vykonat, k čemuž je potřeba zaměstnat další úředníky... a tak dále. Přitom reálné práce je zhruba stále stejně!"

F. Navrátil 4.7.2021 17:15

Ve státní správě je to tak, že jeden pracuje, dva to řídí, tři to kontrolují a čtyři z toho dělají statistiku. A pět implementuje doporučení EU.

L. Severa 3.7.2021 13:42

Problém spočívá v tom, že např. ty dějiny třeba jen za sto roků zase narostou. Začal jsem chodit do školy v roce 1935, takže mám přehled o našich dějinách do tohoto data. Další události si již pamatuji-třeba od zavraždění krále Petara či Dolfuse, přepadení Habeše, Mnichov a celý průběh války a události do dnešních časů. Ovšem to je tak složité období, že vydá málem za celé naše dějiny do toho roku 35. Vedle toho by měl každý vzdělaný člověk mít nějaké vědomosti o prastarých národech Chetitů, Sumérů, o Egyptě, o Řecku, o Římanech ? A co teprve technika. Znám spoustu starších lidí kteří nejen nepochopili ani minimum ovládání počítače, ale mají problém i s mobilem. Myslím, že škola má být přípravou na život, ne biflováním, ale má naučit myslet, analyzovat, rozumět napsanému textu. Počítače do toho vnesly důležitou otázku. Např. pro statický výpočet rámů jsme se učili tři metody. Poměrně pracný a ne úplně přesný výpočet dnes hravě a přesně zvládne počítač. Co tomu zázraku ponechat a co nosit v hlavě ? Když padne zmínka o Chammurapiho zákoníku, nebo o objevení Ameriky (datum cca totožné s výškou Pradědu) koukat jako vyoraná myš, nebo nahlédnout do mobilu ? Nebo budou mít příští generace voperovaný nějaký vědomostní čip ? Nejsou to jednoduché otázky, ovšem k nějakému řešení dojít musí.

V. Novák 3.7.2021 11:09

O výuku fyziky nemějte péči. Už v době mých gymnaziálních studií se tam vnímavý student dověděl o jaderné fyzice vše, co mu bylo dostupné vzhledem k jeho matematickým vědomostem. Dtto o fyzice (a chemii) atomového obalu.

Zrovna tak v biologii základy molekulární genetiky.

Co se výuky dějin týče, tak to, co je mladší než 2. světová válka, nejsou dějiny a nepatří do dějepisu, ale politika a patří do občanské nauky. Vyučuje se vůbec ještě nebo neprošla lustrací stejně jako branná výchova a základy zdravovědy?

P. Hák 3.7.2021 11:26

Vyučuje se a obsahuje úžasnosti jako tzv. průřezové téma "Výchova k evropanství".

Základy zdravovědy se mimochodem někde učí. Po 11/9 se občas objevují i branné dny, kupříkladu u nás (okresní gymnázium) je jednou za tok i střílí z malorážky.

J. David 3.7.2021 11:06

Nevím, jak to funguje dnes. Matiku a fyziku jsme museli zvládnout, žádné okecávání.

Známý se habilitoval jako historický sociolog, kurňa co to vlastně je za obor? Bádat na sexuálním životě neandrtálců, to může zvládnout i v Evropské komisi už na těhotenských mundurech tankistek ala von der Leyno a velikost tankových deklů.

Jo školství, na regenstchori až tak nezáleží, důležití jsou školdozorci, kulovému sice rozumí, ale řídí se dienstreglamá MŠMT kde sedí jaloví pedagogičtí geniové, ale politicky zdatní. Rád se nechám poučit

M. Pivoda 3.7.2021 10:48

Pro čtenáře nejdůležitější je úplně poslední text, který upozorňuje, že autor článku je politolog, takže jeho komentáře týkající se technologie zde rozvádět nebudu (nebylo by to profesně dostatečně důstojné).

Ale pozor: Období českého reálného socialismu (1948-1989), které se učitelé prý zdráhají vyučovat (neb nejsou dostatečně fyzicky zdatní, aby ustáli následné fyzické útoky) bych pro žáky a studenty škol pojmenoval (v terminologii mých profesních preferencí projektanta) následovně: Byla to ukázka neúspěšného řízení (extrémně dlouhého projektu).

Ten super-dlouhý projekt měl vyústit do stavu společnosti, který byl označován jako komunismus. Jenže jeho realizátoři (z masa a kostí, nikoliv ideologie) preferovali politiku "tady, a teď, a hlavně pro mne", nikoliv "až ve vzdálené budoucnosti, a pro někoho úplně jiného". A tak to také dopadlo, jak to dopadnout muselo.

Pohádkový žánr je pedagogicky skutečně úspěšný. Tradovanou pohádku o udatném Václavu Havlovi lze žákům uvést tak, že Havel měl prostě životní štěstí, že se strefil do té správné historické periody.

A bude po krizi osvícenského vzdělávání.

J. David 3.7.2021 11:10

Kdo je blbej na matematiku, je blbej na všechno. I balet je matematika.

M. Pivoda 3.7.2021 14:03

Pro společenské vědy je určena jiná matematika než pro technické a přírodní vědy. To si čeští Pepíci dosud neuvědomují.

https://books.google.cz/books/about/Mathematized_Humanities_Via_Humanized_Ma.html?id=V3VQAAAAMAAJ&redir_esc=y&hl=cs&output=html_text

J. Jurax 3.7.2021 16:08

No, to na co odkazujete je taky matematika. Popsaný matematický aparát lze použít mj. i na společenské vědy. Vaše úvodní věta je nesmyslná.

Ono matematika je celkem košatý obor, kapišto, Pepíku?

Z. Jiroušek 3.7.2021 10:16

Žvásty omezeného novináře. I díky novinářům neutále klesá úroveň školství. Na maturitu má nárok většina populace. Za čtyři roky uděláme z průměrného žáka ZŠ genia, vyučeného ve dvou oborech, s maturitou navíc.

Při porobnání znalostí žáků osmé třídy v roce 1955 a 2021 nám výjde.

Ten první má slušný rozsah všeobecných znalosti, přeetl desítky knih, umí malou i velkou násobilku zpaměti. Většina neměla přístup k telefonu. Byli hrdí na vlast.

Ten druhý má placaté palce, knihy nečte, protože výcuci najde na WIKI, násobilku neptřebuje, protože má mobil.

L. Severa 3.7.2021 10:47

Tak velkou násobilku museli znát moji rodiče ve škole za Rakouska. Za mne jsme již nemuseli vyhrknout kolik je třeba 12 x 14 zpaměti. V roce 55 to bylo jinak ?

P. Hák 3.7.2021 11:30

Ono není třeba vyhrknout, ale člověk by to "...= 14 x 10 + 14 x 2 = 140 + 28 = 168" měl dost rychle provést v hlavě. Dneska to většina dětí kolem 15 let nezvládne ani na třetí pokus. Po distanční výuce se to hodně zvýraznilo.

J. Jurax 3.7.2021 15:49

No, za mě jsme museli vyhrnout zpaměti, kolik je 12x14. Pokud se pamatuju na konci prvního stupně ZŠ, tehdy ZDŠ. Nebyly totiž příruční kalkulačky, natož mobily.

Na gymplu nás matik nutil počítat zpaměti jednoduché kvadratické rovnice. S koeficienty vhodně zvolenými, aby ta odmocnina byla bez tabulek jenom hlavou zvládnutelná. Byl to dobrý trénink paměti.

Ovšem jsem ročník 49.

J. Janotová 4.7.2021 10:47

Já jsem ročník 48. Na ZDŠ samozřejmě malá násobilka, ale na gymplu už jsme užívali logáro. Asi je nutné najít nějakou mez co ještě je nutné umět zpaměti, ale kde ta mez je nevím. Úkol pro dobré kantory s praxí? Možná je důležité umět si zpaměti udělat orientační výpočet "přes palec". A to děti moc neumějí, rovnou začnou mastit na kalkulačce přesný výpočet, překlepnou desetinou čárku a vyjde jim nesmysl. Ale je to vůbec nezarazí...

J. Jurax 4.7.2021 19:30

No, ono je vždy potřeba myslet. Pamatuju dávného spolužáka, jenž u tabule na logáru spočetl druhou odmocninu ze sta a vyšlo mu 9,9. Nezarazilo ho to, dosadil hodnotu a jel dál. A divil se, že matikář se dobře bavil a my se chechtáme ...

A moje známá, věkem takměř vrstevnice, mi relativně nedávno se smíchem líčila příběh svého syna, téměř čtyřicátníka, vysokoškolsky vzdělaného a profesně úspěšného psychologa, jenž nemohl na chatě, kam není zavedena elektřina, vydesinfikovat vodu ve studni, jak mu maminka důrazně přikázala, neboť se mu vybil mobil. Totiž měl chemikálii, na ní napsáno, kolik jí má přijít do litru, znal průměr studny i výšku vodního sloupce, ale spočtěte objem válce bez znalosti vzorce, který nemáte jak vygúglit, a navíc bez kalkulačky v mobilu. A zavolat o pomoc taky nebylo čím ... :-) ... stolní společnost se upřímně chechtala ...

P. Hatina 3.7.2021 8:47

No kdyby šlo jen o to co zmíněno v závěru, jiný technologický vizionář Bill Gates,už v devadesátých letech hlásal heslo "information at your fingertips", jinak řečeno, když už v tém internetu ty informace jsou (a ony tam jsou), tak se je naučte smysluplně hledat ale i používat, a na tom postavte svůj rozvoj, svůj úspěch, své rozhodování.

Když to převedeme do vzdělání - skutečně není mít do hloubky našprtaná všechna fakta a data, ta si lze na tém internetě najít. Jenomže nelze tam jít hledat úplně z nuly, člověk musí mít ze školy "nějaký základ", aby tomu co si na tém internetu najde dokázal "na potřebné úrovni porozuměl", aby to dokázal "na své úrovni" využít.

Což se mimochodem, (třeba mne někdo opraví), v UeSeJ do určité míry dařilo že ty děti tam při "nějaké výuce" dostávají pro ně smysluplné projekty, pro které si musí vyhledat podrobnosti, kterým musí na své úrovni porozumět, vypracovat a prezentovat. A je dobře, pokud se to naučí a naučí se v tom takto aktivně pokračovat, i když tu školu opustí. A jak známo, i některé naše školy (pokud to dělají dobře), to dělají taky.

Tedy, pokud tedy samotné mají zájem se rozvíjet a něčeho v životě dosahovat. Pouze šmidláním na displeji (jak je to snad naučil Jobs a další) toho v životě moc nedosáhnou

V. Novák 3.7.2021 11:16

Abych mohl začít hledat, musím nejen vědět jak a kde hledat, ale především, že JE CO hledat.

Dcera mé známé, která absolvovala celou výuku v USA, nedokázala říct, jaké předměty na střední škole mají - jen science a art. Jo - a ještě cheerleading! Vystudovala vysokou školu, tuším, že "komunikace" a dělá barmanku. Pravda, tam komunikovat potřebuje.

Ale studovala i pracuje na Havaji - tak jí asi lze závidět. Když jim zrovna nebouchne některá z místních sopek...

P. Hák 3.7.2021 11:32

První odstavec - podstata věci R^

P. Hatina 3.7.2021 11:42

Jo, díky, jak jsem napsal, "třeba mne někdo opraví". Vycházím z nějaké znalosti emerického způsobu života, třebas z filmů a nám přístupných informací. Ono třeba i jen v opravdu klasice Simpsonovi je vidět jak se Líza s těmi projekty snaží a Bart na to kašle. Ale že - a třeba i to je vidět ve hraných filmech, třeba právnické fakulty cepují své absolventy dobře. Našprtat se ve škole obecně ty paragrafy nazpaměť nemusí, ale když dostanou případ, tak pak zalezou do knihovny, a ty potřebné právnické vztahy a precedenty ve prospěch svého klienta hledat musí..

Ale chápu, že v UeSeJ je taky spousta škol, kde lze dostat jen ten titul pro titul, bez potřebných schopností

M. Těhanová 3.7.2021 7:59

Takže uvažuje se o zestručnění učiva, abychom naše děti nepřetěžovali zbytečným učivem. Vždycky jsem si myslela, že vzdělanost se projevuje všeobecnými znalostmi a z nich pak vyplývajícím soudům a souvislostem ve věcech kolem nás.

Ale co si myslet o rádoby vzdělancích, studujících všechno možné, životu nepotřebné? Když pak studentka u bakalářské zkoušky ze společenských věd nemá povědomí o tom, že existoval nějaký novinář Peroutka, napsal něco o Budování státu. Nebo si myslí, že zkratka V4 znamená Velkou čtyřku. Vždyť tyto studované děti netuší, která bije, tak jak jsou schopni se naučit " kritickému myšlení". K tomu je přece potřeba mít nějaké vědomosti!!!