29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Kam se vlévá Dunaj?

Byl jsem trochu konsternován, když jsem si minulý pátek přečetl v Lidových novinách článek jistého vysokoškolského profesora s názvem Jenom ne maturity „zadarmo“! Tento muž, který dle svých slov učí již třicet let speciální pedagogiku na vysoké škole, byl zcela konsternován.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Konopcik 26.5.2020 1:12

Chapu, ze je zde probirano ceske skolstvi. ale pro informaci diskuteru bych chtel rici, ze problem je globalni. Je mi 70 let a ziju uz 31 let v AUstralii. Situaci vzdelavacim systemem v AU musela resit federani vlada zavedenim povinnych testu pro zaky a studenty takzvany literacy and numeracy test. Tke jsem nedavno cetl, ze bylo zjisteno u nekterych absolventu university, kteri nastupuji do ucitelskeho povolani, ze maji problem s gramatikou anglictiny a take s vseobecnymi znalostmi. To vse zpusobuje,ze AU je v zebricku m elavaciho procesu za asijskymi zememi jako Singapore atd.Dalsi problem,vetsina ucitelu na skolach nejnizsiho stupne az po university jsou levicoveho zamereni a snazi se ovlivnit sve zaky a studenty uz od ranneho veku, jinymi slovy dalsi proplach mozku.Uvedu maly priklad z vlastni rodiny. Kdyz moje vnucka Amy chodila v 5 letech do pripravneho rocniku pred vstupem do 1 tridy tak jsme ji s manzelkou chodili vyzvednoutze skoly, jelikoz rodice pracovali. Jednou ysla ze skoly a hned nam povida babi,vis pani ucitelka ma brata a ten chce byt zenou a bude mit operaci.Oba jsme s manzelkou onemneli. Je to opravdu nutne aby 5lete deti dostavali informace tohoto druhu.Dalsi priklady jak se ucitele snazi dostat detem do hlavy aby bojovali za zmenu klimatu nebo, ze je naprosto v poradku mit 2 tatinky nebo 2 maminky a to vse se deje ve vyuce predmetu, ktere nemaji s temito tematy nic spolecneho. Dalsi vec e samozrejme digitalizace vyuky, kdy kazde dite a student maji ipads a kalkulacky a z hlavy vam nikdo nic nespocita. Pak nastava situace, kdy si jdete koupit kafe sebou a personal vam rekne cenu $5.35 a ja platim desetidolarovkou a jelikoz nechci drobne a chci aby mi vratili petidolarovku tak platim $10.35.To je proste rozhodi tak,ze neumi spocitat kolik mi ma vratit jelikoz jejich pokladna jim rika, ze na destidolarovu se vraci $4.65.Takovych prikladu mnoho.

Jinak krome toho co jsem tu napsal musim rici, ze AU je stale jedna z nejlepsich zemi pro zivot.

V. Liptovský 25.5.2020 21:52

No, v celej tej diskusii za akosi zabúda na komplex vplyvov - škola, rodina, okolie, spoločenská atmosféra - a v neposlednom rade na iniciatívu samotného jedinca... Obávam sa, že samotná škola - aj tá najlepšia - nestačí... (čím nepopieram jej dôležitosť)... Ale - musí chcieť subjekt... Ak toho nič nemotivuje, zostane "natvrdlý"... Imúnny voči znalostiam... Spomeňme si - väčšinu toho, čo vieme (pamätáme si) - máme zo "samoštúdia"... Chceli a chceme to vedieť...

P. Kersch 25.5.2020 21:07

Zeptat se přímých svědků:

"Ne že by naše rakouské školy byly špatné. Takzv. osnovy byly po staleté zkušenosti pečlivě rozpracovány a pokud se interpretovalypoutavě, mhly se stát základem pro plodné a vcelku univerzální vzdělání. Ale právě pro tu přesnou plánovitost se vyučovací hodiny staly strašlivě nudnými, chladným nástrojem, jenž ukazoval jako automat, nakolik žák vyhověl požadavkům učebního plánu. Byli jsme zkoušeni, co jsme se naučili. Ani jedinkrát za osm gymnaziálních let se žádný učitel nezeptal, co my sami bychom se rádi doopravdy naučili. Ještě po letech, když jsem šel kolem toho ústavu, kolem toho skličujícího domu, pocítil jsem vždy úlevu, že už nemusím do toho žaláře našeho mládí vkročit.U příležitosti 50tiletého trvání gymnázia se konala oslava a mne požádali, abych přednesl slavnostní řeč před ministrem a před starostou města Vídně. Zdvořile jsem odmítl. Neměl jsem této škole být za co vděčný a každé pochvalné slovo by bylo lží. - Naši učitelé nenesli na neutěšenosti školy vinu. Nebyli dobří ani zlí, nebyli to tyrani, ale ani kamarádi, ochotní pomáhat, nýbrž chudáci, kteří byli šťastni jako my, když se ozval v poledne osvobozující školní zvonek. Rakousko byl starý stát, kde panoval stařičký císař, vládli staří ministři, stát bez ambicí, který doufal, že obranou před radikálními změnami se udrží v evropském prostoru neporušen. A tak nebyl důvod, proč nám školní leta zpříjemňovat, vše jsme si měli zasloužit trpělivým čekáním. S osmnáctiletým gymnazistou se jednalo jako s dítětem. Přistižen s cigaretou - byl potrestán. Názor učitele byl považován za neomylný, slovu otce se neodporovalo, státní instituce jako absolutně platné a neodvolatelné. Když gymnazista přinesl ze školy špatnou známku, vyhrožovali mu rodiče, že ho dají na řemeslo.

(Stefan Zweig : Die Welt von gestern; Svět včerejška, přeložila Eva Červinková. Vydalo nakl. Torst Praha 1994)

M. Pivoda 25.5.2020 19:56

Time Ever To Raise A Healthy, Happy Child... What’s Your Plan?

You don’t raise your kids the “normal” way, because you know the old way isn’t going to cut it in this new world.

By the time schools print the textbooks, they’re already out of date.

Kids have mobile phones in their pockets, tablets in their hands, and they’re Tik Toking, memeing, live streaming, and it’s hard enough just to keep up... Somehow, you’re supposed to be a super parent while you struggle with your own screen time and the barrage of information assaulting your senses on all sides.

The way you were raised, and how your parents were raised, and how your parent’s parents were raised... there was at least some similarity there. But these days? We live in a world none of us could’ve prepared for. ...

P. Zinga 25.5.2020 19:37

Během let mého povolání mi procházely rukama další a další ročníky mládežníků a jak šel čas, byla jasnější jejich omezenost. Ne, že by byli blbí, oni prostě nevěděli. A většinou neměli zájem vědět.

A docela otřesná byla zkušenost s mladými Němci...

Š. Hašek 25.5.2020 21:11

Trefné.

Já pamatuji dosti velkou nabušenost mladých kdys. Zkušenosti nepatrné.

Dnes okamžité, použitelné znalosti, vymyslet jednodušší věci ihned ...... nahradil požadavek sedět hodinu nerušeně u počitadla, kde ovšem zas je zahltí množství subjektivních názorů a reklam. Čili nenabušeno. Zkušenosti ještě nižší, protože hodně z nich "bez maminky nic nesmělo".

A ještě vládne povědomí, že nedílnou součástí mozku má být procesor. A má se ve škole známkovat spolupráce s tím procesorem, samostatně - to je zastaralé.

M. Pivoda 25.5.2020 19:07

Kam teče?

Čtvrtý Newtonův zákon říká, že poslední kapka jde vždy do trenýrek.

Českou pedagogickou tragedií by byl případ, kdyby student střední školy. s přístupem k moderní IT technologii, nebyl schopen zjistit, kam teče Morava a Dunaj.

J. Jurax 25.5.2020 20:14

Tragédii ovšem je i to, že to neví i bez přístupu k moderní IT technologii.

P. Grigar 25.5.2020 20:18

..a dovedete si představit to váhání, kdyby měl z hlavy vybalit(tolerance +-100metrů), v jaké nadmořské výšce se onen Dunaj do Černého moře vlévá?

J. Jurax 25.5.2020 20:38

No, to je otázka do Nikdo není dokonalý. Tipoval bych tak pět ... :-)

K. Salajka 25.5.2020 18:52

Středoškolský profesor byl i Jaroslav Kosina autor čtyřsvazkových světových dějin, vydaných po roce 1926.

J. Jurax 25.5.2020 19:01

Ano.

Mám je doma po tátovi. Ale pět svazku, resp. knih; končí rokem 1938.

B. Lukáš 25.5.2020 17:05

Dík za skvělý článek.

J. Kraus 25.5.2020 16:07

Školy, učitelé, to jsou vnější vlivy. Podstatný a rozhodující je přístup dítěte, studenta. Dříve, třeba před padesáti lety, bylo dost dětí, které vzrušovalo sedět nad mapami, nad starými dějepisy, cestopisy, atlasy rostlin a zvířat, nad svazky starých časopisů, prostě které chtěly poznat svět kolem. Kdysi skvělý časopis Knowledge, ABC, VTM a jiné. Kolik takových mladých je dnes? Přirozená touha po vědění je základ, bez ní je vše, co je naučené jen kvůli výsledku testu, jen nezařaditelná a bezcenná troska. Mnoho pozdějších vzdělanců a autorit chodilo ještě v polovině 19.století do vesnických jednotřídek a psalo na břidlicovou tabulku. Tuším, že současní čínští, korejští superodborníci na tom byli jen o málo líp. Tuším ale i to, že u nich je to nezřízená ctižádost a dril. Invence a radost z vědění, typické pro bílou rasu, se vytrácejí. Šikana nejlepších žáků ve třídách je toho zrůdným dokladem. Opravdu je to vše něčí úmysl?

V. Kolman 25.5.2020 15:49

Otázku výběru látky vhodné k výuce vyřešil už geniální Jára da Cimrman. Ten rozdělil učivo na "neprůtočné" (10%), které je nutně potřeba si zapamatovat a pak na učivo "průtočné" (90%), které si není nutno pamatovat.

Učil proto jenom NEPRŮTOČNÉ učivo a 90% kapacity mozku využil na získání jiných vědomostí :-) :-) :-)

V. Kolman 25.5.2020 15:53

Oprava:

nikoli ...na "získání", ale ....k "uložení"jiných vědomostí.

[Jako na HD v PC :-)]

T. Zlesa 25.5.2020 14:27

Vynášet oslavné řeči o starých způsobech výuky je nepochopení změn světa. Dneska jeden mozek studenta nepobere všechny ty milóny znalostí, které lidé za posledních 20, 30, 70 let vymysleli, objevili. Proč ho zkoušet ze znalostí kam teče nějaká řeka? Nač mu to bude v souvislosti s jeho znalostí odborných věcí, které si chce osvojit? Chce být odborníkem např. v IT a měl by znát řeky? Určitě by to nebyl jen Dunaj, ale minimálně další 50 řek, co by měl znát. Kolik mozku a času by mu vzalo? Chceme to po studentech OPRAVDU? Rakouské školství nebylo nic moc, stačí se podívat, kolik zemí má více vynálezů než my. Takže radši ať na tom ministerstvu zkoušejí co koho napadne, hlavně se nevracet k biflování zbytných znalostí. A maturitu bych zrušil, za ten rok přípravy na ni, se student nic nového nenaučí.

M. Koutný 25.5.2020 14:35

Některé znalosti patří k základu vzdělání a měly by být člověku vlastní bez ohledu na profesi. Jinak budeme produkovat fachidioty, neznalé kontextu a souvislostí. Takoví jsou pak snadnou kořistí kdejakého manipulátora.

T. Zlesa 25.5.2020 14:53

Souhlas, ... otázka je, které to jsou a zda není lepší to učit tak, že si na to téma "kam co teče" studenti udělají nějakou práci a vyhledají si to sami, kdekoliv = dnes na google. Stratí tim hodinu, nebude je to dál strašit, co když nějakou řeku zapomenou. A povědomí, že každá řeka teče někam do moře získají. Víc bych jako základ nepožadoval. Možná zjistit splavnost nebo ryby. Zkrátka myslet u toho sám, to se jim vyplatí i u těch manipulátorů.

Š. Hašek 25.5.2020 15:23

Každý máme v detailech asi jiné vzdělání. Názor. Já jsem ten článek pochopil jako trefné podobenství. Velice trefné.

Vy jako bazírování na "Dunaji a řekách".

Stejně jako mnozí modernisté, kteří opakovaně a dokladovatelně něco melou o "moderním novomozku, ve kterém budou uloženy pouze návody k počítačům a znalosti typu, že "odmocniny" nebude hledat mezi "mocipány".

Mimochodem, samostatné hledání čehokoliv, což znal i Komenský, též i znamená, že by školní docházka trvala (při tom hledání) až do penze. Řekne Vám to i kantor, který učí (a naučí) celý život. Odvození je bonbónkem pro ty chytřejší, třetina žádnou logiku nepochopí. Rovněž módně mluví o odvozovaní naprostí nepřátelé matematiky, zajímavé. Neobviňujte mě z biflování, to je také "módní" slovo. Naučit se nepravidelná slovesa .... to se bude odvozovat. atd.

Zakrytým cílem je osekávat znalostí, dovedností, sebevědomí ........ prostě zoufalec, chlubící se tím, že "za minutu každého utře". Ale jen s počitadýlkem a pokud má stále k dispozici zásuvku. Jinak si nepamatuje ani třešeň, Ludolfovo číslo a zmiji obecnou. Ale asi máme podobný názor, jen písemná diskuse je nepřehledná ....

T. Zlesa 25.5.2020 15:57

Trochu přeháníte, asi v každém odstavci :-)

Myslím, že naše školství není úplně špatné, ale není ani dobré. A stejně to bylo i za rakouska. Máme málo vynálezců, málo objevitelů, jsme montovna. Nemáme špičkové firmy světové úrovně. Moc se u nás preferují právě ty znalosti detailů, bohužel nepotřebných... no jsou za to ty tituly.

Š. Hašek 25.5.2020 21:18

Nikdo neví, které znalosti detailů budou celý život nepotřebné .....

Ví to Valachová, Buzková a modernisté kantorští kolem dvacetisedmi let, hodně z kanceláří.

Pokud otevřete Komenského, profesora Masaryka ....... oni také skromně říkali, že to nevědí.

I Komenský naznačoval, že do mozku (zvláště mladého) se to má sypat po lopatách. Tedy nějak zajímavě, né jako písek.

P. Hatina 25.5.2020 21:44

Ono je to trošku jinak. My máme vynálezce, máme objevitele..(a třeba na tom v relativním porovnání s ostatními státy nejsme tak špatně), leč nemáme špičkové firmy světové úrovně. Protože to jak z objevu či vynálezu fakticky (fakticky) udělat světovou prosperující firmu se na našich školách určitě neučí...A mimochodem,u nás jsou v poslední době módní tyhle startupy. I tam se sice na něco kápě, ovšem za většinou úspech považují že to prodají zahraničnímu investorovi...

V. Kolman 25.5.2020 16:31

K tomu bych si pane Zleso dovolil malé připodotknutí. Když jsem se ve škole v zeměpise učil o tom, že se cisu někde stalo (třeba v turecké Antálii, v německém Hamburgu, v pohoří Ida na Krétě....) byly to pro mě jenom prázdné pojmy a neměl jsem valnou představu, kde se ty lokality vůbec nacházejí.

Teprve když jsem začal trochu cestovat po světě, tak jsem si před cestou do jednotlivých lokalit v Turecku/Řecku/Bulharsku..... důkladně prostudoval mapu a teprve od té doby si (v souvislostech s dovolenou, nebo pracovním pobytem) dobře pamatuji a představuji si, kde ty lokality na mapě/globusu leží. I z tohoto důvodu je moc dobré, že padla "železná opona" a mladí lidé mohou volně cestovat po světě.

J. Jurax 25.5.2020 19:43

No, některé řeky do moře netečou. Za základky si pamatuju Volhu, co teče do Kaspického more, jenž jest bezodtokým jezerem. A pak ještě řeky Amu-darja a Syr-darja, co tečou do jezera Aralského. A Jordán, jenž teče do Mrtvého moře, co je taky jezero. A z četby nejspíš mayovek si pamatuju, že Medvědí řeka teče do Velkého solného jezera v Utahu.

Š. Hašek 25.5.2020 21:44

Též si pamatuji čínské složení střelného prachu a jeho variantní nahražení vostrouhanýma hlavičkama sirek (blbost, zápalek). Pevnost trubičky/hlavně se nepočítala, to pozdějc, logárem.

Též si pamatuji, že dívky některé měly "neotřelé názory" stran školních osnov (takové ty snaživé trojkařky "k ničemu"), možná, že je po listopadu 1989 šťastně uváděly do praxe.

P. Kubáč 25.5.2020 15:17

Co hledat na Googlu se žáček nejlépe naučí tím, že se to nejprve nazupe zpaměti, až hlava brní a pak to zapomene, protože se mezitím zupe zpaměti něco jiného.

Takové ty "informacemi nezatížené" mozky - jsou netrénované a proto nevýkonné.

Nemluvě o tom, že nejlepší věci dnes vznikají "na pomezí oborů" a předpokládají, že oba "pomezní obory" znáte zpaměti tak detailně, abyste o nic mohl přemýšlet ráno na záchodě.

J. Jurax 25.5.2020 19:30

Ale houby - kapacita lidského mozku zdaleka není využívána.

A do základního penza vědomostí patří leccos, třeba i znalost evropských řek, zejména když mají souvislost s naším územím.

I bez gúglu by jeden, a maturant tuplem, měl vědět třeba rozdíl mezi Seinou a Sienou.

Učení se i vědomostí, které později nebudou využity (což v okamžiku toho učení ještě najisto nevíte), tříbí myšlení a přidává rozhledu.

Aby nebyli jedinci, co by Žižkovi klidně dali do ruky lahký gulomet, pod pojmem Homér se jim vybaví akorát Simpson a neumí určit sever, když se jim vybije mobil. I kdyby to byli IT specialisté.

J. Prikner 25.5.2020 13:57

Diskuse zde vedená je opravdu výživná . Tu by si měli číst na ministerstvu školství, alespoň v úsecích, kde se píše o metodice výuky z rakousko-uherských gymnázií. Zavádění inkluze tu hrůzu ještě dovršuje.

J. Řezníček 25.5.2020 13:52

Je to kvalitou učitelů, odhaduji ze 70 %, zbytek je žák/student a jeho rodina. Za mých časů kdo se nedostal na techniku nebo přírodní vědy, šel na pajďák nebo hnojárnu.