28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

SETKÁNÍ: Benda

Bylo to na jaře 1989 a moje mamka měla ukrutně špatné období. Vězela v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nebylo jí dobře, byla celé dny zavřená doma a zmáhala ji deprese. A právě tou dobou spatřil světlo světa jeden maličký pejsek – ale to zatím nikdo z nás netušil.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
pecka 16.1.2006 15:40

To my teda profesionální zachránci nejsme.

Akorát se vždycky někde u známejch zakecáme a jdem domů s čoklem . Takhle jsme přišli k Bílé (zlatý retrívr s takovým RTG kyčlí, že nebyl do chovu) i k Černému (poslední neudatelné ze sady štěňat po černé labradorce, co si zašla na návštěvu k uvázanému německému ovčákovi ). A kočky k nám chodí samy . Akorát už jich je sedm, tak by toho na chvilku mohly nechat, abysem nebyli jako ti od Rputě naproti z pavlače :-)))
Rpuť 13.1.2006 14:31

Beňo - mně se to stalo i v prvním patře na Národní třídě v Praze.

O patro výš přinesl tatínek dětem koťátko a maminka ho mrskla na pavlač prvního patra. Bylo tam sedm oken různých kanceláří a přímo naproti mému oknu žili šílení důchodci mající dvacet smrdutých koček.
A představte si můj děs, když mi v prvním patře sedělo najednou kotě za oknem a bušilo pacičkami do skla....
Zdena bez psa 16.1.2006 7:35

Milá Rputi, už je mi všechno jasné.

Vás si Nejvyšší používá na záchranu zvířátek. Jste zachránce specialista. Mne si zase vyčlenil na občasnou záchranu starých dědů. Ale to je jiné vyprávění. Bojím se, že jeho příkazy můžu někdy i přeslechnout.  Benda byl úžasný pejsek a měl opravdu velký úkol, který splnil. Díky za překrásné čtení.
Rpuť 13.1.2006 12:01

Jo osud - mně zařizuje celkem pravidelný přísun.

Tuhle mi říkal známý: "Tak hlásili v městském rozhlase, že se našel jezevčík - a hned jsem si vzpomněl na Vás, jestli ho nemáte doma"
 
Jinak příběh je to moc krásnej! Dík.
Beňa 13.1.2006 13:34

Re: Jo osud - mně zařizuje celkem pravidelný přísun.

Rputi, asi ten osud ví komu... Taky máme něco takovýho v rodině - moje sestra, kam se hne, tam se na ni přilepí nějaký opuštěný zvíře.
Beňa 13.1.2006 11:37

Osud

Taky se mi draly slzy do očí. Člověku nezbývá než žasnout, jak to osud někdy zařídí. To víte, že jsem si vzpomněla na naši Ritu - na to něco vyššího, co nás přivedlo k řece právě včas, abychom si pro sebe zachránili tak úžasného tvorečka.
evam 14.1.2006 12:12

Re:setkání

'Uplně mne dojalo , že jste pejska našli topícího se. Budete-li mít čas tak, prosím, o tom něco napište. Díky!
mamina pí.Dé 13.1.2006 10:52

Benda

  Když jsem přinesla Bendu domů, můj manžel se  mne přísně zeptal :"kolik jsi za to štěně dala?" Zhodnotila jsem situaci a povídám:"  stovky". Odpověděl :"tolik??"   Ale od té doby jsem se začala lízat z nejhoršího a bylo.li něco dalšího  - bylo to s Benánkem snášeno lépe.
mamina pí.Dé 13.1.2006 10:54

Re: Benda

dvě stovky....oprava
Beňa 13.1.2006 13:28

Re: Benda

S pejsánkem po boku je život veselejší a příběh Váš a Vašeho Benánka nám všem tuto skutečnost připomněl .
Danda 13.1.2006 14:40

Re: Benda

Některé investice stojí za všechny prachy - doslova .
 
mamina pí.Dé 14.1.2006 10:39

Re: Re: Benda

 To víte, můj muž je z vesnice a tam se štěňata rozdávají. Já bych se bez Benánka z té děsné zdrav. situacu snad ani nedostala. Dnes si nemůžu vůbec představit, že jsem kdy bez pejska mohla žít. Všechny vás moc zdravím.
Lída Š. 13.1.2006 9:51

Tak

nekoukejte tak:-) Taky bulím....Tenhle příběh se musí číst ještě jednou.
Kačer 13.1.2006 9:48

Sice nevidím na klávesnici,

ale byl to krásný a moc roztomilý příběh. "Tahle třešně rodit nebude" je naprosto dokonalá věta :o)))
Hela S. 13.1.2006 9:25

Krásné, milé, dojemé

Bylo to opravdu osudové setkání :-)))
Clea 13.1.2006 9:19

Slzy v očích

mám skoro vždycky, když čtu příspěvky na Zvířetníku, ale věta "tohle třešně rodit nikdy nebude" mě dostala, chechtám se jak blázen! Pátek 13. opravdu pěkně začíná
Fallowa 13.1.2006 9:14

I mně

ukápla slza do klávesnice - krásný příběh s dobrým koncem mi připomněl,jak mi syn daroval k narozeninám štěňátko,abych nebyla doma tak sama.Jak mi později řekl,vybral toho nejvíc aktivního pejska,aby mě přivedl na jiné myšlenky - když po mnoha letech,kdy v domácnosti bylo 4 až 6 lidí zůstanete najednou sama,padne na vás deprese.Pes je opravdu pro stárnoucí samotnou ženskou nejlepší lék proti depresím!
Vave 13.1.2006 9:14

To je tak krásně dojemné

povídání, až k pláči. Vaše maminka měla tehdy ohromnou kliku - ale spíš to tak bylo doopravdy dáno a muselo se to stát.
Stejně jako kdysi mně s mou Píďou, ale to musím teprve sepsat. :o)
Danda 13.1.2006 9:10

Pohádka

A pak, že se některé věci dějí jen v pohádkách. Díky  za připomenutí, že i realita může být nááádherná (tedy aspoň někdy).
Martinka 13.1.2006 8:45

Proč bulím

když je to celý takový krásně pozitivní?????  Vždy se těším na články p. Ruščákové. Jsou vskutku projasněním každého dne.
Daviala 13.1.2006 8:28

Krásny článok

Tiež máme 4nohého kamaráta dlhosrstého jazvečíka Luckyho. Kúpili sme ho dcérke keď mala 13r. a nikdy nezabudnem na ten deň, keď sme si boli šteniatka pozrieť. Vyrútila sa na nás svorka malých, ryšavých stvorení a jedno ostalo stáť ako generál na vrchnom schode, aby malo prehľad. A už 11 rokov nám rozdávala lásku a radosť a dúfam, že ešte dlho bude.
Bláža 13.1.2006 7:51

To je tak krásně napsáno,

že se mi při čtení ty písmenka nějak rozmazávají..... Nádhera!!!
Iva 13.1.2006 8:08

Re: To je tak krásně napsáno,

Blážo i vám? A musím se jít honem vysmrkat a tak mám nějak staženo v hrdle :-)
Minda 13.1.2006 7:12

Pohlazeníčko

po dušičce :-))))))))))))))))