Výstava představí vize budoucnosti v umění a populární kultuře poválečného Československa. Současně ukáže dobový kontext, který je pomáhal formovat. K němu patřila víra v komunistickou utopii a neomezený vědecko-technický rozvoj. V 50. letech a první polovině 60. let prezentovala populárně-kosmonautická ilustrace kompaktní komunisticko-utopickou ideologii lepšího, technologicky vyspělého zítřka. Od šedesátých let však do ní stále nepřehlédnutelněji začal pronikat pesimismus a obavy z možné celosvětové apokalypsy. Přes různá omezení v této době vzkvétal vědeckofantastický žánr. Výstava nechce vyprávět podrobné dějiny sci-fi v Československu, ale na příkladech ukázat jeho estetiku tak, jak se projevovala v knižních a časopiseckých ilustracích, filmu a designu, a současně doložit jeho vliv na dobové výtvarné umění a architekturu. Výstava kombinuje prezentaci originálních artefaktů s jejich interpretací pomocí současných výstavnických prostředků, doprovodí ji obsáhlá monografie.

Expozice je členěna do sedmi částí:

• Film – kolekce plakátů k vědecko-fantastickým snímkům ukazuje, že i těmto žánrům se věnovaly špičky domácího grafického designu. Plakátové plochy se v období totality staly jedním z nejsvobodnějších platforem výtvarného vyjadřování. Sbírku doplňují ukázky kostýmů Teodora Pištěka pro film Zítra vstanu a opařím se čajem a seriál Návštěvníci.
• Svět zítřka – reprodukce představ o podobě příštích tisíciletí. V módě byly především vize racionálního města-stroje kombinovaného s ideály města zahradního. Za naprostou samozřejmost se považovalo přizpůsobení všech přírodních živlů potřebám člověka.
• Technika vítězí – jak dokládají vystavené originály a reprodukce, lety do vesmíru byly zřejmě nejvýraznějším tématem při zobrazování technických možností budoucího člověka. Zároveň pro tehdejší mládež nahrazovaly svět divokého západu či exotických krajin z málo dostupné klasické dobrodružné literatury.
• Sluneční město – zvláštní úsilí bylo vynakládáno na podchycení imaginace nejmladších vrstev společnosti. Výrobci hraček z ČSSR a okolních socialistických zemí se snažili nezůstat pozadu za vývojem techniky a přinášeli na trh pestrou škálu lunochodů, lunárních vozidel, kosmických lodí a paprskometů. Fiktivní výpravy do kosmu plnily stránky dětských časopisů a základní rozdělení světa na kapitalismus a komunismus pochytila dětská generace nevědomky z četby populárních knih o Neználkovi.
• Mezi Radarem a Labyrintem – nevelká část českých výtvarných umělců (Teodor Rotrekl, Dobroslav Foll, Vladimír Kovářík a další) cítila rozvoj techniky jako výzvu k tematizaci vlastní volné i ilustrační tvorby. Zároveň se objevovaly snahy jít proti přehnaně uniformnímu pohledu na budoucnost a konkrétnost literárních vizí vyvažovat abstrakcí, čehož příkladem je zejména antologie Adolfa Hoffmeistera Labyrint z roku 1962.
• Retrofuturismus – současní výtvarní umělci nemohou ignorovat utopické přísliby, které byly součástí jejich dětství. Výběr z jejich díla ukazuje, jak výrazný vliv na ně měly knihy o Neználkovi či první úspěchy sovětské kosmonautiky a jejich mediální mytizace.
• Sedmou místností je neobvyklá projekční „jeskyně“, v níž místo mihotavých stínů od ohně, které jitřily představivost našich pravěkých předků, probleskují echa pozdějších snů o dokonalém zítřku a věčně záhadném vesmíru.

Doprovodný program výstavy:

SATELITY PLANETY EDEN

PLANETA EDEN

• Svět zítřka v socialistickém Československu 1948–1978
• Pořadatel: Dům umění města Brno, Malinovského nám. 2, Brno
• Kurátoři: Tomáš Pospiszyl a Ivan Adamovič
• Design: Petr Krejzek, Klára Kvízová, ReDesign
• Grafická spolupráce: Magdalena Lindaurová, Jaromír Skácel
• Architekt: Fránek Architects, Jan Koskan

Zítřek, který nenastal: Na planetě Eden poroučíme větru, dešti - s reportáží o výstavě stanice ČT24.

Více informací na www.dum-umeni.cz/cz/clanek/planeta_eden.