ÚVAHA: tuhle knihu vydat či nevydat? (1/2)

Vydávání knih není vůbec jednoduché povolání, je to velmi nepříjemná řehole. O tom, že ani v zemi zaslíbené to nemají nakladatelé jednoduché, vypráví článek Anny Louise, která „v civilu“ pracuje ve slavném a velkém nakladatelství Tor Books. Pro určení, zda knihu vydat či nikoliv, používá torovskou tabulku - excelovský spreadsheet, který shrnuje základní informace o ekonomice knihy a vypočítává její provozní hospodářský výsledek. Velcí nakladatelé mají všichni podobné firemní kalkulační vzorce, ty jsou však privátní a tak Anne Louise převyprávěla podstatné položky ve volném textu.

Už titulek jejího příspěvku napovídá obsah: P&L aneb jak knihy vydělávají peníze (nebo taky ne) - část 1: krach prvního vydání knihy v kategorii mass market paperback. (Vsuvka1: mass market paperback je označení formátu knihy, nikoliv nákladu nebo způsobu prodeje. Vsuvka2: P&L je zkratka pro Profit and Loss neboli výsledovku neboli kalkulaci, vypočítávající provozní hospodářský výsledek knihy.)

Anne Louise ukazuje, jak obvykle dopadá prvotina vydaná jako paperback: ekonomickým propadem. Její příklad obsahuje čísla odpovídající současné realitě amerického knižního trhu, pro naše poměry by se některé údaje musely změnit, přesto je velmi poučný. Vytištěný náklad je stanoven na 35 tisíc (mimo jiné proto, že tiskárna dala množstevní slevu, nižší náklad by nestál o tolik méně). Nakonec se rozdistribuuje o něco víc, než pětadvacet tisíc výtisků, z nichž se prodá zhruba jedna třetina - 8 400 výtisků. Celkové příjmy z prodejů (po odečtení marže velkoobchodu a prodeje) jsou necelých sedmadvacet tisíc dolarů.

Vypadá to hezky - ale proti tomu stojí náklady. Výtvarník, autor, tiskárna, korektor - a to se bavíme pouze o přímých nákladech, které nakladatel platí „dodavatelům“, není v tom práce redaktora, režie ani zisk nakladatele. Tyhle náklady byly kalkulovány na prodaný náklad přes pětadvacet tisíc výtisků, přesahují osmačtyřicet tisíc dolarů (jen autorské tantiémy jsou půltřinácta tisíce, výtvarník dalších téměř šest tisíc; tiskárna „pouhých“ devatenáct). Takže kniha je ve ztrátě přes dvacet tisíc dolarů.

Tolik tedy stojí nakladatele špatný redaktorský odhad - a každý nakladatel má v ročním edičním plánu několik podobných knih. Ty se samozřejmě musejí zaplatit z prodeje těch úspěšných, aby nakladatelství jako celek mohlo vykazovat očekávaný zisk. Pokud byste si vzali postup výpočtu Anne Louise a dosadili do něj česká čísla - nejenom v počtu vytištěných a prodaných výtisků, v nákladech na autorská práva, výtvarníka a tiskárnu, ale i v prodejních cenách a maržích, asi byste začali naše nakladatele považovat za světce. (Což není tak úplně účelem tohoto článku, nakladatelé jsou i u nás lidé zcela obyčejní a podnikatelé nedotující své koníčky z rodinného majetku.)

Kdyby se totiž ten redaktorský odhad povedl, tak výsledek je naopak třicet tisíc (dolarů) plus. Většinou je výsledek někde mezi, kousek nad nulou. Důležitým ukazatelem pro ekonomiku knihy je výpočet „bodu zvratu“ - počtu prodaných knih, které svým výnosem přesně zaplatí náklady (tohle už v článku nenajdete, ale k ekonomice knih to patří). U oné modelové knihy to je asi tak dvanáct tisíc kusů - tedy asi jedna třetina nákladu.