Anotace:

Čtvrtá kniha série Tajné dějiny.
Není to žádná procházka podělanou zahradou, být Droodem - jedním z rodiny, která vás lidičky brání před tvory noci, co si na vás brousí zuby už pěknou řádku staletí. Nejsme zrovna oblíbení - těmi, kterým pravidelně nakopáváme zadek ani nevděčným lidstvem, a vlastně se nemáme moc rádi ani mezi sebou.
A teď je Matriarcha mrtvá. Zavražděná. Možná někým z nás. Možná ne.
Zase to spadlo na mne, Eddieho Drooda, abych jednal jako hlava celé naší velké rodiny a rozhodl, co a jak. Vůbec to nebude lehké. Víte, názor na to, kdo Matriarchu zavraždil, Droody rozdělil do dvou více méně stejně velkých táborů: ti jedni si myslí, že ji zabila moje Molly, zatímco ti druzí jsou přesvědčeni, že jsem to udělal já.
A já vím určitě jenom to, že já jsem to nebyl.

Ukázka:

"Tolik k původnímu plánu," řekl Luther. "Co uděláme teď?"

"Půjdeme dovnitř," odpověděl jsem. "Dáme pořádnou nakládačku všem bez rozdílu, pak oběma stranám odebereme zbraně a celý ten nesmysl ukončíme, než začne přitahovat pozornost. Potom popadnu apokalyptické dveře a nastane čas vyrazit k obzoru."

"Nevezmeme nějaké zajatce, abychom jim mohli klást otázky?" zeptal se Luther.

"Jestli myslíš, že je to nutné."

"Cítím povinnost ti připomenout, že tam uvnitř jsou dvě soukromé armády disponující úctyhodnou palebnou silou stejně jako granáty, jak výbušnými, tak s nervovým plynem," řekl Luther. "Vážně tam chceš jen tak vtrhnout?"

"Dvě armády; to je jedna pro každého z nás."

Dokončení zde.