Chvilku to trvalo, ale výherci posledních tří soutěží se Sardenem jsou známi. V soutěži o román Vítr v piniích nakladatelství Straky na vrbě jste odpovídali na níže uvedené otázky. Celkem nám dorazilo 11 správných odpovědí. Při tahání čísel se Štěstěna usmála na pana Karla Běláka, který autory podepsanou knihu obdrží.

1. Vítr v piniích není první kniha Františky Vrbenské, která se odehrává na východě. Kdysi do něj zasadil celou trilogii. Zda-li pak víte, jaký nese název, jak se jmenují jeho jednotlivé díly a u jakého nakladatele vyšly?
   Labyrint půlnočního draka: Král z hlubin půlnoci, Kamenný vodopád, Věž mlčení; Netopejr.
2. A u Františky Vrbenské ještě chvíli zůstaneme. Letos by jí snad měla vyjít ještě jedna kniha. Respektive díl z jedné oblíbené české série. Jak se tato série jmenuje, jaký podtitul nese její díl a hlavně kolikátý v pořadí je?
   Agent JFK, Naganty a vlčí máky, 18.
3. Vítr v piních křest 13. Jakub D. Kočí měl možnost pracovat na jedné knize Štěpána Kopřivy. Zajímal by nás název této knihy a hlavně co na ní Jakub Kočí dělal?
   Asfalt, sazba
4. Kromě toho, že je Jakub Kočí skvělý autor, je taky velmi schopný ilustrátor. Chceme vědět, do jaké knihy Vladimíra Zajíce dělal ilustrace a u koho tato kniha vyšla?
   Otvírač cest, Straky na vrbě
5. A na konec filmová otázka - víte, kdo natočil Sedm samurajů?
   Akira Kurosawa

V soutěži o román Pět neděl v balonu nakladatelství Albatros jste odpovídali na níže uvedené otázky. Celkem nám dorazilo 12 e-mailů, z nichž 11 obsahovalo správné odpovědi. Při tahání čísel se Štěstěna usmála na pana Zdeňka Krásu a paní Ivu Patočkovou.

1. Jaký profesní úděl pro Julese Vernea vybral jeho otec?
   Jeho otech chtěl, aby byl advokátem.
2. Kde se Jules Verne narodil?
   Na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes ve Francii.
3. Kdo bude kmotrem románu Pět neděl v balonu na Balonstory?
   Zde jsme brali v potaz poněk zmatečné informace roztroušené na internetu. Správně bylo: Knihu pokřtí v přítomnosti Ondřeje Neffa starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. Pokud jste uvedli jméno Dalibor Mlejnský nebo Ondřej Neff, uznali jsme vaši odpověď.
4. Kdo jako první přivezl román Pět neděl v balonu jako kuriozitu do Čech z Paříže?
   Jan Neruda
5. Které knihy v albatrosím projektu Neff - Burian zatím vyšly?
   Pět neděl v balonu, Dvacet tisíc mil pod mořem, Patnáctiletý kapitán.

V hodnotitelské soutěži Sardenu za srpen nám dorazila odpověď pouze od pana Jana Žlebka, který si dal ohromnou práci a rozepsal se o tom, co se mu na našich recenzích líbilo a co méně. Jeho odpověď si můžete přečíst níže. Panu Žlebkovi jsme se rozhodli udělit knihu Pět neděl v balonu navíc (primárně se soutěžilo o Beton, kosti a sny). Po třetí v řadě tak každý ze soutěžících obdržel knižní cenu.

Pokusil jsem se najít nejlepší a nejmíň nejlepší recenze. Slovenské texty jsem vynechal, nemám na ně kvalifikaci :-). Recenze na konci pelotonu neberu jako nejhorší (neoslepl jsem po přečtení, nemám z nich žaludeční vředy a nehodil jsem si po nich mašli), ale skutečně jako nejmíň nejlepší. Prostě tam byly lepší.

Pořadí je vůbec zavádějící, první tři místa jsem si pro sebe zhodnotil dost podobně. Stejně tak 5. - 10. místo se v mém bodování lišily o půl bodu na desetibodové stupnici.

A protože vytváření pořadí je mizerný druh zpětné vazby (do školy chodil asi každý čtenář tohoto webu, takže to víme všichni), rozhodl jsem se ke všem hodnoceným textům napsat i pár slov. Třeba vám k něčemu budou.

Tož tak.

1. místo - 2. RECENZE: Ondřej Jireš a Antonín K. K. Kudláč (eds.), Pod kočičími hlavami (David P. Stefanovič)
2. místo - 15. RECENZE: Eoin Colfer, Artemis Fowl a časový paradox (Zuzana Ričovská)
3. místo - 14. RECENZE: Simon R. Green, Démoni jsou věční (Dalmatin)
4. místo - 1. RECENZE: Krutá něha ve snovém oparu (Jan Křeček)
5. místo - 4. RECENZE: B. Herbert a K. J. Anderson, Paul z Duny (Jan Pechanec)
6. místo - 9. RECENZE: Rafal Kosik, Vertikal (Pagi)
7. místo - 6. RECENZE: antologie Roboti a lidi (Pagi)
8. místo - 11. RECENZE: Marianne de Pierres, Nylonový anděl (Pagi)
9. místo - 10. RECENZE: Ian MacLeod, Dům bouří (David P. Stefanovič)
10. místo - 13. RECENZE: Vladimír Šlechta, Hořící přízraky (Petr Vařák)
11. místo - 7. RECENZE: M. Bronec a Z. Holub (eds.), Asterion: Město přízraků (Martin Stručovský)
12. místo - 8. RECENZE: Ondřej Jireš (ed.), Memento mori (Martin Stručovský)
13. místo - 3. RECENZE: Rick Shelley, Poručík (Zuzana Ričovská)

1. RECENZE: Krutá něha ve snovém oparu (Jan Křeček)

Přiznávám jedno: tuto recenzi jsem dvakrát vzdal pro nedostatek odvahy. Přišla mi rozvleklá, nudná a trpící recenzentovým pominutím knihou. Zkrátka děs. Ale napotřetí… se mi četla skvěle. Tentokrát mi autorovo hluboké ponoření do textu nevyvolalo husí kůži a bolest hlavy, ale naopak nadšení. Nevím, jestli je to dobrá recenze. Nevím, jestli je to vůbec recenze. Každopádně do třetice všeho dobrého i zlého mě recenzent vzal na palubu a nebyla to špatná plavba.

2. RECENZE: Ondřej Jireš a Antonín K. K. Kudláč (eds.), Pod kočičími hlavami (David P. Stefanovič)

K recenzi jsem se dostal někdy v polovině a hodně mi sedla. Svým stylem, zvládnutým jazykem a odsejpací rychlostí mě zaujala natolik, že jsem byl nakonec překvapen její délkou. Recenzent na jedničku ovládl umění prozradit dost, ale nikoliv příliš. Z textu jde poznat nadšení, které autor úspěšně přenesl i na mě. Nemám nejmenší výtky, naopak si vážím profesionální úrovně a precizně odvedené práce. Chci další!

3. RECENZE: Rick Shelley, Poručík (Zuzana Ričovská)

Hmm… tohle se mi nelíbilo. Text recenze byl těžkopádný, jednotlivé věty možná až vojensky úsečné (byl to záměr?) a občas se vloudila i nějaká ta chybka. V zásadě jsem se dozvěděl pouze o ději, nic moc o autorově stylu. Ve srovnání s recenzí č. 15 od stejné autorky mi přišla tato taková unavená, vyšťavená a prázdná. Prázdninová únava je mrcha.

4. RECENZE: B. Herbert a K. J. Anderson, Paul z Duny (Jan Pechanec)

Recenzenti rozsáhlých cyklů to mají těžké. Pokud nechtějí spoléhat na čtenářskou sečtělost, půlku recenze vysvětlují kdo s kým co má. S tímto oříškem si recenzent poradil solidně, stručně a na úrovni. Neznalec (jako třeba já) se dozví minimum nutné k přežití a zároveň jej autor recenze nepřipraví o žádné překvapení. Cením si delšího hodnocení knihy a profesionálně odvedené recenzentské práce. Ta pokulhává jen v posledním odstavci, kde se množí podivné útvary a chyby. Únava je vůbec mrcha, bez ohledu na roční období.

5. RECENZE: Robert Fabian, Semper fi (Michal Pavlič)

Lost in Translation…

6. RECENZE: antologie Roboti a lidi (Pagi)

Mile stručné, zároveň informačně výživné. Recenzent nepodlehl touze vyslovit se ke každé povídce a rozsáhlejší hodnocení věnoval sbírce jako celku, což mnoha podobným recenzím chybí. Dobře odvedená práce. Nic víc, nic míň.

7. RECENZE: M. Bronec a Z. Holub (eds.), Asterion: Město přízraků (Martin Stručovský)

Do podprůměru sráží recenzi upovídaný začátek, jenž mě nijak neoslovil, a konec popisující cílovou skupinu. Jinak se text čte relativně dobře.

8. RECENZE: Ondřej Jireš (ed.), Memento mori (Martin Stručovský)

Průměrná recenze, kterou z mého pohledu poškodila snaha popsat všechny povídky. Výsledek je až příliš stručný a uspěchaný a recenze je bohužel i tak ve výsledku dlouhá. Textu by slušela redukce „velkých“ slov (mistr, legendární, famózní, nevídané) a smazání každého druhého tvaru slova „originální“. Tím končí moje plivání jedu, recenze nebyla špatná a svůj účel splnila. Mohla být ovšem mnohem lepší.

9. RECENZE: Rafal Kosik, Vertikal (Pagi)

Řemeslně dobře zvládnutá recenze ve stručnosti přináší nejdůležitější informace i hodnocení knihy. Smekám klobouk před recenzentovým umem směstnat vše podstatné do rozsahem krátkých textů (ve srovnání s délkou zbylých recenzí na NP). Z recenze lze cítit zkušenost a schopnost práce s jazykem na úrovni. Recenze autora si udržují standardně nadprůměrnou, nikoliv však geniální kvalitu. Což mě osobně vyhovuje, od recenzního textu neočekávám a nechci, aby mě dojal či osvítil.

10. RECENZE: Ian MacLeod, Dům bouří (David P. Stefanovič)

Dobře popsané prostředí knihy a jeho zvláštnosti, recenze by se mohla o něco méně věnovat ději. I přes poměrně velký rozsah recenze nenudí, text plyne v příjemném poklidném tempu. Recenzent dobře zvládá jazyk, nenudí a neopakuje se (na rozdíl ode mě při hodnocení desáté recenze). Slušná práce na úrovni.

11. RECENZE: Marianne de Pierres, Nylonový anděl (Pagi)

Kvalitní a profesionální práce. K prostředí a ději knihy jsem se dozvěděl tak akorát, další popisy by byly zbytečné. Recenze je napsaná vypsanou rukou a je z ní cítit zralost a uměřenost. V relativně krátkém rozsahu se autorovi podařilo říct vše důležité a neředit si svou recenzentskou polívčičku. Solidní. Na druhou stranu to není (a asi ani neměl být) text, na který si za dva roky vzpomenu se slzou v oku.

12. RECENZE: Isaac Asimov, Nadace (Martin Kochlica)

Lost in Translation…

13. RECENZE: Vladimír Šlechta, Hořící přízraky (Petr Vařák)

Dobrá recenze napsaná svižným jazykem. Možná by se mohla trochu méně zabývat dějem knihy a více ji hodnotit. Z počátku se příliš snaží převyprávět obsah knížky, což mi přišlo trochu zbytečné (na druhou stranu jsem Hořící přízraky přečetl minulý týden). Na recenzentově místě bych se vyhnul větě začínající číslicí, ale to je víceméně detail. Celkově mi recenze přišla user friendly, možná i proto, že na knihu mám podobný názor.

14. RECENZE: Simon R. Green, Démoni jsou věční (Dalmatin)

Velmi dobrá recenze. Příjemné kultivovaně napsané počtení. Recenzent dobře zvládl zasadit knihu do kontextu autorovy předchozí práce, aniž by to ubralo recenzi šmrnc (až nakonec jsem si uvědomil, že půlku textu recenzent věnoval autorovi a jeho dalším knihám). Obsah knihy je načrtnut velmi stručně, koho recenze navnadí, ten si přečte sám… Recenze mi pomohla udělat si názor na dílo, které jsem nečetl. Takže svůj úděl vrchovatě naplnila. Bonusem je pak závěrečný odstavec, kde mě autor recenze na několika ukázkách definitivně přesvědčil, že ví, o čem píše. Díky.

15. RECENZE: Eoin Colfer, Artemis Fowl a časový paradox (Zuzana Ričovská)

A tohle se mi taky líbilo . Informačně obsažná, avšak nikoliv užvaněná recenze mi přiblížila neznámou knihu, jejího autora i předcházející knihy. Stručná bibliografie na konci recenze může být užitečná, pokud čtenáře kniha upoutá. To vše dává recenzi slušnou úroveň a obhajuje její právo na život. Recenzentce se ovšem podařilo mezi řádky vložit něco víc. Ocenil jsem entuziasmus v sympatické míře a milé proložení textu osobními čtenářskými zkušenostmi. Ty nepůsobí nepatřičně egocentricky, ale naopak příjemně a živě. Tahle recenze mi fakt sedla. Díky.

16. RECENZE: Scott Lynch, Lži Lockeho Lamory (Michal Pavlič)

Lost in Translation…