Do jubilejního 10. ročníku literární soutěže IKAROS přišlo 144 povídek ve 117 zásilkách. Z tohoto jako vždy úctyhodného sloupce papíru postoupilo do finále šestnáct povídek. Porotou soutěže byla letos kompletní trojice redaktorů Ikarie: Vlado Ríša, Jaroslav Jiran a Martin Šust a šéfredaktor nakladatelství Mladá fronta Vlastimil Fiala, který řídí ve spolupráci s Ikarií v nakladatelství MF knižní edici IKAROS. Vítězná povídka byla letos jediná, která nasbírala důležité body od všech čtyř porotců a její prvenství bylo tudíž jednoznačné. Od druhého do pátého místa to již byl tvrdý boj.

Jako vždy převládala jména autorů povídek jsou vám již důvěrně známá, ale objevila se opět některá zcela nová, i když někdy nová jen pro Ikarii.

A takhle to tedy nakonec dopadlo:

1. místo – literární cena IKAROS 2006
   Jan Hlávka (Skočice) - Krvavá práce
2. místo - Záložky nastupují - Ivan Mls (České Budějovice)
3. místo - Obtížné rozmnožování andělů - Jana Rečková (Praha)
4. místo - Oceán - Lukáš Hrdlička (Praha)
5. místo - Mrakodrap - Jiří Mazurek (Orlová-Lutyně)

Finálová skupina:

• Být sám sebou - Jana Válková (Petřvald)
• Zastávka na Golarku - Ondřej S. Nečas (Brno)
• Ďábel přichází před usvitem - Miroslav Hokeš (Mělník)
• Smrt je jen začátek - Stanislav Antoň (Praha)
• Problémy s meoniem - Martin Lochman (Praha)
• Rekordní sestup - Jiří Mazurek
• Marteliféra - Jiří Mazurek
• Vzdalující se Měsíc - Milan Petrák (Kladno)
• Ničivá nesmrtelnost - Milan Petrák
• Planeta šťastných myslivců - Ivan Mls
• Dědo, zavolej! - Ivan Mls

Podle výsledků a prací uveřejněných v posledních letech může mít každý jasno. Jan Hlávka dokázal zaujmout stavbou příběhu, rychlým plynutím děje a celkem překvapivými pointami, které vystavěl na logických zápletkách. Na Sardenu jste se mohli pobavit povídkou Výprava - dobře čitelnou a napínavou fantasy, která spadá do kategorie prvotních povídek. O jeho kvalitách může svědčit také to, že pracuje na jednom knižním projektu a mezi známými jmény to určitě není žádná sranda.

Osobně se však nejvíce těším na klasiku osmdesátých let české sci-fi. Pravda Ivan Mls nejspíš příliš nebodoval v tehdejším sklonku socialismu, přesto pro mě jako pro nováčka přinesl v Ikarii mnoho úsměvnýc chvil. Těším se na další geniální nápad, jak na humorném základě přivést Českou republiku k budoucnosti mlékem, strdím a penězmi oplývající. Pokud by se tato povídka nepovedla, je možné, že vkus většiny čtenářů napraví další dvě z finálové skupiny.

Jana Rečková jako zkušená autorka, par excellence, doktorka, která dokáže v příbězích z nemocničního prostředí vyvolávat představy a popisy, jenž ji řádí mezi vrcholné autorky současnosti.

Lukáše Hrdličku, který se nedávno objevil v antologii 2006: Česká sci-fi, mohlo číst také více čtenářu, žel bohu v hodnocení Pagiho z výše uvedeného souboru nedopadl zrovna šťastně. A název jako Oceán nebudí přílišnou důvěru.

Podle googlovského vyhledávání nemůžeme označit ani Jiřího Mazurka za začátečníka, podle podrobností z jeho dosavadní tvorby by si člověk vsadil spíše na fantasy práci. Přesto název povídky Mrakodrap může lecčím překvapit.

Ve finálové skupině se objevilo několik nových jmen, přesto musím upozornit, že Janu Válkovou by asi nebylo vhodné plést si s Adamem Andresem. Těším se na práce Milana Petráka, který se objevil také několika pokusy na Neviditelném psovi, přesto jsem se neodvážil jeho příspěvky zařadit na Sarden. V letošní Ikarii poskytl průměrný příspěvek a opravdu jsem zvědav, jak se jako pravidelný účastník soutěží vyprofiloval. Vždy ale můžete navštívit jeho stránky.

Na závěr si neodpustím určitou narážku na složení poroty. Na první, na druhý, a na jakýkoliv další pohled je zřejmá změna. "Klasické" složení doplnil Martin Šust. Troufám si tvrdit, že pol etech čtení budeme vědět, nakolik tato "nová" krev mohla ovlivnit a zamíchat pořadím. Uvidíme, zda jeho pozice při formování výběru zahraničních povídek v současných periodikách nebude mít vliv také na výsledky a podobu české produkce.

Komentáře pod čarou Jan Pechanec