Neviditelný pes

SARDEN: Slavíme desáté narozeniny... 2/3

25.5.2010 12:05

Sarden logoTOPlistSlavíme narozeniny!

Tak se na něj podívejme! Už nám hezky povyrostl, nasbíral základní zkušenosti a vědomosti. V poslední době se hodně osamostatnil, a i když se od své původní rodiny ještě úplně neoddělil, ve světě se neztratí. Má celkem slušný přehled nejen o tom, co se děje doma, ale občas už i vykoukne za humna a určitě tam nachází spoustu věcí, kterými se nechává inspirovat.

Z toho všeho vyplývá především to, že už ví úplně přesně, čím chce být, až bude velký. Hlavně chce být NEJLEPŠÍ ZE VŠECH!

Sarden logoO kom že je vlastně řeč? No přece o SARDENU, který slaví své desáté narozeniny. Včera jsme nakoukli do minulosti a dnes se zastavíme v současnosti, ...

... protože kulatá výročí svádějí k bilancování, dovolili si redaktoři krátký oddech, během kterého odpověděli na následující otázku:

2. Čím je pro vás Sarden v současnosti? 

Sarden je pro mě prostor, kde můžu využít na plno svou kreativitu, zlepšovat svoje schopnosti. Ale především je to kolektiv úžasných lidí, kteří vás dokážou kdykoliv podržet a pomoct vám. Myslím, že to celé je hlavně o přátelství a pohodě, která tu mezi námi panuje. A hlavně: Sarden není o webové stránce, ale o těch lidech, kteří jej tvoří a že bez nich by nebyl tak úžasný, jako je teď. (Sirius)

Výcvikovým seržantom, ktorý vľúdne, ale nemilosrdne odhalí každú chybu v mojich článkoch. Radcom vo výbere diel, ktoré prečítam. Rodinou z vôd fantastiky. (Majkl)

Miesto, kde sa môžem realizovať a kde recenzie na mnou zbožňované horory v súčinnosti s ostatnými článkami vyznievajú ako tak (ehm) inteligentne. (mato)

Jednak je pro mě stále deníkem, kde si můžu přečíst nejrůznější novinky a recenze (pravda, ty spíše na fóru). Jednak je pro mě místem, kde se můžu seberealizovat a díky kterému mám knížky zadarmo (za recenzi). (DreamChaser)

Místem seberealizace. To, co napíšu, nemizí v šuplíku, ale je přístupné na internetu a ještě na známé a navštěvované stránce. Navíc motivace v recenzácích taky není zrovna nejmenší. (Tobiáš Smolík)

Zdroj zábavy a nových zkušeností co se sci-fi týče - víte, že jsem SF a F donedávna ani nečetl? (petrsimi)

 V současnosti je pro mě trošku strašidlem pro mé svědomí. Na jeho tvorbě jsem začala spolupracovat teprve nedávno, přestože jsem věděla, že se tomu pro svou vytíženost nemůžu věnovat, jak bych chtěla. Jenomže jak bych mohla odmítnout stát se součástí legendy? Tak tiše trpím a těším se, až se budu moct do dění kolem redakce zapojit naplno a až se se stejnou vervou budu moct věnovat upevňování vztahů s redakčními kolegy. (Lament)

V současnosti je Sarden mým černým svědomím a důkazem mojí lenosti/přepracovanosti/nervového vyčerpání, protože od konce minulého roku jsem nedokázal nic napsat (ani toho moc přečíst...),  a současně je to také místo, kde můžu obdivovat neuvěřitelnou píli a aktivitu svých kolegů, které tímto zdravím a slibuji, že se pokusím polepšit. (Dalmatin)

Sarden je pro mne zdrojem informací a teď i prostorem k seberealizaci. Fórum pak místem setkávání se s podobně naladěnými lidmi, na které už jsem občas na různých fórech narážela a od kterých se můžu něco přiučit. (Renča)

Zdroj libidózních pocitů. (JŽ)

Stále aktualizovanou nostalgií. (DejF)

Sarden je pro mě především platformou, kam můžu občas něco napsat. Nikdo po mně nic nechce, sám si můžu vybírat, co a kdy budu recenzovat. To mi vyhovuje, protože toho (jako ostatně každý, ne?!) mám hodně. Sirius tu zmínil kolektiv, zmíním jej též. Ke kolektivu Sardenu mám zvláštní vztah - tím, že se objevím a něco napíšu spíše jednou za čas než pravidelně, mám určitý pocit cizince či pozorovatele z povzdálí, na druhou stranu kdykoliv přijdu, je to, jako bych tu byl mezi kamarády (ačkoliv živě se znám jenom s Dejfem), v přátelském, příjemném prostředí. Zajímavý úkaz...(Jajoch)

 Velmi příjemnou povinností a pupeční šňůrou ke sci-fi. (Alča)

Intimní zpověď na závěr přidal i guru Pechy:

Je pro mě milenkou, naplněním a smyslem života. Nutí mě být lepším a o něco usilovat, seznamovat se s lidmi, kteří mají společné záliby a snad i cíl. Co víc si pak může člověk přát? Myslím, že už toho moc není.

Pokračování zítra, ve kterém se dozvíte, jak na tom bude Sarden za deset let...

Alča s redakcí Sardenu


zpět na článek