Stalo se to ve čtvrtek 19. listopadu 2009. V knihovně nám proběhla beseda o Černé sanitce (u příležitosti vydání čtvrté knihy s podtitulem „To nejlepší z černé sanitky“) se sběratelem městských pověstí Petrem Janečkem. Beseda to byla zajímavá, příjemná a poučná, hodně veselá a správně spontánní. Následně u piva Petr Janeček prozradil pro scifisty i takové pikantnosti, že jeho první con byl Minicon, pravděpodobně v devadesátém druhém, že pak navštívil několik dalších conů, a že je čtenářem Pevnosti. No, a nějak se to prosáklo i k Pechymu, který tvrdou rukou šéfuje Sardenu. A jak toto prosáknutí dopadlo? Inu, existuje záznam onoho hovoru…

Pechy: Napiš mi reportáž, nebo tě zabiju!

Míla: Rád, klidně, ale je potřeba vědět několik věcí. Na Sardenu se píší reportáže z celých akcí, z několikadenních conů nabitých jednou přednáškou za druhou. Ale tohle… to byla prostě jen jedna beseda.

Pechy: To nevadí, stejně to napiš! Nebo tě nechám sežrat krysami!

Míla: Napíšu, ale potom to zákonitě bude vypadat zvláštně. Con o tisíci přednáškách a jedna beseda – počet znaků v reportáži stejný, co si lidi pomyslí?

Pechy: Ať nemyslí, ať čtou! (toto je samozřejmě autorova mystifikace – pozn. falešné redakce)

Míla: Měli by raději poslouchat – dorazit a slyšet na vlastní oči… uši!

Pechy: Tak napiš, o čem to bylo. Ale hlavně to napiš, nebo ti utrhnu hlavu.

Míla: O čem? No přeci o městských mýtech a pověstech. Jak vznikají, jak se šíří, jaké jsou…

Pechy: Mě to nepovídej, ale napiš to pro Sarden, nebo ti s hlavou utrhnu i nohy.

Míla: To by byla zajímavá historka… ale nakonec by se to stejně neříkalo o mě. On prý na tohle existuje tzv. „Goliášův efekt“, že historka o méně známé věci se v okamžiku, kdy ji zná víc lidí, začne vyprávět o velmi známě věci. Třeba jako ta historka, že v McDonalds vyrábějí hamburgry z mletých žížal. Původně to bylo o jakémsi řetězci Wendys v jednom americkém městě, pak se to rozšířilo po celém státě a pak, protože za hranicemi státu o těhle restauracích nikdo nevěděl, se to začalo vyprávět o McDonaldu. Stejně tak je to s limonádami – nějaká neznámá se změní v Coca colu úměrně s tím, kolik lidí ji šíří.

Pechy: Jestli mi to nenapíšeš, tak ti podříznu krk strunou!

Míla: I to se stalo, alespoň podle toho, co Petr Janeček říkal. Tedy – stalo – vypráví se to. Jedna z nejznámějších městských pověstí. Spolu s černou sanitkou (která dala těm čtyřem knížkám jméno) a několika dalších.

Pechy: Nezlob mě, já tě nebudu přesvědčovat – prostě mi to napiš. Chci jména, chci místa, chci data!

Míla: PhDr. Petr Janeček, knihovna Smíchov, čtvrtek 19. listopadu od pěti hodin. A nenapíšu!

A nenapsal…

Názory autora článku nemusí být názorem celé redakce. (pozn. redakce)